Stránky

IwS 6 - Mezipříběh I: Mystické oči catoblepase 3/3

„Co se děje?“ Lu padla na zadek a spěšně vrhla magii ze svého prstenu. Vypadalo to, že se šla podívat na catoblepasovu sťatou hlavu.

„Já – má otevřené oči a – a navázala jsem s nimi oční kontakt! I-I když je mrtvý, jeho mystické oči, stále můžou způsobit zkamenění!“

„Uklidni se, prosím, Lu. Mystické oči catoblepase zůstávají nebezpečné ještě nějakou dobu poté, co jejich majitel zemře.“ Lu se v hrůze přitiskla k Linze, která začala vysvětlovat, co se děje.

Mystická síla očí zkamenění zřejmě zanedlouho vyprchá, ale moc způsobit paralýzu si udrží, když je nabije magická moc. Oči byly proto velmi cenné jako magické nástroje a daly se prodat za vysokou cenu.

Yumina se zatvářila trochu smutně, když to slyšela. Asi proto, že mu zničila jedno oko.

Zavřel jsem catoblepova víčka, aby s ním nikdo nenavázal oční kontakt. Myslel jsem, že to takhle bude v pohodě.

„Lu, máš nohy v pořádku?“

„A-ano. Nějak, Zdá se, že moje boty jsou ztracený případ, ačkoli...“ Vypadalo to, že Luiny nohy jsou stále zkamenělé, ale nejspíš to byly jen její boty, které zůstaly kamenné. To samé, co se stalo mně.

Během sezení Lu vzala svůj krátký meč a udeřila jím jílcem o své zkamenělé boty, až se roztříštily. A podle očekávání se i punčocháče pod jejími botami proměnily v kámen.

Tenké kamenné punčocháče se od Lu, která se pohnula jen o kousek, snadno odlomily a nohy se jí úplně obnažily.

„Máš nějaké náhradní boty?“

„Ano. V mém [sklad] v prstenu...!“ Lu vstala a způsobila, že jí kamenné kusy hlučně dopadly na zem k nohám.

„Cože...?! V-v žádném případě...!“ Lu se jasně začervenala a stáhla si sukni.

„Co?“

„T-Touyo! P-Prosím, otoč se!“

„Cože? Proč?“

„Oh...? Ah! T-Touyo. Prosím, udělej, co říká. Rychle!“

„J-mám to.“ Nebyl jsem si jistý, co se děje, ale otočil jsem se, jak chtěly. Co se to sakra děje? „Lu, ty jsi...?“

„Uuuh... Ano, měly...“

„Cože? I tvoje kalhotky se proměnily v kámen? Ale proč? Víš proč, Linze?“

„Já – asi to má něco společného s tím, jak je magií zkamenění zemského typu. Vsadila bych se, že proces zkamenění začíná z té části těla, která je nejblíže zemi nebo tak nějak... Koneckonců, právě jsi spadla na zadek, Lu...“

„Aha. Tak takhle to je. To je tragédie, to je.“

C-c-cože?! Její kalhotky? Její kalhotky zkameněly? Takže ty úlomky kamene, co spadly na zem, bývaly její kalhotky?

„Máš náhradní pár?“

„Mám jedny ve skladu, ale...“

„Chceš se převléct, to se vsadím. Protože tvoje punčocháče a sukně se taky pěkně pokazily…“ Slyšel jsem za sebou šustění šatů. Gentlemanské by bylo, kdybych si zavřel uši, myslel jsem.

Bezcílně jsem se rozhlédl, srdce mi rychle bušilo... A náhle uslyšel hlasité šustění v blízkém lese.

„Cože?!“ Podíval jsem se po hluku a uviděl catoblepase podstatně většího, než byl ten, kterého jsme právě sundali. Zíral naším směrem svýma mystickýma očima. Je tady  další?! No tak Cesco, dávej tam nahoře větší pozor! Počkat, taky jsem měl, asi jo! Mizerný! Navázal jsem s ním oční kontakt! Ztratil jsem cit v nohách stejně jako předtím a viděl jsem, jak se moje boty mění v kámen. „GAAAH! Právě jsem je změnil!“

„Ngh! [Recovery]! Buďte všichni opatrní! Je tu další catoblepas!“

„EEEH?!“

„Počkejte chvilku! Moje sukně je stále! MOJE SUKNĚ!“ Odvrátil jsem pohled od Cćatoblepase a poté, co jsem rozbil své kamenné boty, jsem začal vrhat magii, abych odvedl pozornost zvířete od svých společníků.

„Vystup, větře! Helix kopí: Spirální kopí [Spiral Lance]!“ Proměnil jsem vír vzduchu v kopí a vystřelil jsem ho na catoblepase, přičemž jsem zničil jeden z jeho rohů.

Jo. Tahle věc je rozhodně větší než ten poslední catoblepas. Tenhle má rohy, které vypadají jako buvolí víc než býčí. Tvar je úplně jiný. Možná ten poslední byl ve skutečnosti holka? A tenhle je její druh nebo co? „GRAAAAAAAHHH!!!“ Catoblepas zařval a zaútočil mým směrem. Koutkem oka jsem to zahlédl a rozběhl se směrem pryč od všech ostatních.

Nakoukl jsem přitom na Lu, ale vypadalo to, že se jí nějak podařilo včas obléct sukni. ...Ne že bych doufal, že selhala nebo tak něco.

„Proraz, lede! Zmrzlý bod: Ledová jehla [Ice Needle]!“ Linze přivolala tunu ledových jehel, které pršely na catoblepase. Její nejlepší magie byla založená na ohni, ale protože jsme byli uprostřed lesa, nemohla nic z toho použít. Protože nebyla tak dobrá se světelnou magií, voda byla jediným prvkem, který zde mohla použít.

„GRAAAAAAAHHH!!!“ Catoblepas setřásl ledová kopí, která mělce probodávala jeho tělo a chrlil jedovatý plyn mým směrem.

„Páni, tomu se musím vyhnout! [Fly]!“ Seslal jsem kouzlo letu a vyhnul jsem se jedovatému plynu tím, že jsem se vznesl do vzduchu. Koneckonců jsem nemohl běhat bez bot.

„[R-Recovery]!“ Linze použila [zotavení]. Musela navázat oční kontakt s catoblepasem poté, co se otočil. Škoda, její boty byly zničené.

Letěl jsem směrem k Linze, zvedl ji a odnesl do bezpečí.

„Jsi v pořádku?“

„A-Ano. Měla jsem trochu... trochu strach.“ Linze mě pevně objala, když jsem ji jako princeznu nesl po obloze. Nebyl čas přemýšlet o takových věcech, ale nemohl jsem si nevšimnout, jak je hebká a jak krásně voní. Chytni se, člověče.

„Ngh, tenhle je agresivnější než ten předchozí.“

„A jeho mystické oči nám brání v tvrdém útoku, to...“ Tento catoblepas byl chytřejší než ten předchozí. Kdybychom jen trochu odvrátili zrak, natáhl by krk, aby nás stejně zkameněl. Pokud jsem hodně odvrátil zrak, využilo to mé nedostatečné viditelnosti k překvapivému útoku.

„Kdybychom mu mohli zakrýt oči, nebyl by to problém, ale...“ zamumlala si Linze v mém náručí.

To je těžké. Ne, že by nám to jen zavázalo oči. Kéž bychom mu mohli dát přes obličej černý pruh, jako to dělají v časopisech. Nebo třeba mozaiku...

„Ah!“

„C-co to je?“

„Existuje kouzlo, které může zablokovat linii pohledu! Četl jsem o tom, když jsem hledal kouzlo letu! [Mozaika]!“

„Guoooh?!“ Catoblepas vydal zmatený řev poté, co se mu před očima náhle objevila mozaiky. Toto mozaikové kouzlo nebylo o uměleckém stylu. Byla to reálná aplikace techniky rozostření.

„Fuoooh?! Guoooh?!“ Catoblepas začal panikařit kvůli mozaikám, které mu blokovaly vidění. Začal divoce řádit po lese a všude kýval hlavou.

Tuto věc bude určitě těžší sundat než tu předchozí, ale už jsme se nemuseli starat o jeho mystické oči.

„Teď!“

„Ah! Hayaah!“

„GRAAAAH?!“ Elze se vrhla vpřed a udeřila catoblepase pěstí do hlavy.

„Roztrhni, větře! Tisíc čepelí zrozených z vichřice: Cyklonové ostří [Cyclone Edge]!“ Yumina vystřelila větrnou čepel směrem k catoblepasovi a ta se zařízla se hluboko do jeho těla. Yae pak následovala tím, že hnala catoblepase dolů s její Toukou v ruce.

Vycítil její příchod ze zvuku jejích kroků nebo možná obecně z jejího pachu a chrlil jedovatý plyn jejím směrem... Ale už tam nebyla.

„Skrytý styl Kokonoe – vycházející Fénix!“

„Guoooh?!“ Vyskočila do vzduchu a sesula se zpátky dolů s Toukou namířenou na krk catoblepase. Přirozeně ho snadno usekla.

Uhodilo to hlavou a s těžkým zvukem dopadlo na zem. Kolem očí měl stále mozaiky, takže upřímně, vypadalo to dost divně. Fuj. Nemohu však právě teď odstranit mozaiky. Je to stále nebezpečné...

„Páni... nemohla jsem nic udělat...“ zamumlala si Lu rozhořčeně, zatímco si upravovala sukni. Viděl jsem, jak se jí v očích tvoří slzy. Nikdo od ní nemohl čekat, že bude bojovat v situaci, ve které byla.

„Když už o tom mluvíme, něco takového se také stalo v minulosti, že?“

„Oh ano. Mluvíš o tom, když jsme bojovali s mithrilovým golemem, že? Tehdy také z ničeho nic přišel druhý.“ Linze a já jsme si povídali poté, co jsme se usadili zpátky na zem. Huh. Bojovali jsme také s mithrilovými golemy v pohoří Melicia.

Cech nám tehdy zaplatil dvojnásobek, protože věci nevyšetřovali dostatečně důkladně. Snad udělají to samé i tentokrát. Nemůžu si pomoct, že monstra v těchto vyšších úkolech jsou mnohem silnější než normální.

Na oplátku za naše boje bychom měli dostat více zaplaceno. To mi dává smysl.

Poté jsme se vrátili do Brunhildy a já použil své kouzlo [obnovy], abych osvobodil zkamenělé dobrodruhy.

O věcech jsem ale nepřemýšlel, takže všichni skončili nazí poté, co se jejich brnění a šaty rozbily, místo aby se vrátily do normálu, stejně jako moje boty.

Nikdo nebyl šťastný, když viděl skupinu zmatených starších chlápků postávat nahých.

Netřeba dodávat, že Yuminin, ostatních dívek a křik všech zaměstnankyň cechu mi málem prasknul ušní bubínky.

Neměl jsem to v plánu, ale nakonec jsem použil [mozaiku] na starší dobrodruhy, aby pokryla to, co bylo v mém světě obvykle pokryto mozaikou.

Promiňte, chlapi.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Tak zas po roce výročí a tím pádem v průběhu dneška a Nového roku vyskočí více kapitol než normálně. Tak se těšte… 😁 🥳🥳

1 komentář:

  1. ďakujem za bohatú Novoročnú nádielku a všetko dobré v Novom roku.

    OdpovědětVymazat