Stránky

IwS 6 - Kapitola II: Dva princové 2/9

„A proč ne? Už to bylo dlouho.“

„Nevidím žádné problémy, které by bylo třeba prodiskutovat.”

„Víš, vždycky jsem měla pocit, že to takhle skončí, to měla.”

„Jsem ráda, že získáme nového společníka!”

„Víš, Touyo? Dopadlo to přesně tak, jak jsem ti říkala, že to dopadne, že?” Cože jsi? Proč každá z vás takhle reaguje!? Pokusil jsem se s Yuminou a ostatními poradit o situaci kolem Sue a všechny jen přikývly a souhlasily.

„No dobrá, můžeme se k tomu vrátit později...“ Nemohl jsem to jen tak přijmout, ale to bylo vedlejší. O to v první řadě nešlo.

„Jde o to vymyslet, jak návrh prince Zabuneho zdvořile odmítnout.”

„Nebylo by fajn říct, že se stěhuje do Brunhildu jako nevěsta velkovévody?”

„To by mělo následky pro Belfastské království. Princ Zabune je vytrvalý muž, který chová malichernou zášť. V nejhorším případě by mohl obchod s Belfastem ukončit, jakmile usedne na trůn. To by byl ochromující zásah do naší ekonomiky.“ Leim se při těch slovech zamračil. Ale nemyslel jsem si, že princ bude tak malicherný.

Přesto, jaký hrozný stav věcí se zaplést do... Rozhodně jsem byl proti tomu, aby se Sue oženila s padouchem jako je on. Ale nebyl jsem si úplně jistý, co bychom mohli vytáhnout z rukávů.

Možná by bylo lepší, kdyby si ta druhá strana rozmyslela vzít Sue za nevěstu.

„Problémem je samotné odmítnutí. Přesto je to státní záležitost. Je opravdu v pořádku poslouchat naše návrhy?” Hrmphe, co dělat ... Zkřížil jsem ruce na prsou a zhluboka si povzdechl, když Cesca náhle zvedla ruku.

„Nejlogičtější by bylo zabít ho a skončit s tím.”

„Zbláznila ses?!” Ty blbá robo-panno, nechoď si pouštět pusu na špacír! Když se to tak vezme, měla pravdu. Určitě by to vyřešilo spoustu našich bezprostředních problémů... ale jen by to v dlouhodobém horizontu způsobilo víc!

„Byla bych víc než šťastná, kdybych mohla vymáčknout život z ubohého třicetiletého idiotského prince. Ubohý malý kousek pedofilní havěti, který si pohrává se ženami, aby zamaskoval svou nejistotu... nepřinese s věkem žádnou moudrost, jen utrpení. Nejlepší je ho uhasit, než se jeho plamen rozšíří.”

„...Klid, Cesco... Jak jsi ho vlastně chtěla zabít?“ Cesčina opovržlivá slova mě na okamžik zarazila a pak se přidaly i ostatní gynoidi.

„Připravím odstřelovací náboje, pane!”

„Kyanid draselný by s ním skoncoval rychle a bolestivě, chápete?”

„Ehm, chtěla bych, naprosto... skoncovat s tím zatraceným bláznem s mým hasákem.“ Střelba, otrava a staré dobré mlácení? Někdy mě děsíte...

Rozhodl jsem se ignorovat ty panáky a vrátit se k věci.

„Nejdřív bychom měli navštívit panství vévody Ortlinde. Vysvětlím mu, jak se Sue cítí, a něco vymyslím. Možná ještě můžeme něco udělat.”

„...Dobře.“ Sue tiše přikývla. Když bylo rozhodnuto, neviděl jsem důvod to odkládat. Otevřel jsem [bránu] na panství Ortlinde v Belfastu.

 

„Tento problém způsobuje velký stres i mně, ujišťuji tě.“ Vévoda Ortlinde si zhluboka povzdechl a klesl zpátky na pohovku. V pokoji jsem byl jen já a on. Navzdory mému postavení velkovévody jsme vynechali zdvořilosti. I když to bylo v této chvíli pravděpodobně faux pas, bylo mi to jedno.

„Štěstí Sue je pro mě prvořadé. Proto toto zasnoubení, promiňte mi můj výraz, může hned vypadnout! Drzost toho spratka má jistě své meze! Kdyby teď byl princ v téhle místnosti se mnou, praštil bych ho do zubů!“ Nemyslel jsem si, že by prince doslova praštil do zubů, protože by to způsobilo mezinárodní incident, ale začínal jsem se obávat, že otcovská zuřivost vévody Ortlinde stoupá na nevídanou úroveň. Ve vší upřímnosti, asi bych prince taky praštil.

„Z čistě politického hlediska je to očividně dobrý obchod. Jestli něco, Belfast by z dohody získal víc, než by získala Lihnea. Ušlechtilé závazky jsou často politické, tak to prostě funguje. Z takové perspektivy je moje Sue, která si ho vezme, vlastně lepší než obvykle.”

„To proto, že Yuminino zasnoubená se mnou, ještě není veřejně známo, že? Překvapuje mě, že ten návrh přišel za Sue a ne za ní.”

„Yumina má v současné době přímé nástupnické právo na trůn. Jiné země by přirozeně předpokládaly, že pro cizince nebude k mání. I když oba víme, že už by měla být vdaná.” To dává smysl. Současné pořadí nástupnictví na Belfastský trůn byla Yumina, pak vévoda Ortlinde, pak Sue. Ale pokud bude dítě královny Yuel chlapec, pak se Yumina stane druhou v pořadí. Pokud to bude holčička, dítě se stane druhým v pořadí.

Pokud by jiné země chtěly uzavřít politický sňatek s Yuminou, musely by počkat, až se dítě narodí. Kdyby dítě bylo mužského pohlaví, mohli by Yumině posílat návrhy, protože by už nebyla vázána k trůnu.

Takhle ten příběh probíhal, ale stejně mi to znělo špatně....

„No jo, říkal, že se zamiloval do Sue na večírku v Refreese nebo tak něco...”

„Pche. Co vůbec dělala na večírku?!“ Vévoda Ortlinde se zamračil, jako by nebyl schopen správně usměrnit svůj hněv. Pochopil jsem jeho pocity. Jako otce ho mohla pronásledovat jen vyhlídka na muže kolem třicítky, který se snaží sáhnout na jeho holčičku.

„I přes jeho věk, pokud by ho lidé měli rádi, mohl jsem mít prostor na zvážení. Ale čím víc jsem pátral, tím víc jsem si uvědomoval, že ten chlapec není dobrý. Nebude schopen udělat mou Sue šťastnou.“ Všiml jsem si, že ho vévoda Ortlinde nazval chlapcem, i když mu bylo přes třicet. To asi ukázalo, co si o něm myslí.

Podle toho, co jsem slyšel, byl princ zvíře. Svobodně si pohrával se služebnými a ušlechtilými dívkami, které mu padly do oka, a všechny rytíře, kteří ho neposlechli, posílal do vzdálených, nebezpečných končin s přihlouplými výmluvami. V naprostém přepychu si také žil, jak se mu zlíbilo, odmítal platit daně a od obchodníků vyžadoval desátky. Kdyby obchodník odmítl zaplatit, dal by si za úkol zničit jeho podnik. A jeho chlípnost byla zřejmě tak ponížená, že běžně chodil po světě a chytal vdané ženy, hrál si s nimi, dokud se nezlomily, a pak nedělal nic, protože jejich manželé páchali sebevraždu. Ale jestli byla sebevražda asistovaná nebo ne, bylo na diskuzi ...

„Proč se takového prince nikdo nezřekl?”

„Wardack, premiér Lihney, je autoritářský vůdce. V podstatě řídí všechny jejich státní záležitosti a drží veškerou skutečnou moc. Říká se, že král je v této chvíli jen loutka.“ Wardack? I to jméno zní zle.

„Wardack je bratranec Zabuneho matky, královny Dacie. Dělá si, co chce, používá to jako svou obranu. Královna Dacia zase dává princi Zabuneovi, co se mu zlíbí. Je to jistě tento druh rozmazlování, který vytvořil zvíře, kterým je.” Hmph... Nikdy není dobré, když veškerou moc drží jeden člověk. Zdá se mi, že král se nemůže postavit ani královně... Radši se ujistím, že se mi to nestane!

„Co si tedy myslíte, že by se s tím zasnoubením mělo udělat?”

„...Co myslíš, že bychom měli udělat?“ Moje otázka byla vystřelena přímo na mě. přirozeně byl jsem proti. Nechtěl jsem, aby si Sue vzala monstrózního úchyla.

„...Mohl bych ho zabít?”

„...Navzdory tomu, že žertuješ, nebyl bych proti.”

„Haha ... jo ...“ Přesto to byl jen vtip. Ta Cesca se o mě musela otřít.

Když se to tak vezme, znělo to jako špatná zpráva pro Lihneu jen tehdy, když se ten idiotský princ stal králem. Ale asi nezáleželo na tom, kdo se stane nástupcem trůnu, vzhledem k tomu, že to byl pro Wardacka jen loutkový vůdce. Mít toho blbce pod kontrolou by jen usnadnilo kontrolu věcí.

„Této situaci bychom se mohli vyhnout, pokud si vezmeš Sue za nevěstu, Touyo, ale...”

„Ale co?”

„Idiotský princ by určitě nasměroval všechen svůj hněv na Brunhild.”

„Zatraceně.” Mezi královstvím Lihnea a mým vévodstvím Brunhild nedošlo k žádnému formálnímu kontaktu, takže jsem pochyboval, že by došlo k velkému poškození, ale... Opravdu jsem nechtěl, aby naše první interakce byla poskvrněna jeho nespoutaným hněvem.

„Není to dobré?”

„Není to k ničemu, je to prostě.... Sue teď vidím spíš jako roztomilou sestřičku… Jsem také zasnouben s dalšími pěti ženami!”

„Heh, říkáš, že právě teď? Pak je tu šance. Přesto neexistuje žádný důvod, proč by panovník nemohl mít více manželek, pokud má prostředky na to, aby je všechny podporoval a miloval. Dokonce i Mismedská Bestie a císař z Refreese mají konkubíny. Ve skutečnosti, hořící král Sandory má asi dvacet šest žen, věřím.” Vážně?! To je harém! Ale na druhou stranu, hádám, že i šógunát Tokugawa měl ve vnitřním paláci hromadu konkubín, co?

„Ve skutečnosti se můžete ocitnout v nástupnické krizi, pokud nemáte více nevěst nebo milenek...” Hmph... Chci říct, asi jo, ale... Mám pocit, že krize nástupnictví by byla ještě horší, kdyby bylo příliš mnoho dědiců.

„Co dělat... aby se to zastavilo... hm...“ Vévoda Ortlinde se na chvíli odmlčel a začal vážně uvažovat.

„Souviselo by to s fušováním do záležitostí cizí země, ale... mohli bychom na trůn místo toho blázna posadit druhého prince.”

„Druhý princ? Chcete říct, že je jich víc?”

„Ano, dítě konkubíny. Žije v chatrči blízko paláce, odtržený od luxusu tohoto života. Říká se o něm, že je to báječný mladý muž, ale s hluboko zakořeněnou hanbou. Přesto, i obyčejný člověk by byl lepší než ten idiot, co stojí ve frontě.” Jiná matka? To znamená, že není pokrevně příbuzný s ministrem Wardackem.

Asi měl štěstí, že je naživu. Vzhledem k povaze druhého prince by pravděpodobně existoval tábor, který by ho chtěl korunovat místo jeho staršího bratra. Z tohoto pohledu by ho Zabune pravděpodobně považoval za škůdce, takže mě překvapilo, že ho nenechal popravit nebo tak něco.

„Některé šlechtické rody navrhovaly, aby mladší princ uspěl, ale premiér Wardack je umlčel. Matka druhého prince je také smrtelně nemocná a držena v izolaci od světa. Nemá nikoho, kdo by ho podporoval, takže se k němu můžou chovat, jak chtějí. Nechávají ho žít ve špíně, dokud nezemře, nebo tak něco.”

To je hrozné.

Podle toho, co mi řekl vévoda Ortlinde, mu bylo dvaadvacet let, ale ještě nebyl ženatý. Hloupý princ zřejmě nebyl jediný z rodiny, kdo žil dlouho bez svatby, alespoň podle měřítek tohoto světa.

„Takže aby byl druhý princ korunován, je třeba se prvního z nich zříci, ano?”

„Ano, to je pravda.” To je lepkavá situace. Bylo by to považováno za vysokou konspiraci vměšovat se do státních záležitostí jiné země, jako je tato... plus, jsem velkovévoda. Vedu svou vlastní zemi! Bylo by opravdu špatné, kdybych se do toho zapletl!

Byla pravda, že jsem musel zvážit své vlastní politické záležitosti. Kdybych byl vystaven plánování takové věci, mohlo by to znamenat katastrofu pro mé diplomatické vztahy s jinými zeměmi…

Už jsem se rozhodl, tak či onak, já bych to se Sue nevzdával.

„Co říkalo Jeho Veličenstvo?”

„Řekl, ať to okamžitě odmítnu. Řekl, že nepotřebujeme Lihney charitu, pokud Sue byla cena.“ Vévoda o svém bratrovi pyšně promluvil se slabým úsměvem na tváři. Jeho Veličenstvo král Belfastu byl opravdu úžasný exemplář. Byl jsem rád, že souhlasil. Navíc to nebylo tak, že bychom s jistotou věděli, že odmítnutí zruinuje obchod mezi oběma zeměmi. A i kdyby, nebylo by to, dokud by se ten pitomý princ nedostal na trůn.

Obchod s Belfastem jim jistě také prospíval, a tak jsem měl pocit, že premiér Wardack s ním neskončí. Aspoň pokud to nebyl idiot.

„Takže to odmítáme?”

„Ano. Budu tak činit. Jsem si jistý, že někteří z ostatních šlechticů o tom budou tlachat, ale mluvit mohou až poté, co jsou jejich dcery pronásledovány.” Přesně. Aspoň si teď Sue bude moct lehko odpočinout. Zatímco jsem přemýšlel, ozvalo se zaklepání na dveře a dovnitř vešel Leim.

„Pane. Posel království Lihnea dorazil.”

„Ale? On poslal posla? Musel být netrpělivý, dobře načasovaný! Ať jde dál.”

„Dobrá.“ Pokusil jsem se odejít z místnosti, ale vévoda Ortlinde mě popadl za rameno.

Po chvíli se objevil mladík, který vypadal na něco kolem dvaceti let. Sklonil své tělo klidným, formálním způsobem a nechal své svázané kaštanové vlasy trochu zatřepat.

„Nejváženější vévodo Ortlinde. Omluvte mou hrubost a vyrušení, byl jsem vyslán, abych obdržel vaši odpověď na princův návrh.”

„Neboj se, nerušil jste. Prosím, posaďte se.“ Usadili se na pohodlných sedadlech proti sobě, jen kousek ode mě. Vévoda Ortlinde byl po mé pravici a posel po mé levici. Skoro jsem se cítil jako rozhodčí na začátku fotbalového zápasu.

Posel z Lihney na mě pohlédl a chystal se otevřít ústa, ale pak se vévoda Ortlinde dal do řeči.

„I když návrh oceňujeme, obávám se, že ho nyní musíme odmítnout.”

„...Jestli to nevadí, můžu se zeptat proč?” Hm? Usmál se právě? Vypadalo to také jako kyselý úsměv, ne jako úšklebek... Asi to čekal.

„Vskutku, bylo rozhodnuto, že si má dcera bude brát jiného muže.” Počkej... ne, hej, nedělej to! To je... ne!

„...A komu bude zasnoubena?”

„Muži v pokoji s námi. Tady Mochizuki Touya, Jeho Výsost velkovévoda z Brunhildu.” Ty záludný bastarde! Tys mě takhle využil?! Když proti tomu teď budu mluvit, posel si bude myslet, že lžeš! Hrál si se mnou jako s houslemi! „Tento muž je vládcem Brunhildského vévodství?!Oči mladého posla se rozšířily šokem. Okamžitě vystřelil nahoru a začal se rozvalovat na podlaze. Ah, počkej... přestaň. To není nutné! Přestaň se klanět, přestaň se klanět!

 

„J-Já, nikdy by mě nenapadlo, že se sejdeme zrovna tady... díky bohu... díky bohu!!” Počkat... uh, huh? Není to trochu moc? Uklidni se trochu, chlape!

„Slyšel jsem o vás vyprávět, milorde! Příběhy zázraků a úcty! Omluvte mé sobectví, ale dovolte mi otázku... můžete použít dopravní magii? Je to pravda?”

„Cože? Uh, jo. To je pravda ...”

„A-Ah... Prosím, zachraňte mou matku!”

Počkej? Promiň, zpomal. Příliš mnoho zápletkových vláken najednou. Jakou matku? Kdy se dozvěděl, že se umím teleportovat?! Asi o tom mohl slyšet kvůli převratu, nebo možná, když jsem nakupoval věci ve velkém... nebo možná, když jsem... to používal jako každodenní pohodlí... Asi jsem to vůbec neskrýval, co?

„Promiňte, můžete začít od začátku? Co přesně se děje?”

„J-Jmenuji se Cloud Zeph Lihnea. Jsem druhý princ království Lihnea.”

Vévoda Ortlinde a já jsme zírali s ochablou čelistí. Naše vzdechy se překrývaly. Druhý princ? Zde? Nemanželský dědic, se kterým se zacházelo jako s odpadem? Proč tu byl jako posel? Byla to součást krutosti jeho rodiny?

„Jestli jste druhý princ, znamená to, že jste tady, protože vaše matka je nemocná.... Chcete, abych vyléčil její nemoc?”

„Moje matka nemá žádnou nemoc. Popravdě, je pod zámkem. Je ve spárech toho špinavého psa, ministra Wardacka!“ Druhý princ Cloud zvedl hlavu. Oči mu hořely vzteky.

Ovšem. Samozřejmě, že se to stane.


-------------------------------------------------------------------------------------------------

Odstřelovací puška, kyanid, hasák …. Jsou děsivé 😂

 

3 komentáře:

  1. děkuji, začínám se těch robotů bát :D :D
    jinak to jeho nechci se to toho vměšovat vždy dopadne obráceně :D :D

    OdpovědětVymazat