Oto 1 - Kapitola 5 – Anděl a velká úklidová kampaň 2/4

Vrátila se v jiném oblečení, v dlouhém bílém tričku a khaki kapsáčových kalhotách. Tričko přesně kopírovalo linie jejího těla, jemná látka zdůrazňovala křivky a hrany. Mahiruiny dlouhé vlasy byly dovedně svázané do dokonale kulatého drdolu a Amane se cítil podivně nepříjemně, když viděl její bílý zátylek.

Dříve ji vídal jen v šatech a sukních a na tomto vzhledu zjistil, že je něco osvěžujícího. Amane si předtím myslel, že takové chlapecké oblečení jí asi nebude slušet, ale zjevně se mýlil. Začínal si uvědomovat, že krásné dívky vypadají dobře v čemkoli, co si obléknou.

Tento nový outfit vypadal pohodlně na pohyb po domě, ale byl to také outfit, který by Mahiru mohla nosit i ve městě. Amane by si nikdy nepomyslel, že by tohle oblečení nevadilo, kdyby se ušpinilo.

„Nevadí ti, když se to ušpiní?“ zeptal se Amane.

IwS 8 - Kapitola II: Dungeony a draci 2/14

Poté, co jsem nechal Relishu, aby mi řekla polohu ostrovů, jsem otevřel [bránu] do pouště Rabbi, která byla hned za Sandorou. Potom jsem aktivoval [let] a vydal se na jih.

Po chvíli létání jsem konečně narazil na ostrovy. Byly tak vzdálené, jak říkala. I lodi přímo ze Sandory by trvalo dlouho, než by dorazila.

„Hm... Měly by být tři, ne?“ Každý ostrov měl jiný dungeon a byly celkem tři. Byl jsem požádán, abych je pojmenoval, ale odložil jsem to. Doufal jsem v záblesk inspirace.

„Oho?“ Podíval jsem se dolů na ostrovy a u pobřeží jsem uviděl loď. Když jsem se podíval blíž, uviděl jsem skupinku kempující na pláži jednoho z ostrovů. Předpokládal jsem, že jsou to úředníci cechu, kteří dohlížejí na ostrovy. Přistál jsem v táboře a překvapení muži vytáhli zbraně.

AdD 1 - Bonusový krátké příběh: Obleč se s Manuelou

Setkání s nadýchaným stvořením

„Mistře, je tu nějaké neidentifikovatelné stvoření.“ I když mluvila monotónním hlasem, konečky Nephyiných špičatých uší klesaly dolů. Zdálo se, že je vyděšená.

„Jaké stvoření?“

Oblast kolem Zaganova hradu byla nazývána Lesem Ztracených a jednou za čas se objevily příšery. Byly spíše slabé, ale pokud existovala možnost, že by Nephy ublížily, pak bylo potřeba je zničit. Zagan si rozepnul hábit a přešel k Nephy, ale...

HRH 9 - Kapitola 4: Finále 4/8

„Tak a teď bych rád začal...“

Když jsem to řekl, podíval jsem se vedle Tomoe. Z nějakého důvodu tam seděla Yuriga, jako by na to měla plné právo.

„Nevrátila ses k Fuugovi?“ zeptal jsem se.

„No, nemám nic lepšího na práci. Můj bratr ve dnech, kdy je divoce na bitevním poli rychle usne.“

„To neznamená, že musíš jít k nám.“

„Tohle je jediné místo s dětmi v mém věku. Prosím, nebudu překážet!“ Yuriga spojila ruce a prosila.

AdD 1 - Bonusový krátké příběh: Obleč se s Manuelou

Obleč se s Manuelou

„Vítej v obchodě! Pojď dál, Nephy!“

Manuela pozdravila Nephy veselým tónem, když vstoupila do obchodu. Byl to obchod s oblečením, který měl vše od neformálního oblečení po vybavení pro dobrodruhy. Nephy nedávno přišla, ale v tu dobu zapomněla něco koupit. Bylo tomu tak, ale Nephy byla vtažena do hlubin obchodu ještě předtím, než měla vůbec šanci tuto skutečnost vysvětlit.

„Ehm, dnes jsem…“

„Chápu, neboj. Asi nemáš žádné oblečení na spaní, že? Naposledy jsi nic nekoupila, tak jsem si myslela, že je načase, aby ses zastavila.“

HRH 9 - Kapitola 4: Finále 3/8

Poté, co si oddechly, začaly si tyto dvě znovu vyměňovat rány.

Aisha a Fuuga a Juna a Mutsumi. Nezdálo se, že by někdo z nich mohl snadno přestat bojovat, a tak jsem zamířil tam, kde se o Hala staraly Kaede a Ruby.

Hal se zamračil, když si všiml, že přicházím. „...Soumo. Vypadá to, že jsi mě přistihl, že vypadám nepříjemně.“

„Pokud se mě ptáš, každý, kdo umí bojovat, je docela cool, víš?“

Jako Aisha nebo Juna. Kdyby tam byla i Liscia, taky by se s radostí zapojila do akce, tím jsem si byl jistý.

Oto 1 - Kapitola 5 – Anděl a velká úklidová kampaň 1/4

Kapitola 5 – Anděl a velká úklidová kampaň

Amane byl hrozný v domácích pracích jakéhokoli druhu, ale nejhorší byl v úklidu.

Kupodivu uměl skutečně vařit. Přesněji řečeno, dokázal připravit něco teplého a obvykle technicky jedlého, pokud byl ochoten odložit stranou malicherné starosti, jako je prezentace nebo chuť, a také předpokládal možnost těžkého zranění v určitém okamžiku procesu. Nebyl úplně neschopný vařit jídlo.

Praní bylo také v pořádku. To bylo možné pro kohokoli, dokonce i pro Amaneho. Pokud by došlo na problém, vždycky existovala možnost odnést si oblečení do prádelny na mince. Všechno se scvrklo na to, nacpat všechno do pračky a nechat ji běžet s pracím prostředkem a vodou uvnitř. Amane to zvládl bez problémů. Jediné, v čem byl ale naprosto beznadějný, byl úklid.