HRH 6 - Kapitola 4: Naden, která Naden nikdy neznala 3/4

 Tři draci, kteří přistáli před námi, byli červený, modrý a zelený. Byly to Ruby, Sapphirer a Emerada.

Opravdu... Proč jsem na ně musela narazit zrovna teď?

Jakmile všechny tři nabyly lidské podoby, začaly se na mě dívat zblízka.

„Slyšela jsem, že jsi sebrala člověka, tak jsem se přišla podívat.... To je on?“ zeptala se Ruby.

Mlčela jsem.

Ruby se podívala na Kazumu. „Divné oblečení. Nejsi z Nothungu?”

„...Jo. Jsem Kazuma Souya, jsem z Friedonie.”

Kazuma, který byl trochu zmatený z nepřátelské atmosféry mezi námi, se zběžně představil.

Trochu jsem cvakla jazykem. „Nemusíš těm lidem říkat své jméno.”

„Slyším tě, Naden,“ vyštěkla Ruby.

„Řekla jsem to, abys to slyšela, ty hnusnej šmejde.”

„Komu říkáš hnusák? Jsi jen ubohý červ.”

Byla to riskantní situace. Z úst jí vytryskl oheň a z vlasů mi vytryskla elektřina. Kazuma, který stále nechápal situaci, tam stál a škrábal se na hlavě.

„Ehm... Vy dvě spolu možná nevycházíte?”

„Jestli sis myslel, že to vypadá, že spolu vycházíme, musela bych pochybovat o tvém zraku. Ta červená je Ruby, modrá je Sapphire a zelená je Emerada. Rády mě nazývají bezletým selháním a červem, mimo jiné a pořád se se mnou hádají.”

„Bezletý... huh.“ Kazuma zkřížil ruce na prsou a zdálo se, že o něčem hluboce přemýšlí.

...Na co předtím narážel?

Ať to bylo cokoliv, obrátila jsem se zpátky na Ruby a její poskoky, abych jim řekla, „Přišla jsi za Kazumou, že? A co kdybys teď šla domů?”

„Nemyslím, že oceňuji tvůj povýšený tón,“ ušklíbla se Ruby. „Nemám s tebou co dělat.”

S tím, Ruby prošla kolem mě a postavila se před Kazumu.

„Slyšela jsem... že tě sem pozvala lady Tiamat, že?”

„Hm? Jo.“ Kazuma, který vypadal, že je hluboce zamyšlený, odpověděl, jako by si jí právě všiml.

„To znamená, že se zúčastníš slavnostního vyhlášení smlouvy, že?”

„...No, zřejmě to tak opravdu znamená. Ne, že bych toho byl hoden.”

„Jestli lady Tiamat uznala za vhodné tě pozvat, znamená to, že jsi toho hoden.”

Polkla jsem. Ruby, která se mi vysmívala jako červu, poznala Kazumu. Je možné, že se Ruby chystala přihrát na Kazumu?

Kdyby ho sem lady Tiamat zavolala, i kdyby nevypadal nic moc, pořád by to mohl být člověk hodný úcty. Během obřadu smlouvy to byl obvykle rytíř, kdo požádal o ruku. Kdyby se však drakovi zalíbil některý z rytířů, mohl by se také představit, aby povzbudil rytíře, aby si jej vybral.

Na slavnosti smlouvy... skončí Kazuma tancem s jedním z draků?

... To by se mi asi nelíbilo.

To, co jsem si představovala, vneslo bolest do mé skromné hrudi. Když jsem si pomyslela, že člověk, který mi řekl, že jsem ryuu, by mohl uzavřít smlouvu s drakem, bolelo mě u srdce. I když jsem sama neměla v úmyslu zúčastnit se obřadu.

Zatímco jsem na to v agónii myslela, Ruby se blížila ke Kazumovi. „Hele, pojď ke mně domů.”

V šoku mi vyletěla hlava. Když jsem se podívala, Ruby podala ruku Kazumovi.

„Fascinuješ mě. Ráda bych se o tobě dozvěděla víc.”

„O mně?“ opakoval Kazuma.

„Ano. Musíš být zvláštní, že tě lady Tiamat pozvala. Pokud splníš má očekávání, možná se dokonce uráčím uzavřít s tebou smlouvu.”

Jezdecká smlouva dračího rytíře... Ruby se přece nemohla zamilovat do Kazumy na první pohled, že?

S pohledem na mě, Ruby dodala, „Jsem mnohem lepší drak než ten uzavřený. Na rozdíl od Naden, umím létat a taky chrlit oheň. Mohla bych ti ukázat každý kout pohoří Hvězdná Dračí Hora z nebe.”

„Urgh...“ Dočista mě frustrovalo, že nedokážu vyvrátit to, co Ruby říká.

Pravda, Ruby byla rudý drak, takový, jakého si rytíři oblíbili. Říkalo se, že červená zastraší nepřítele, takže pro jezdce bylo snazší získat vojenské vyznamenání. Navíc měla velká křídla, která mi chyběla, a dokázala chrlit oheň, jak by se od každého draka očekávalo. Když jsem se podívala, jak Kazuma reaguje na to, že je k němu tak vstřícná, měl na tváři trochu ustaraný úsměv.

„Jo, no, jsem rád, že máš o mně tak vysoké mínění a tak...”

Zalapala jsem po dechu. Z Kazumových slov mi tělem proudila elektřina a vlasy se mi ježily.

Slyšet ho dát pozitivní odpověď Ruby, moje hruď byla plná vzteku... a smutku. Nechtěla jsem ta slova slyšet od člověka, který mi řekl, že jsem ryuu. Tolik se mi z toho chtělo brečet. Možná bych vypustila elektrický úder na Ruby a ostatní a pak začala opravdu řádit.

„Ale...“ Kazuma zavrtěl hlavou a řekl, „Je schopnost létat a chrlit oheň tak cenná?”

...Huh?

„Cože? Co to říkáš?“ dotázala se Ruby.

Všichni upřeli oči na Kazumu. Kazuma se poškrábal na hlavě, když odpovídal, „Ehm, no.... Jsem ze země bez velkého kontaktu s draky, tak mi odpusťte mou nevědomost. Jak jsi říkala předtím, je schopnost létat a chrlit oheň to, co dělá draka cenným?”

„Samozřejmě, že je,“ oplatila mu to Ruby. „Zatímco drak je rytířův partner, je také jeho druh ve zbrani. Vyhledávaná jsou především křídla, která je ponesou vysoko a rychle přes bitevní pole, a plameny, jimiž spálí své nepřátele.”

„Chápu. Vzhled do toho tedy nevstupuje. No, zdá se, že mezi dračí rasou je koneckonců spousta krásných lidí.“ Kazuma kývl na odpověď Ruby. „A vy, děvčata, umíte létat a chrlit oheň, že?”

„Přesně tak. Tedy až na toho červa támhle.”

„...Aha.“ Pak, s vážným výrazem ve tváři se Kazuma podíval Ruby do očí a zeptal se jí, „Tak mi řekni, co tě vlastně dělá, cennou?“

Hodnota Ruby a ostatních? Nebyla to jejich schopnost chrlit oheň a létat?

„Cože? Co to říkáš?“ zeptala se Ruby. Zdálo se, že s touto odpovědí není spokojená.

Kazuma zavrtěl hlavou. „Je to dané, že draci umí chrlit oheň a že umí létat, že? No, v tom případě, to není nic zvláštního, že můžete. Je to schopnost, kterou je vybaven každý drak, a to znamená, že to není zvláštní důvod, proč bych si měl vybrat tebe, že?”

Když to řekl takhle, Ruby a ostatním poklesly čelisti a bezvýrazně na něj zíraly. Asi jsem měla podobný výraz ve vlastní tváři.

Kazuma pokračoval dál a nevěnoval pozornost nikomu z nás. „Jestli to dokážou i ostatní draci, pak to neslouží jako důvod, proč bych si měl dát tu práci a vybrat si konkrétně tebe. Je cenné mít něco takového univerzálního, ale není to nic zvláštního. Když všichni začnete na stejném základě, nevyhrají silnější nebo krásnější draci? Být stejný jako všichni ostatní není ani bod ve váš prospěch.”

Nemohla jsem tomu uvěřit. „Kazumo... ty.”

Kazumova kritika byla tak na místě, že jsem začala pochybovat, jestli opravdu nezná tradice této země. Faktem bylo, že slavnostní uzavření smlouvy bylo silnou soutěží mezi draky. Protože to, jestli je tam někdo vybere nebo ne, bude víceméně určovat zbytek jejich života, bylo to přirozené.

Zatímco jsme byli zaneprázdněni překvapivou reakcí, Kazuma si povzdechl. „Standardizovaný základ hodnocení, odmítnutí osob s individualitou... Myslel jsem, že jsem tuhle atmosféru už někde zažil, ale je v podstatě stejná jako ve zkouškových válkách. Člověče, před dvěma lety jsem to měl těžké...“ zamumlal Kazuma s nepřítomným pohledem v očích.

...Zkouškové války? Co to bylo? Byla to série válek, které se odehrály v nějaké jiné zemi? Ale proč o nich teď mluví?

„N-No, je to lepší, než nebýt vybrán vůbec!“ Ruby, která se vrátila k rozumu, řekla s cukajícím obličejem. „Kdo by si vybral Naden, která nedokáže věci, které umí všichni ostatní?!”

Vyčítavě na mě ukázala.

Kazuma okamžitě odpověděl, „Je pravda, jako drak, Naden postrádá univerzálnost. Ale to, co má, je individualita.”

„I-Individualita?”

„Něco, čím se liší od ostatních. Při hodnocení hodnoty věcí je nejjednodušším standardem „věc, která je na celém světě jen jedna“. Pokud existuje jen jedna z něčeho, i když je to jen dětská hračka, nebo víčko do sklenice, dává smysl, že by to mělo cenu, ne? To platí stejně i o lidech. Já... Ne, král mé země se snaží shromáždit takové lidi se specifickými přednostmi.”

Král jeho země... Myslel Friedonského krále hrdinu?

„A ty říkáš ... Naden má takovou hodnotu?“ zeptala se Ruby a vypadala ohromeně.

„Tady v pohoří Hvězdná Dračí Hora, je nějaký jiný drak než Naden, který dokáže vytvořit blesk? Dokáže věc, kterou nikdo jiný nedokáže. To je samo o sobě cenné. Ale opravdu, rozumíte tomu, co se tu děje?”

„C-Co...?”

„Důvod, proč se pořád hádáš s Naden,“ řekl Kazuma. „To proto, že jí závidíš její individualitu, že?”

„Cože...“ Ruby vypadala ohromená tím, na co ji Kazuma upozornil.

Huh? Opravdu to tak bylo?

S pravdou strčenou do našich tváří, nevěděla jsem, jak reagovat, stejně jako Sapphire nebo Emerada, které ustupovaly.

Zatímco Ruby měla pořád otevřená a zavřená ústa, Kazuma pokračoval v řeči.

„Řekl bych, že ostatní draci, kteří vůči Naden chovají zlou vůli, tak pravděpodobně činí ze stejného základního důvodu. Z pohledu těch draků, kteří zápasí uvnitř standardizovaného systému hodnocení, je existence někoho, jako je Naden, která tímto standardem zcela opovrhuje, aby šla svou vlastní cestou, předmětem zášti a žárlivosti, a proto ji prostě nemohou přijmout, že? Během zkouškových válek, pokud je jeden student v přípravné třídě, který říká, „Převezmu rodinný podnik“... no, jo, bude vyčnívat. Očividně bude mít v životě problémy, které ti kolem nemají, ale pro ty, kteří se dostali do konkurenční situace, nemají dost klidu, aby se zastavili a uvažovali o tom.”

Zdálo se, že Kazuma je jediný, kdo je s jeho vysvětlením spokojen. Taky jsem ho někde cestou ztratila a nedávalo mi to smysl, ale pochopila jsem, že říká, že jsem výjimečná.

Hleděla jsem Kazumovi na záda. Možná to bylo tím, že jsme se narodili v různých zemích, ale v posledních dnech, jsem byla mnohokrát nucena si uvědomit, že Kazuma a já vidíme věci jinak.

Nicméně, Kazuma mi nabízel novou sadu hodnot, hlavně tu, kde jsem nebyla bezcenná. Hrudník se mi zahřál a měla jsem pocit, že bych mohla plakat z jiného důvodu než předtím.

„Nakonec se objeví ten, kdo zná tvou hodnotu.”

Proroctví lady Tiamat bylo pravdivé. Ta osoba byla teď přede mnou.

„Hmm, to nic nemění na tom, že nelétavý drak je k ničemu!“ Prohlásila Ruby a zdálo se, že znovu nabyla pevnou půdu pod nohama.

Nelétavý drak, ta slova by mě předtím velice znepokojovala. Nicméně... kupodivu mi teď ani v nejmenším nevadila. To proto, že mi Kazuma řekl, že jsem ryuu, že mám individualitu.

Se zmateným výrazem ve tváři, Kazuma naklonil hlavu na stranu. „Trápí mě to celou dobu, ale kdo rozhodl, že Naden nemůže létat?”

„Cože? Mělo by být zřejmé, že tento bezkřídlý červ neumí létat.”

„Chci říct, proč by ryuu potřeboval křídla, aby mohl létat?”

„Cože?”

„Huh?”

...Měla jsem pocit, že jsem tuhle výměnu někde nedávno slyšela.

Když už mě ta atmosféra tady omrzela, za límec jsem jemně odtáhla Kazumu, kterému se nad hlavou vznášel otazník. „To stačí.... Jdeme.”

„Hm? Co se děje, Naden? Tvoje tváře vypadají strašně rudě.”

„T-to si představuješ! Pojď, zrovna jsem tě prováděla po pohoří Hvězdná Dračí Hora, pamatuješ?”

„Ach, teď, když jsi se o tom zmínila, byla jsi.”

Nechali jsme za sebou otupělou Ruby a ostatní, otočili jsme se a vrátili se cestou, kterou jsme přišli.

„Naden, radši bys měla být na obřadu smlouvy!“ křičela za mnou Ruby. „Neopovažuj se utéct!“ Zdálo se, že se vrátila k rozumu.

Moje odpověď byla, že jsem se otočila, stáhla víčko a vyplázla na ni jazyk.