„...Huh?“ Juna polkla.
V horkém prameni v městečku Noblebeppu v republice Turgis, když byli Juna a Souma spolu pod širým nebem, Souma se náhle začal hroutit.
„D-Drahoušku?“ Juna chytila jeho hlavu do dlaní, jak jí padala k mohutným ňadrům. Při pohledu na něj byl rudý jako vařená chobotnice. Příznaky někoho, komu se z horka zatočila hlava. „Ale ne! Musíme tě dostat z vody, hned!“
Juna vytáhla Soumu z vody a táhla ho k převlékárně.
Poté, co sloužila jako velitelka u námořní pěchoty, Juna by Soumu mohla nést sama. Když to udělala, jeho nejintimnější partie pro ni byly jasně viditelné, ale teď neměla čas se tím zabývat.
Juna ho odnesla do šatny, oblékla ho a šla někoho zavolat... a pak si uvědomila, že je taky nahá. I když si musela pospíšit, jako neprovdaná žena nemohla nechat nikoho jiného než svého snoubence Soumu, aby viděl její nahé tělo.
„Promiňte, sire, prosím, počkejte chvilku.“ S tím, se Juna rychle oblékla a spěchala pro někoho.
Jejich společníci se buď opili do němoty, nebo byli pryč, a tak Juna dostala pomoc od personálu hostince a odnesla Soumu do pokoje, kde bydleli. Personál hostince souhlasil s jejím předpokladem a řekl, „Nejspíš ho jen dostalo horko,“ tak se rozhodla, že ho zatím nechá ležet a zchladí se.
Když odcházeli, děkovala zaměstnancům, Juna nechala Soumu položit hlavu do klína s chladivou látkou na čele a ovívala mu tvář.
Zatímco se dívala na Soumovu bezvědomou tvář, Juna omluvně sklopila oči. „Je to proto, že ... Možná mi trvalo příliš dlouho, než jsem našla své rozhodnutí?“
Pravda byla, že Juna byla připravena vstoupit do vany, jakmile to Souma udělá. Když však k tomu nadešel čas, najednou se zastyděla.
„To... Pro mě to bylo taky trapné...“ zamumlala.
Juna se chovala odvážně, jako by její pocity byly „Nevadí mi, když mě uvidíš nahou, když to uděláš ty,“ ale byla to mladá dívka, a když ho viděla nahého a byla vidět sama nahá nechala srdce po celou dobu bušit.
Protože zaváhala, Soumův pobyt ve vaně trval déle než její, takže se mu z horka zatočila hlava.
Pravdou je... Nemám moc klidu z toho, že jsem ta starší, pane, přemýšlela Juna, když se dívala na Soumu se zavřenýma očima.
Souma a jeho další snoubenky měli tendenci vzhlížet k Juně jako k starší sestře, ale v jistém ohledu se snažila chovat dospěleji, než ve skutečnosti byla. Když vycítila, že to je její ideální vize, kterou lidé drží, nemohla si pomoci, ale snažila se o to.
Poslední dobou jí Souma začal rozumět, a tak s ní začal mluvit, jako by byli stejně staří, kdykoliv byli sami, jako byli právě teď, ale....
Faktem je, Aisha a Naden by měly být starší než já.
Zatímco tyto dvě příslušnice dlouhověkých ras byly tvrdohlaví a neprozrazovaly svůj skutečný věk, s největší pravděpodobností žily mnohem déle než Juna a ostatní. Byla trochu nespokojená, že se k ní navzdory tomu chovaly, jako by byla starší než oni. Ano, to souviselo s Juniným vysokým mentálním věkem, ale...
Juna sundala Soumovi látku z čela a poplácala ho tam.
„Ale být schopna vyslechnout stížnosti Jeho Veličenstva může být jednou z výhod tohoto postoje.“
Juna si vzpomněla, co Souma říkal ve vaně.
Řekl, že se o Kuuovi a ostatních dozvěděl příliš mnoho, než se dozvěděl o republice. Kdyby někdy přišel čas, kdy by se potřeboval stát nepřátelským k republice, bál by se, že nebude schopen vydat rozkaz k boji. I když se všichni ostatní na večírku uvolňovali, Souma přemýšlel o svých povinnostech krále. Bál se, aniž by to někdo věděl.
Tehdy jsi se taky o věci staral.
Vzpomněla si na tu noc, kdy se blížila válka se zkorumpovanými šlechtici a knížectvím Amidonia. Juna na Lisciinu žádost zazpívala ukolébavku pro nevyspalého Soumu.
Od té doby ses nezměnil. To se mi líbí.
Od té doby musel být mnohokrát nucen učinit rozhodnutí jako král. Důvod, proč si Souma nevěděl rady, byl ten, že ani po těchto rozhodnutích neztratil svou přirozenou laskavost.
Byl králem, ale nemohl se plně stát králem. Takový byl Souma.
To by mohla být slabina a jen před Junou mohl Souma tuto slabinu dobře odhalit. Před ostatními snoubenkami se vždycky snažil být tvrdý.
„Myslím, že bys udělala dobrou práci, kdybys dopřála mladému chlapci, který se snaží postavit do čela,“ to tehdy říkala Liscia.
Když byl Souma před Junou, byl ochoten ukázat poměrně slabší stránku sebe sama. V hrudi se jí rozléval sladký pocit nadřazenosti nad ostatními snoubenkami. Cítit to, pomyslela si, Omlouvám se všem.
„To je v pořádku, sire,“ zamumlala. „Schovám tvou slabost.“
Pronesla stejná slova jako tehdy, s vědomím vlastních pocitů, které se od té doby nezměnily... ne, které od té doby ještě zesílily. A pak...
„...Juna-san?“ Vypadalo to, že se Souma probudil.
„Ah! Jsi vzhůru?“
Juna mu vysvětlila, že v horkých pramenech omdlel, a odnesla ho sem s pomocí zaměstnanců hostince.
Když zjistil, že si dobře prohlédla jeho různé části, zatímco byl v bezvědomí, Souma nasadil rozpačitý, nucený úsměv. Potom si spolu užívali klidné chvíle, když....
„Mimochodem, vrátila se Aisha a ostatní?“ zeptal se najednou Souma.
Vnitřně Juna byla trochu rozladěná. Bože... Tady jsme konečně sami a on myslí na jiné lidi.
Chtěla naplnit Soumovy myšlenky jen jí. Takže to ...
„Abychom mohli dělat takové věci.“ Juna přitiskla rty k Soumovým.
Jeho překvapené oči viděly jen Junu. Spokojená Juna se uličnicky zahihňala. V jejím úsměvu bylo dost síly na to, aby se do něj vešel každý, kdo ho zahlédl.
„Necháme si fakt, že jsme se spolu koupali, pro sebe
na chvíli jako tajemství?“ Juna se okouzlujícím způsobem zeptala a Souma už od
ní nemohl odtrhnout oči.
ďakujem, hlavná manželka v požehnanom stave a pomaličky sa rozbiehajú ďalšie.
OdpovědětVymazat