Když jsme se vrátili do jídelny, Micah tam byla s neznámou ženou, která vypadala, že je ve stejném věku jako ona. Měla vlnité černé vlasy a soudě podle bílé zástěry, kterou měla na sobě, jsem usoudil, že s největší pravděpodobností pracovala s jídlem.
Obě seděly s různými nádobami položenými před nimi. Vzorkovali jídlo nožem a vidličkou a po celou dobu dělali obtížné výrazy. Micah zvedla hlavu, pak si nás všimla a zavolala.
„Ach, hej, perfektní načasování.“
„Co se děje?" Ptal jsem se, když k nám Micah přivedla druhou slečnu.
„Tato dívka se jmenuje Aer, provozuje ve městě malou kavárnu Parent.“
„Hm, zrovna včera jsme tam byli. Bylo to opravdu pěkné místo.“ Rozhodl jsem se, že o téměř zaplavení prodejny budu mlčet. V té době jsem Aer nikde neviděl, takže můj odhad byl, že asi byla v kuchyni. Bylo by to trochu trapné, kdyby nás tenkrát viděla.
„Snažíme se přijít s novými položkami pro její menu, takže jsme si říkali, že se zeptáme na váš názor. Myslela jsem, že někdo z jiné země by mohl vědět o některých jídlech, která nemáme v okolí, chápeš?“
„Byla bych vám velmi vděčná, kdybyste na něco přišli.“ Aer při řeči sklonila hlavu. Podíval jsem se na Linze a oba jsme přikývli.
„To mi nevadí.“
„... Pomůžu ti, jak budu moct.“ Ale abych byl upřímný, nebyl jsem si jistý, jestli bychom vůbec mohli pomoci.
„Jaký druh jídla jste uvažovali, že si dáte na jídelní lístek?“
„Podívejme se... Správně, nejlépe něco jednoduchého, myslím. Nějaký dezertní pokrm, něco, co by bylo hitem u mladých žen ... “
„Hmm... něco, co by si přály mladé ženy, co... Opravdu mě nenapadá nic lepšího než palačinky nebo zmrzlina, abych byl upřímný...“ No, to byl slabý návrh i podle mých měřítek. Ale vůbec to nebylo tak, že bych o vaření hodně věděl.
(v originále použito – Ice cream)
„Já... křičím?" Odpověděla Aer, zdánlivě zmatená.
(Zmrzlina- Ice cream, I cream – Já křičím)
„Ne, ne. zmrzlina Víš, ten druh, co jíš?“
„Ledová... smetana?“
(v originále použito – Ice cream)
Huh? Proč všechny dělají takové divné tváře? Je možné, že zmrzlina v tomto světě neexistuje?
„Co je to za jídlo?"
„Uhm, je to jako sladká a studená, bílá... víš, vanilková zmrzlina?“
„Ani ne... Nikdy předtím jsem o ničem takovém neslyšela." Zdálo se, že moje podezření se potvrdilo.
No, dávalo to smysl. Vždyť tenhle svět neměl ani ledničky. Vlastně měli jednoduché chladicí boxy, které ukládaly led vyrobený z magie a používaly je k udržení chladu. Ale to nebyly vlastně ledničky, spíš chladničky.
„Nevíš náhodou, jak se to dělá?“
„Ne, obávám se, že toho moc nevím... Pokud si dobře pamatuji, jednou z ingrediencí bylo mléko..." Trochu jsem na dotaz Aer zaváhal. Jak jsem měl vědět, jak se vyrábí zmrzlina?
...Ne, počkej. Možná jsem nevěděl, jak to udělat, ale měl jsem způsob, jak to zjistit!
„Počkejte chvilku, prosím. Myslím, že bych mohl něco vymyslet. Uhm, Linze. Můžeš mi na chvilku pomoct?“
„Hm? No, mně to nevadí, ale...“
Popadl jsem Linze a odtáhl ji do svého pokoje, vytáhl jsem svůj smartphone a rychle na internetu hledal „jak vyrobit zmrzlinu“. OK, dobře. Mám to.
„... Err, co je to za předmět?“ Linze vypadala dost zmateně, když mě viděla hrát si s mým chytrým telefonem.
„Uhh... je to šikovná magická věc! Ale já jsem jediný, kdo to může použít. Byl bych opravdu vděčný, kdyby jsi se neobtěžovala tomu věnovat velkou pozornost.“
Připadala mi poněkud podezřívavá, ale dál už nevyzvídala. Vypadalo to, že je na příjmu rychlá.
„Dobře, můžeš napsat všechno, co ti teď řeknu?“
„Žádný problém.“
„Tři vejce, dvě stě mililitrů čerstvé smetany, šedesát až osmdesát gramů cukru... Zní ti něco z toho neznámě?" Položil jsem tuto otázku Linze, když jsem vyjmenovával přísady
„Promiň... co jsou to mililitry a gramy?“... Samozřejmě, že se to stalo.
„Mililitry jsou věc, kterou u nás používáme, když měříme množství něčeho. Gramy jsou jednotkou váhy. Myslím, že si budu muset od teď dávat pozor na pusou ... No jasně. Linze, můžeš použít ledovou magii?“
„Ano, můžu. Ledová kouzla jsou považována za vodní magii.“
Pak už nebyly žádné problémy. Po vyjmenování ingrediencí jsem nechal Linze přepsat návod, jak udělat vanilkovou zmrzlinu.
Na základě pokynů začala Aer vyrábět zmrzlinu. Byla to daleko bezpečnější sázka, než kdyby se o ní pokusil úplný amatér jako já. I když jsem stále pomáhal s mícháním, které ve skutečnosti zabralo mnohem víc úsilí, než jsem si původně myslel.
V posledním kroku byla směs umístěna do nádoby a utěsněna víkem. Linze na ni vrhla magii a zmrazila nádobu v ledovém bloku. Chvíli jsme to nechali, dokud se nezdálo, že je to připraveno, pak jsme otevřeli ledový blok a vytáhli nádobu. Zdálo se, že se spojila správně dohromady.
Vzal jsem lžíci a trochu zkusil. Chuť byla mírně mimo, ale myslel jsem si, že by to na vanilkovou zmrzlinu mohlo projít.
Dal jsem nějakou na talíř a nabídl ji Aer. Po jediné lžičce se jí otevřely oči. Náhle se její tvář rozzářila zářivým úsměvem.
„To je vynikající ...!" Vypadala spokojená s mou nabídkou, což mě potěšilo.
„Co je to za věc?! Je studená, ale... je to úžasné?!“
„Tohle je fakt dobrý...“ Micah a Linze si to zřejmě také oblíbily. Upřímně, myslel jsem, že to mohlo být mnohem lepší. I když jsem předpokládal, že by bylo nemožné na první pokus znovu vytvořit druh zmrzliny prodávané ve slavných obchodech.
Zůstal jen jeden problém. Pracoval v obchodě Aer někdo, kdo by mohl použít ledovou magii? Poté, co jsem se zeptal, vysvětlila, že její mladší sestra může. Dobře, takže žádné problémy.
„Tohle bude určitě oblíbené u mladých žen a doufejme, že to bude odpovídat standardům v nabídce vašeho obchodu."
„Samozřejmě! Děkuji mnohokrát! Do jídelníčku hned přidám vanilkovou zmrzlinu!“
Protože jsme vlastně vanilkový extrakt nepoužívali, nazvat to vanilkovou zmrzlinou bylo technicky nesprávné... Ale, no, proč řešit ty malé věci?
Aer se rychle rozloučila a spěchala zpátky do svého obchodu. Vypadalo to, jako by to chtěla zkusit udělat sama.
Když se Elze vrátila z cechu a slyšela celý příběh, málem vybuchla a stěžovala si, že je jediná, kdo to nezkusil. Micah se zarazila a řekla, že si uděláme ještě něco, a tím jsem se hned vrátil k povinností míchání. Zjistil jsem, že se toužebně dívám do dálky a upřímně si přeji, abych měl ten malý ztracený kus civilizace známý jako ruční mixér... Moje ubohá ruka....
Z toho, co jsem dosud viděl, tento svět vydal zvláštní dojem, že je místy trochu neshodný. V některých oblastech postupoval značně, ale v jiných zůstali ve středověku.
Vezměte si například polštář v mém pokoji. Byl to neuvěřitelně měkký, nepopiratelně kvalitní polštář. A z toho, co jsem slyšel, to bylo na levnějším konci, pokud jde o polštáře. Suroviny použité k výrobě byly vyrobeny zpracováním kůže magických zvířat, která jste našli téměř kdekoli. Vyrobeno ze společných materiálů, bylo to tak obyčejné, jak by mohl polštář být. Ale kdyby to bylo obyčejné, pak bych si ani nedokázal představit ten pocit nebo strukturu, kterou mohl mít vysoce kvalitní polštář.
Různé světy mají různé vnímání hodnoty. Musím se na tuto skutečnost zvyknout. Tento svět je teď mým domovem, takže se musím snažit.
ďakujem.
OdpovědětVymazat