AdD 1 - Kapitola 3: Je to děsivé, když se normálně tiché dítě rozzlobí 3/5

V tento den, Nephyina ložnice byla konečně bez poskvrny.

Trvala na tom, že úklid provede sama, ale bylo pro ni těžké štíhlými pažemi přenášet těžké předměty, jako byl nábytek. Proto Zagan nosil věci jako postel a prádelníky.

Když to řekla, jediné šaty, které měla, byly šaty, které měla původně na sobě, šaty pro služku a hrst spodního prádla. Zagan jí chtěl poskytnout trochu víc pestrosti.

Musím se pořádně zamyslet nad tím, jak vydělat peníze, asi jo.

Prodej jeho znalostí kouzel byl nejvýnosnější způsob, jak vydělat peníze, ale měl tu vadu, že bylo snadné ho vystopovat. I když to možná bylo možné, když byl sám, kdyby se do toho teď vložila církev a Nephy se něco stalo, nedalo by se to odčinit, ani kdyby své nepřátele zmasakroval.

V tom případě, stejně jako strážce banditů z minulého dne, by bylo rychlé a snadné nechat se někým najmout, ale i to mělo dlouhé hodiny a byly by dny, kdy by se nemohl vrátit na hrad.

Lidé vždycky říkali, že existují věci, které se za zlato koupit nedají, ale byla to realita, že když člověk nemá peníze, žije v nouzi.

Ještě mu zbyly nějaké peníze z odměny, kterou dostal za záchranu kočáru, takže se z ničeho nic nebude trápit s jídlem, ale pořád musí vymyslet okamžité protiopatření.

A pak, když s Nephy pokračoval v čištění hradu, uplynulo pár dní.

Zatímco byl Zagan v archivu hradu a přeléval texty o kouzlech, které se před ním rozprostíraly, Nephy se ho na něco zeptala.

„Pane, co jste celou tu dobu zkoumal?” I když byl zabraný do svého blaženého života s Nephy, Zagan se nezapomněl věnovat studiu magie.

Nephy zvládla věci jako vaření a úklid bezchybně, takže i když jí trochu pomohl, bylo to vlastně do té míry, že byl schopen dosáhnout většího pokroku ve svém výzkumu.

Jako odpověď, Zagan naklonil hlavu na stranu.

„I když se zeptáš na co, vypadá to na něco jiného než na kouzla?”

„Já... věřím, že tomu tak je, ale nevidím smysl v tom, kreslit takové kruhy...” Když to slyšel, Zagan zůstal udiveně zírat.

„Je elfí magie jiná?“ Nephy zavrtěla hlavou a její sněhobílé vlasy se pohupovaly ve vzduchu.

„Je to proto, že.... Nemůžu používat kouzla.“ Tohle byla nečekaná odpověď.

I když vlastní manu mnohem lepší kvality než většina ostatních…

Myslel si, že je to plýtvání. Nicméně, za těchto okolností, Zagan ukázal na magický kruh, který právě kreslil.

„Tomuhle se říká kouzelný kruh. Je to „modrotisk“, který používají čarodějové, aby přivodili jevy, jaké chtějí.”

„Modrý... tisk?“ Zdálo se, že to je slovní zásoba, kterou předtím neslyšela. A tak, Zagan začal vysvětlovat od samého začátku.

„Podívejme se například, ve městě jsou zařízení jako vodní kola a kočáry, že? Tyto věci se liší od jednoduchých hranatých nástrojů a kladívek v tom, že se skládají z mnoha komponentů. Pokud tyto komponenty nejsou všechny správně sestaveny, pak zařízení nebude fungovat. Výkres, který zaznamená všechna měření a takové prvky, aby se upevnily, se nazývá modrotisk.”

Kočár měl velikost kol, dveří, sedací soupravy vyrobené z mnoha kusů dřeva poskládaných hřebíky a kovového kování. Vodní kolo bylo ještě složitější a velikost a počet ozubených kol musel být uspořádány správně. To nebylo něco, co by se dalo dělat jen cvičením. Ne, bylo nutné mít kresbu, které každý rozuměl na první pohled.

Nephy pak přikývla a pochopila.

„Čarodějnictví se příliš neliší. Všechno to začíná nakreslením plánu, v našem případě magického kruhu.” Během mluvení, Zagan vytáhl na prachem sjeté zemi znak.

„Existuje představa, že takové znaky mají moc. Znak kříže, který kostel nabízí, je v podstatě stejný. Říká se, že jsou to dopisy, které po sobě zanechali bohové, nebo důkaz smlouvy s ďáblem, ale ani já nevím, co to vlastně je.“ Nebo možná pouhá víra, že tam byla síla nebo božství, dala vzniknout moci samotné.

Po dotyku s kouzly začaly být zákony světa nejednoznačné a začalo být jasné, že má neopatrnou strukturu

Zagan dále ohraničil znak, který nakreslil, kruhem.

„Tohle... je magický kruh s nejjednodušší formou. Tenhle přináší záblesk blesku, a když se do něj nalije mana, stane se tohle.“

„Hm, cože...“ Nejspíš si nemyslela, že by ho na tomto místě aktivoval, a tak z Nephy prosákl panický hlas.

Přesto, když se Zagan dotkl magického kruhu, kolem se rozlétla malá praskavá jiskra.

Když se Nephy postavila na stráž, zamžikala, jako by to bylo protimluvné.

„Tohle je... záblesk blesku?"

„To jo. Přesto se okamžitě rozptýlí do vzduchu, takže to z hlediska blesků moc nevypadá.“

„Haaa...“ Když viděl, jak Nephy reaguje nespokojeně, na Zaganovu tvář jako by se vplížil úsměv.

„S tímhle se to úplně neliší od listů plovoucích na hladině vody. Nemůžeš zplodit oheň pouhým úderem pazourku, že? Proto přidáváme znaky pro zesílení efektu. Znaky určují směr výkonu, znaky definují rozsah a znaky, které definují čas aktivace.“ Stejně jako když kreslil znak pro blesk, pokračoval Zagan v kreslení několika znaků seřazených dohromady a pak kolem všech nakreslil kruh.

„Nyní tedy s tímto můžeme konečně vytvořit vhodný fenomén.“ Když přiléval manu, ze stropu šlehaly pruhy blesků.

„Hyaaa.“ Když Zagan zaslechl, jak Nephy vyjekla, lehce se zasmál.

„Promiň, promiň. Díky tomuto kruhu však může kdokoli používat čarodějnictví nasypáním správného množství many. To je důvod, proč i když nakreslíš magický kruh, nemá žádný význam, pokud jej tvůj nepřítel ukradne, než jej budeš moci použít. To je také důvod, proč je dalším krokem přidat omezení, abys jej mohla používat pouze ty.“ Svým způsobem to bylo čarodějnictví chránit čarodějnictví.

Onehdy, když Barbatos vnikl do bariéry a když Zagan zrušil účinek kouzel svého nepřítele, bylo to provedeno přepsáním této části magického kruhu a ukradením.

„Tato věc musí být komplikovaná, jinak ji hned chytí jiný čaroděj. Odtud je to na dovednostech jednotlivce. Takže magický kruh s tímto druhem složení se nazývá „okruh“, vidíš.“ Skutečná síla čaroděje byla založena na účinnosti obvodů na vysoké úrovni a také na schopnosti chránit znaky v jejich jádru.

Dalo by se také říci, že nahrazení magického kruhu kouzlem byla další ukázka síly.

Když to Nephy slyšela, zdálo se, že na magický kruh zírá s hlubokým zájmem.

„Je něco špatně?"

„Ne, pane, přidal jste „obvod“ do vnějšku. Je možné ho přidat do vnitřku?“ Zagan si obdivně povzdechl a řekl „Hooo.“

„To je dobrý bod, na který je třeba se zaměřit. Odpověď je, že je to nemožné, ale také možné.“

„...Co?“ Nephy naklonila hlavu na stranu, jako by to, co řekl, byl úplný nesmysl.

Zagan ale pokračoval poněkud zvláštním tónem.

„Prozatím by to bylo jako vzít hotový magický kruh a vytvořit v něm další magický kruh. Tím se tok many stane chaotickým a ani jeden se neaktivuje, nebo se samovolně vybije. Jelikož je však čarodějnictví samo o sobě založeno na toku síly many, mělo by být teoreticky možné.“ Nephy se nad tím trochu zamyslela.

Poté otevřela ústa, jako by nebyla úplně přesvědčená.

„Pomáhá to dále ovládat aktivované čarodějnictví?" Tentokrát to byl Zagan, kdo otevřel oči dokořán.

„Správně. A pokud by to bylo možné, znamenalo by to, že žádná magie nemůže být nikdy ukradena.“ Všechny útoky zrozené z čarodějnictví by byly pro toho napadeného jednoduchou potravou. Bylo to na jiné úrovni než únos magického kruhu. Bylo to jako hrát kámen – nůžky papír – po soupeři.

Nejen to, čarodějnictví by se dalo bez problému aktivovat a nebylo by jak tomu zabránit.

„Jinými slovy, teoreticky by to byla konečná forma čarodějnictví.“ Po tom, co to řekl, Zagan pokrčil rameny.

„To je ale jen teorie. Kdyby to bylo tak snadné uvést do praxe, nikdo by neprošel těžkostmi.“

„Oh...? Říká se, že čarodějové žijí dlouhý život a vše věnují výzkumu čarodějnictví. Ale i tak to nejde?“

„Hmm, no, řekl bych, že je to spíš proto, že tuhle teorii nikdo vážně nezkoumá.“ Nephy naklonila hlavu na stranu, jako by to, co řekl, dávalo ještě menší smysl než jeho předchozí prohlášení.

„Poslyš, čarodějové nejsou váleční psi jako vojáci nebo andělští rytíři. Provádějí experimenty z touhy po věcech, jako je nesmrtelnost, nebo chtějí vědět, jak silný zázrak mohou vytvořit pomocí čarodějnictví, nebo zjišťovat, zda je možné vzkřísit mrtvé. Jinými slovy, čarodějové vždy mysleli jen na sebe. Byli sobecké plemeno.“

Lidé, kteří nepoznali nic mimo svůj vlastní svět, ani nepocítili význam soutěžení s ostatními.

„Přirozeně existují lidé, jako byl včerejší čaroděj, kteří jsou najati jinými nebo spolupracují ve válkách. Ale to je pouze prostředek, nikoli cíl. Dělají to jen proto, že správný výzkum stojí peníze. Jediný cíl v jejich myslích je, jak vydělat více, aby mohli financovat svůj výzkum.“

Nephy otevřela ústa, jako by měla problém vyjádřit myšlenky do slov.

„...Už jsem slyšela... že čarodějové mučí lidi.“

„To jo. Pravděpodobně jsou tam idioti, kteří to dělají jako rozptýlení nebo pro zabití času. Nejsou tam však žádní chlapi, kteří by studovali čarodějnictví jen kvůli tomu. Koneckonců, existuje hora účinnějších nástrojů, pokud jde o mučení.“ Historie mučících zařízení byla dlouhá. Získávání tajemství otevíráním úst druhých bylo dlouholetou tradicí.

Byly z velké části vyčištěny, ale i tento hrad byl zaplněn horou mučících zařízení.

Tam venku existovala magie, která používala úzkost a nenávist lidí jako katalyzátor, takže to dávalo smysl.

„Vrátíme-li se k původnímu tématu, ultimátní čarodějnictví, o kterém jsem se právě zmínil, je něco, co ti pomůže bojovat proti jiným čarodějům. Může to být užitečné při krádeži výzkumu jiných čarodějů, ale nemá žádné další využití. Proto se nikdo neobtěžuje to zkoumat.“

No, není to tak, že by tam venku nebyli idioti, kteří by to vážně zkoumali, i když...

Zagan se rozhodl, že o tom nemá smysl mluvit, a nechal to stranou.

Poté, co jí toto vysvětlil, Nephy mu vrátila přesvědčené kývnutí.

Stále však něco mumlala, jako by nebyla úplně spokojená.

„Mám pocit, že rozumím teorii čarodějnictví, ale...“

„Co? Pojďme si to poslechnout.“ Poněkud zvědavým tónem Nephy řekla následující.

„Ale pokud někdo tu stavbu zná, není ji někdo schopen používat?“

Zdá se, že Nephy má skutečnou hlavu pro čarodějnictví, co?

Jistě, nebýt toho obojku, pravděpodobně by měla předpoklady stát se vynikajícím čarodějem. Možná jeden za Zaganem.

Když na to Zaganovi důrazně poukázala , přikývl, jako by chválil studenta, který si vedl dobře.

„Ano, velmi dobře. Když my čarodějové získáváme vědomosti, existuje přímá vazba i na moc, kterou získáváme. Jak efektivně a efektivně se to dá využít, záleží ovšem na individuálních dovednostech.“ Nebylo to tak, že by Zagan byl čaroděj od chvíle, kdy se narodil.

Důvodem, proč se stal slavným čarodějem v mladém věku osmnácti let, bylo to, že ukradl znalosti jistému čarodějovi.

Už je to... deset let od té doby co...?

Bylo to něco, co se stalo, když bylo Zaganovi osm let.

I tak to nemělo nic společného s daným tématem. A poté, co zavrtěl hlavou, pokračoval v mluvení.

„Proto jsem připravil horu pastí a triků, aby to nemohlo být ukradeno... Nephy, buď opatrná, až se čehokoli v této místnosti dotkneš, ano?“

„...Eek.“ Když to Nephy slyšela, překvapeně vyskočila.

„Dělám si srandu. Je to nastaveno tak, aby se pasti neaktivovaly, i když se jich dotkneš.“

„…Pane. To je podlé.“ Byl to jemný tón, který tak nějak byl vyčítavý a úlevný zároveň.

Poté se špičky Nephyiných špičatých uší cukaly a chvěly, jako by byla šťastná.

„Oh...? Vypadáš vesele. Stalo se něco dobrého?“

„Hyuuu?“ Když Zagan naklonil hlavu na stranu, Nephy vyskočila a ztratila duchapřítomnost. Pak se dotkla své vlastní tváře, jako by jí to připadalo divné.

„Jak... to můžete říct?“

„Chci říct, že to poznám pouhým pohledem.“ Tentokrát špičky Nephyiných špičatých uší sklíčeně spadly dolů a pak sebou cukaly a v cyklu vyskočily zpět nahoru. Zdálo se, že je otřesená i šťastná.

Zatímco si Nephy zakrývala tvář, nesměle vzhlédla k Zaganovi mezerou v prstech.

Upřímně řečeno, obdivoval skutečnost, že její základní výraz se během celého tohoto procesu vůbec nezměnil.

Na chvíli se odmlčela a stydlivě řekla následující.

„Pane, je to proto, že je to poprvé... Tolik jsi se mnou mluvil...“ Zagan si byl vědom, že jeho vlastní tvář zrudla. A zároveň ho trápil silný pocit lítosti.

Je to správně!? Vždycky mluvím jen tak kruhově, že!? Stejně jako Zagana trápilo, že dokáže přečíst Nephyin výraz, i ji pravděpodobně trápilo, jak nikdy nerozuměla tomu, co se snaží říct.

Poté, co si Zagan vykašlal hrdlo, se vzpamatoval.

„No, konec konců nemám nic jiného než čarodějnictví. Protože je to můj obor, mé rty se trochu uvolní.“

„Ano.“ Nevěděl, o čem byla přesvědčená, ale Nephy přikývla a nějak cítil, že je šťastná, i když se jí nedíval na uši.

Poté, zatímco Nephy vykazovala lehké známky zaváhání, otevřela ústa, aby promluvila.

„Pane, dovolíte mi otázku?“ Když se postavila takhle obřadně, znamenalo to, že se rozhodla, že se na něco zeptá svým vlastním způsobem.

A tak Zagan opravil svůj postoj a přikývl.

„Co je to? Poslechněme si, co nám k tomu řekneš.“

„Pane, zdá se mi, že už máte velkou moc. A přesto právě teď provádíte výzkum, abyste se stal ještě silnějším.“ Dívka se tam krátce zastavila, polkla a řekla následující.

„Pane, po čem toužíte? Co doufáte, že získáte tím, že budete silnější?“

Zagan, nebyl schopen okamžitě odpovědět na tuto otázku. Co si přeji...? K čemu by tu moc využíval?

Nephyin výraz se zatemnil, když čekala, až odpoví.

„Omlouvám se. To nebylo něco, na co jsem se měla ptát.“

„Ne, to je v pořádku, opravdu.“ Zatímco se Zagan škrábal vzadu na krku, otevřel ústa, jako by měl problém převést myšlenky do slov.

„Upřímně řečeno, nikdy jsem o tom nepřemýšlel.“

„Nikdy... to nenapadlo?“ Když to řekla takhle, znělo to opravdu hloupě.

Když jeho pohled sklouzl do vzduchu, Zagan přikývl.

„Kdybych to měl říct, tak žít... možná?“

Nephy jeho slova polkla.

„Žít?“

„To jo. Když jsem byl spratek, neměl jsem žádné peníze ani místo k bydlení, takže jsem přežíval tím, že jsem kradl věci. V té době jsem nemohl vyzvat dospělé nebo lidi se skutečnou mocí, ale přesto jsem se cítil docela šťastný. Chci říct, že jsem byl ještě naživu.“ Teď, když o tom přemýšlel, myslel si, že jsou to všichni dobří lidé.

Byly chvíle, kdy byl uvržen do vězení, ale i tehdy dostal alespoň jídlo a nikdy mu nebylo vyhrožováno smrtí.

„A pak mě jednoho dne zajal čaroděj. I když nejsem elf jako ty, děti jsou stále docela dobré oběti.“

„Ah!“ Poté, co to řekl, přemýšlel o tom, jak bezmyšlenkovitá jeho slova byla.

Nephy byla zajata taky jen před chvílí.

Ať je to jak chce, bylo by nepřirozené přestat tady jen tak mluvit. A tak Zagan pokračoval v mluvení o něco rychlejším tempem.

„No, přímo na pokraji zabití jsem nějak našel otvor a obrátil proti němu stůl. A pak jsem si uvědomil, že mám-li přežít, mám před sebou jedinou možnost, získat moc. Proto jsem chtěl být silný. Pokud mluvíme o touhách, pak by to bylo ono. Může to znít jako klišé, ale je to ta malá věc, které se říká nesmrtelnost.“

Byla zklamaná? Nephy se přitiskla na hruď a svěsila hlavu.

„...Nemohla jsem... se stát... tak silnou.“ Jistě, okolnosti Zagana a Nephy mohly být dost podobné.

A protože se jí samotné nikdy nepodařilo získat moc, i teď na sebe Nephy shlížela.

Zagan se poté pokusil směle prolomit ledy.

„Hej, Nephy.”

„Ano pane.“

„Pokud se zajímáš o čarodějnictví, pak… Hm?“ Když to začal říkat, Zaganův výraz se zachmuřil.

„Děje se něco?“

„...Vypadá to, že máme nezvané hosty. Půjdu je pozdravit, takže večeři nechám na tobě, Nephy.“

„Jak si přejete. Kolik porcí mám připravit?“

„Tak akorát pro mě a tebe je v pohodě. V každém případě by ta partie měla hned odejít.“ Když Nephy naklonila hlavu na stranu, Zagan nechal archivy za sebou.

Bez moci nemohu přežít.

Kousl se do zubů, jako by tuto skutečnost nenáviděl, když mu ta myšlenka prolétla hlavou.

◇