Kapitola 151: Opatření v tunelech?
Jakmile se
stonožka úplně proměnila v hnojivo, zeptal jsem se Rasuti, co se stalo.
Když Rasuti
dorazila ke vchodu do podzemí, přivítali ji titáni. To je pravý opak toho, co
jsme zažili dříve.
Poté ji
vedli do vnitřní části podzemí, na místo, kde je Makura.
Vypadá to,
že Makura prováděla nějaké opravy ve zřícené části dungeonu.
Dělala to,
zatímco jsem si užíval horký pramen... Trochu se stydím.
Jakmile se
Rasuti a Makura setkaly, došlo k incidentu. Zdá se, že ze zřícené části dungeonu
vylezly malé stonožky.
I když říkaly,
že jsou to malé stonožky, z toho, co jsem slyšel, jsou nejméně 2 metry dlouhé.
Rasuti a
Makura odrazily ty malé stonožky.
Dělaly to,
zatímco pavoučci, kteří Rasuti doprovázeli, evakuují titány.
I na místě,
kam se evakuovali, se však objevují stonožky.
Byli zahnáni
do tohoto velkého prostoru a byli nuceny se zde bránit.
Kdyby byla
Rasuti sama, mohla to ukončit pliváním ohně, ale nebylo to možné, protože tu
jsou titáni.
Po nějaké
době se objevila i velká stonožka, která ji zcela znemožnila vypořádat se s
malými stonožkami.
Po
vyslechnutí dalších podrobností se zdá, že bojovaly celé dva dny bez jídla a
pití.
Pochválil
jsem Rasuti za dobře odvedenou práci.
Dále si
promluvím s titány, které Rasuti chránil.
I když
někteří byli zraněni, je štěstí, že nikdo nezemřel.
Řekli nám
docela vděčná slova.
„Jsou tu
stonožky běžné?“
„Občas
potkáme menší.“
Ty menší, o
kterých mluví, nejsou ty dvoumetrové, ale normální třiceticentimetrové
stonožky.
Myslím, že
je to pořád velká…
„V tunelu
zemních krys jsou dvoumetrové.“
Předek
pokračuje.
„Když jsme
ale sešli dolů, Hakuren a Rasuti okamžitě chrlily plameny, takže jsme viděli
jen jejich spálená těla.“
Rozumím.
Zdá se, že
se jim nelíbilo, že je vyplivly plameny, a tak na titány zaútočily jako pomstu.
Takže se to
stalo jen náhodou.
„Ale
pomyslet si, že existuje hekaton takové velikosti.“
„Hekaton?“
Jméno
stonožky.
Abych byl
konkrétnější, jmenuje se hekaton jedovatého kamene.
…….Jsou
jedovaté?
Nad tím jsem
nikdy nepřemýšlel.
„Budou v pořádku?“
Zdá se, že
jed na draky nefunguje.
Jak se od
draků očekává.
Bez ohledu
na všechno musíme tu díru úplně zablokovat.
Jinak titáni
nemohou žít v míru.
………..
Zkoušel jsem
jim vštípit myšlenku migrace, ale zdá se, že mohou žít jen tady.
To je
pravda.
Nemohou
odsud hned odejít.
Abychom díru
zablokovali, přesuneme se na skutečné místo zřícení.
Kvůli
stonožkám, hekatonu jedovatého kamene, které dovnitř a ven vlézaly, se díra
zvětšila.
„Je větší
než předtím.“
Loo si to
zamumlala.
Zdá se, že
je dvakrát větší než předtím.
Nejlepším
postupem by mohlo být zničení, aby se to úplně zhroutilo, ale…
Obvod díry
je už zpevněn pavučinou Makury.
Možná by
bylo špatné zničit to tady, tak pojďme dovnitř a zničme to tam.
Ale předtím
jsem požádal Hakuren a Rasuti, aby šly dovnitř a nejdřív chrlily plameny.
Nechci vidět
žádné z těch stonožek.
Mohlo by to
způsobit nedostatek kyslíku, takže se vstupem dovnitř chvíli počkáme.
Po 30
minutách se Hakuren vrátila.
„Jdu pozdě.“
„Momentálně
jsou tu hosté.“
Zdá se, že z
východní strany tunelu přicházely další stonožky.
Nicméně
nejsou považovány za soupeře, protože se dají zastavit chrlením plamenů.
Jak se od
draků dalo očekávat.
Uvnitř
tunelu nás vedly Hakuren a Rasuti.
Na západní
straně nic nebylo, ale na východní straně bylo velké množství popela.
„Žádné
zuhelnatělé věci tam nejsou, všechno je to popel…“
„Protože je
opravdu chceme dostat pryč.“
Hakuren se
mile usmála.
„Chrlily jste
plameny i na západní straně?“
„Udělala
jsem to…“
Rasuti
nespokojeně zvedla ruku.
Chceš je
taky spálit?
Maa, pokud
nás nic neruší, je to v pořádku.
Chci to teď
zničit, ale…
Když zničíme
tenhle tunel u vchodu, bude ovlivněn i dungeon nahoře?
Než se
pohneme, předek-san použil nějakou magii.
Vypadá to
jako magie proti vzdušnému jedu. Je to magie, která řeší nedostatek kyslíku?
Myslíš, že
nedostatek kyslíku je totéž co vzdušný jed?
Vážím si tvé
dobré vůle. Moc ti děkuji.
Pojďme
nejdřív na západ.
Mám pocit,
že jsme ušli asi kilometr.
Všichni
jdeme pomalu.
I když je
Rasuti nespokojená, našli jsme popel dvoumetrových stonožek, takže to, co
udělala, není zbytečné.
Chválím ji,
kdykoli vidíme popel, a vypadá šťastně.
Kuro a Yuki to
předem vyhledali, ale zdá se, že nenašli nic, co by mohli nahlásit.
Samozřejmě
je také chválím.
„Tohle by
mohlo být dobré místo.“
Na pokyn
předka-san byl tunel stržen.
Použitím
magie.
Nebyl jsem
schopen použít AFT.
Co se týče
padajících oblaků prachu, předek-san použil trochu magie, takže se mi oblak
prachu vyhnul.
Ooohh.
Úžasné.
Mimochodem,
všichni ostatní také použili stejnou magii… tohle by mohla být magie
elementární úrovně.
Kéž bych ji
taky uměl použít.
Jak práce na
západě končí, míříme na východ.
Když jsme
dorazili na místo, kde jsme vstoupili do tohoto tunelu, napadlo mě, že by bylo
dobré rozdělit naši skupinu na dvě části, ale hned jsem si to rozmyslel.
Nevíme, co
tady je.
Musíme
jednat všichni společně.
Po asi
kilometru chůze je čas znovu použít magii.
Ale nešlo to
tak dobře.
Loo, ta, co
seslala magii, vypada naštvaně.
Znovu
seslala magii, ale tunel se úplně nezhroutil. Není bezpečně uzavřený.
Je to takhle
opravdu bezpečné?
Příšery,
které dokážou kopat díry, jako jsou zemní krysy, se toho snadno zbaví.
Bylo by
hezké, kdybychom mohli nastavit něco jako varování…
Zkoušel jsem
použít AFT, ale nic se nestalo.
Když už jsme
tady, musím se znovu spolehnout na předka-san.
„S tím se
nějak vypořádám, ale bohužel nejsem obyvatelem tohoto dungeonu.“
„Pak je to
beznadějné.“
„Udělej
něco, co mě k tomu donutí.“
Co můžu
udělat pro předka-san?
……….
„Co kdybych
ti vyřezal sochu boha stvoření?“
„To mě
opravdu dojme. Nicméně, plesknout si do tváře sochou boha stvoření-samy je něco
bolestivého i pro mě. A možná tomu také něco chybí.“
Jak říká
předek-san, je nevhodné používat sochu boha stvoření takhle.
Je mi líto,
že se snažím podplatit vážného věřícího, jako je předek-san, vyřezáním sochy
boha stvoření.
V tu chvíli
mě napadlo, co je nejlepší udělat.
„Dobře. Co
kdybych něco přidal?“ Umístění sochy boha stvoření někam je nedostatečné,
takže... taky pro ni postavím svatyni.
„Oohhh“
Předkovi-san
jsem zavázán v různých věcech.
To je skvělý
nápad.
„Stavba
svatyně v zimě, co? Teleportační magii nechte na mně.“
„Samozřejmě.“
I když pro
mě udělal různé věci… když o tom tak přemýšlím, je to dědeček Loo a Flory,
takže je normální, že se ke mně chová laskavě.
Protiopatření
předka-san je jednoduché.
Je to
ponechat na tomto místě stráž.
Když
předek-san zazpíval a seslal kouzlo poblíž vchodu do tunelu, ze země se zvedlo
10 kamenných sloupů.
Seslal další
kouzlo. Kamenné sloupy se rozpadly a zůstaly postavy.
Okřídlení
ďáblové?
„Jsou to
chrliče. Jsou to sice kamenné sochy, ale pokud vnikne vetřelec, budou fungovat
jako stráže i alarm.“
„Dobrý
soupeř proti zemním krysám. I když prohrají, alespoň vydělají čas.“
Rozumím.
To je dobré.
Ostatní to
také považují za obdivuhodné.
„Je to
poprvé, co jsi nějakého viděla? Dokázala ses to naučit nazpaměť, Rasuti?“
„Nejsem si
jistá, protože jich vytvořil 10 najednou… Musím si později ověřit postup. Je
tam 27 kroků, že?“
„Loo-san,
dokážeš to taky?“
„Nemožné.
Vždyť jsou to ti samí strážci, co chrání ložnici předka-samy. Možná by dokonce
mohli koupit čas i proti drakům.“
Vypadá to,
že Makura, Kuro a Yuki také diskutují o něčem ohledně chrličů.
Budu muset
postavit luxusní svatyni.
Vyšli jsme z
tunelu a vrátili se do dungeonu.
Řekl jsem
titánům u tunelu, že je nyní zablokovaný a chrliče střeží dno díry.
Provozní
stav chrličů je invaze něčeho v tunelu, kromě toho, co pochází z tohoto dungeonu.
Zkrátka,
titáni mohou do díry vstoupit, ale prosím, nechoďte dovnitř co nejčastěji.
Pokud je to
možné, chci ji dokonce zakrýt.
Momentálně
je tam jen pavučina Makury.
Poté, co s
nimi domluvím, se pomocí teleportační magie vrátíme do vesnice.
Opravdu se
chci okamžitě vrátit, protože jsem byl pryč už nějakou dobu.
Doufám, že
banket bude živý……
Banket na
nás čeká.
Jsem vděčný
a omlouvám se.
Zároveň s
omluvou začala hostina.
