HRH 6 - Kapitola 7: Bouře 6/8

Nespočet záhadných koulí se objevilo poté, co mluvil o zkáze. Měl jsem z toho špatný pocit.

„Naden! Můžeš je sestřelit, aniž by jsi se přiblížila?!“ volal jsem.

„Já to udělám!”

Roaaaaaaaaaaaar!

Naden zařvala a udeřila elektrickým proudem do věcí, které vylétly ven. Elektrický úder se rozvětvil, jak šel dopředu, a pronikl rozptýlenými koulemi. Tehdy...

Boom!

V okamžiku, kdy je zasáhla elektřina, vyšlehly tyto koule zářivě modrobílým zábleskem a nabobtnaly, až se proměnily ve světelné koule. Za světlem jsme uslyšeli dunivý zvuk a tlak větru, který do nás potom udeřil, nám až příliš jasně napověděl, jak neuvěřitelná exploze to byla.

Věděl jsem to... Ty černé koule jsou něco jako bomby!

Aisha se ke mně otočila, jako by si právě na něco vzpomněla. „To je zlé, sire! Liscia a ostatní jsou tam dole!”

„Já vím. Naden, spoléhám na tebe! Sestřel je, ať se děje cokoliv!”

„Takový byl celou dobu plán!”

Při plavání oblohou, Naden uvolňovala jeden elektrický šok za druhým a sestřelovala padající předměty jeden za druhým. Ale bylo jich příliš mnoho.

„Madam Naden! Budu vám asistovat!“ Aisha rozvázala provazy, které ji připevňovaly na místo, a vstala. „Pane, držte mě na místě, prosím!”

„T-takhle?!“ Vytáhl jsem horní část trupu z panenky malého Musashiba a objal Aishu kolem boků. Zároveň jsem ovládal panenku malého Musashiba, nechal jsem ji držet za kotníky, aby zůstala na místě. Aisha, která teď jela na Nadeniných zádech ve stoje, připravila svůj obvyklý velký meč.

„Tak, pane, držte hlavu dole, prosím!”

„J-Jasně.”

„Tady to je... Hahhhhhh!” S hlasitým výkřikem námahy, Aisha máchla velkým mečem.

Výbuch větru, který jsem viděl předtím, když jsem sledoval, jak trénuje s Liscií, vyletěl dopředu a rozštípl jeden z padajících předmětů na dvě části. Pak boční švih, diagonální lomítko zleva, diagonální lomítko zprava. S každým máchnutím Aishina velkého meče vyletěl ostrý závan větru a rozřízl jeden z padajících předmětů.

Aisha byla ve svém každodenním životě vždy tak trochu zklamáním, ale na bojišti byla spolehlivá a nejmocnější válečnice v království.

Když se Naden a Aisha pustily do práce, kulovité předměty, které padly z krychle, byly buď vyhozeny do vzduchu, nebo rozříznuty na dvě části. Nicméně je to pořád shazovalo, jednu za druhou.

„Tohle je nekonečné...“ zasténala Aisha.

„Ale když je nesestřelíme, způsobí dole škody,” řekla Naden.

„Nemůžeme postupovat a nemůžeme ustupovat. Nenecháme se takhle ořezat.”

Aisha měla asi pravdu. Zatraceně! Kdybychom se jen mohli spojit se zemí, mohli bychom je varovat před nebezpečím a nechat je evakuovat. Měl jsem si vzít tovární rameno, které by sloužilo jako relé... No, fňukání nad věcmi, které nemám, mi nepomůže.

„Oh bože. Co můžeme dělat?“ Vzhlédl jsem ke krychli a zakroutil si mozkem.

Pak se to stalo.

 

„Heyyyyyy...”

 

Slyšel jsem odněkud přicházet hlas. Nebyl to ten hlas, který jsem slyšel až doteď. Tentokrát to byl mužský hlas.

 

„Heyyyyy! Soumooooo!”

 

Ten hlas se ozýval... zdola?!

Když jsem se naklonil přes Nadenin bok, abych se podíval dolů, viděl jsem rudého draka , jak k nám letí neuvěřitelnou rychlostí. Měla složená křídla a vypadala skoro jako šíp. Počkat, neletěla strašně rychle, že si nemlátila křídly?

Navíc, Halbert jí ležel na zádech a držel se jako o život.

„Hale?!“ křičel jsem.

„Ruby?!“ zároveň vykřikla Naden.

Ruby proletěla kolem nás s Halbertem na zádech. Oba dva pokračovali ve svislém stoupání, ale nakonec ztratili setrvačnost a začali padat hlavou dolů. Neměla roztažená křídla.... To bylo ono! Protože kdyby je roztáhla, zasáhl by je vítr, co!

„Naden!“ volal jsem.

„Já vím!”

Naden se dostala pod padající Ruby a chytila ji. Odtud ovinula své tělo kolem Ruby a upevnila ji na místě. Ruby zněla, že se jí ulevilo, když řekla, „Tenhle způsob létání... není pro srdce jednoduchý.”

„Ruby, jak jsi...?”

„Nech si to tlachání na později! Nemůžeme je nechat dopadnout na zem, že ne?!”

S těmito slovy, se Ruby zhluboka nadechla a vypustila plamenomet známý jako dračí dech. Plameny se roztáhly jako letlampa, usmažily předměty a způsobily, že explodovaly.

Když to viděla, Naden otočila tělo a vrhla elektrické šoky na všechny strany. S tím, Ruby se nadechla jako ručičky hodin a spustila na padající předměty na ještě širší plochu.

Oblast kolem nás byla plná zářivých plamenů, elektřiny a výbuchů. Dráždilo mě to v očích.

Tím, že jsme je všechny donutily, aby vybuchly najednou, nám to poskytlo určitý prostor, dokud nespadne další sada.

„Tak jak to, že jsi tady, Ruby?“ Naden se zeptala Ruby, která trochu přerývaně dýchala, když se situace uklidnila. Teď, když se o tom zmínila, nemluvili jsme o tom, jak okřídlený drak nemůže létat v těchto divokých vzdušných proudech?

„Ten člověk tady se mnou spolupracoval... a udělal pár šílených věcí, aby sem přiletěl...“ Ruby se snažila popadnout dech. Natáhla dlouhý krk a čenichem ukázala na záda.

Tím „tato osoba zde“, myslela tím Hala?

„Hale, co jsi to proboha udělal...?“ zeptal jsem se a cítil jsem se dokonale vyčerpaný.

Hal ukázal za sebe. „Soumo... Přinesl jsi to, že? Použili jsme ho... k letu přímo sem.”

To, na co Hal ukazoval, když to říkal, bylo Maxwellovské pohonné zařízení připevněné na zadní straně jeho sedla, Malý Susumu Mark V Light.

Oči se mi rozšířily.

Tak o tomhle Kaede mluvila!

◇ ◇ ◇

Dřív…

„Ráda bych tě požádala o laskavost.“ Posadila jsem své bolavé tělo, upravila postoj a pak jsem sklonila hlavu před rudovlasým mladíkem.

Když jsem to udělala, Hal si vyměnil pohled s dívkou s liščíma ušima… Kaede, že? 

„Nejsem si jistý, že je načase žádat najednou o laskavost...”

„Za prvé, ráda bych slyšela, co je to za laskavost,“ řekla Kaede. „Chceš se Hala na něco zeptat?”

„Je mi jedno, co to je. Dej mi něco, co můžu udělat!“ řekla jsem prosebně. Znovu jsem hluboce sklonila hlavu. „Nechci spoléhat na to, že Naden tuhle situaci napraví! Pokud nechám osud Draculu Naden, zatímco já neudělám nic... Už na sebe nebudu moct být pyšná.”

V téhle bouři bych nemohla letět. I tak, když nechám Naden dělat všechnu práci, nenaplňovala bych pověst draků z pohoří Hvězdná Dračí Hora.

To nebylo všechno. Kdybych donutila Naden riskovat a pak by se jí něco stalo, nikdy bych si to nedokázala odpustit.

„Vy jste toho krále, Soumy, vazalové, že? Nemůžeme nic dělat, ale protože jste vy dva přišli zpoza pohoří Hvězdná Dračí Hora, myslela jsem, že byste to mohli nějak udělat.”

„Nevím...,“ řekl Halbert.

„Je mi jedno, jak je to nebezpečné. Chci, abys mě taky nechal něco udělat.“ Mé pocity mě uvnitř trhaly.

Hal se poškrábal na hlavě s ustaraným výrazem ve tváři. „Hmm, nemám ponětí, jak létat, když je obloha tak špatná, že ani drak nemůže létat. Kaedeina magie manipuluje s gravitací, ale i přes to dokáže věci jen trochu odlepit od země. Že?”

„Jo. Nemyslím si, že zemská magie tady bude schopná něco udělat,“ přikývla Kaede.

Bylo to tak, jak jsem se bála? Nemohla jsem nic dělat?

Když se dostavilo zoufalství, Kaede náhle řekla, „Ale není to tak, že bychom neměli vůbec žádnou možnost.”

„M-máš něco?!”

„Je to nebezpečné, ale... jestli tvá křídla mají chytit vítr, nemůžeš je prostě otevřít, víš.”

Neotevřít křídla? Říkala mi, abych letěla, aniž bych mávala křídly? To bylo... něco, co mohla udělat jen Naden.

Hal měl ve tváři také pochybovačný výraz. „Ne, ne, jak má okřídlený drak létat bez křídel?”

Nicméně, Kaede se na něj jen podrážděně podívala. „Zapomněl jsi, Hale? To, co máme v gondole.”

„V gondole? Podívejme se, je tu ta divná kigurumi věc, kterou Souma používá, a... Jo tohle! Vrtule, ten malý Susumu jaktonazvat!!”

Vrtule? Netušila jsem, o čem to mluví, ale zdálo se, že si myslí, že to bude fungovat.

Kaede mi ukázala na záda a řekla, „Draci a wyverny mají různé velikosti, to ano, ale jejich celkový tvar je podobný. Když jí dáme na záda Malý Susumu Mark V Light, jako to děláme pro wyvernskou kavalérii, tak ji vystřelíme na plný výkon, i se složenými křídly, myslím, že by mohla vylézt přímo ze země.”

„Chápu tvé úvahy, ale... není to nebezpečné?“ Hal se pochybovačně zeptal. „Může stoupat jenom rovně, že?”

Kaede přikývla a potvrdila obavy. „Samozřejmě. Neexistuje způsob, jak změnit směr. Může jít jen nahoru. Kromě toho jsme to netestovali v bouřkových podmínkách, takže nevím, jestli to, co jsem právě říkala, je vůbec možné.“ Kaede se zatvářila znepokojeně. „Nicméně za současné situace, pokud chce něco udělat, je to asi jediný způsob...”

„Mě to nevadí,“ řekla jsem pevně. „Jsem si toho nebezpečí dobře vědoma. Nechte mě to udělat.”

„Ruby...”

„Aw, bože! Vypadá to, že nemám jinou možnost!“ Hal se poškrábal na hlavě s úsměvem na tváři. „Já jsem ten, kdo tě kvůli tomu nažhavil. Budu muset jít s tebou.”

Halbertův návrh přiměl Kaede vytřeštit oči. „Hale... rozumíš tomu, co říkáš, že?”

„Že budu v nebezpečí? Jo, jsem na to připravený. Kromě toho drak s vrtulí ji nemůže ovládat. Potřebuje někoho, kdo na ní bude jezdit a řídit ji, že?”

„To není moje jediná starost.... Bože, není jiná možnost, že ne?“ zamumlala Kaede. „Fajn. Najdu dobrý způsob, jak to říct Jeho Veličenstvu.”

Kaede rezignovaně pokrčila rameny, když myšlenku schválila.

„Děkuji. Hale, Kaede.”

Znovu jsem před nimi dvěma sklonila hlavu. Nemohla jsem být vděčnější.

Tady a teď se narodil improvizovaný rytíř červeného draka.

◇ ◇ ◇

--------------------------------------------------------------------------------------------------

😁