Kapitola 138: Obnova skupiny pro vyšetřování horkých pramenů
Andělé
pozvaní Gran Marií nepřišly.
Co se děje?
„Opravdu
bych to ráda věděla.“
Gran Maria
je trochu nervózní.
Na druhou
stranu, Kierbit si sem často chodí hrát…
„Keirbite,
víš něco?“
„O čem? Řekla jsem jim ale, že jsem si sem přišla hrát.“
Ve chvíli, kdy jsme vstoupili do vzdušného prostoru Xenoahs, něco letělo přímo naším směrem. Na okamžik jsem se bál, že už jsme byli spatřeni, ale při bližším ohledání se nezdálo, že by tomu tak bylo. Abych se vyhnul zbytečným rizikům, zpomalil jsem rychlost našeho letu a rozhodl se chvíli pozorovat z dálky. Tehdy jsem si všiml, že to, co k nám mířilo, byli dva demonkini. Horní poloviny jejich těl byly ženské, zatímco jejich paže a nohy byly ptačí.
„To jsou harpyje. Drápy na jejich nohou mají dost síly na to, aby roztrhaly medvědy, ale je nepravděpodobné, že by na nás zaútočily, pokud bychom je nejdřív nevyprovokovali.“ Přesně jak řekl Kohaku, harpyje proletěly přímo kolem nás, aniž by se jen podívaly naším směrem. Když se nad tím zamyslím, ani by nás nedokázaly vystopovat kouzlem kvůli magickým polím, která jsme měli k dispozici, aby pomohly úplně utajit naši přítomnost.
Ačkoli Mahiru vypadala překvapeně nad Amaneho náhlou úklonou a naléháním, že její jídlo sní, přikývla a podala mu teploměr, který ležel na odkládacím stolku.
„Přinesu ti to, tak si nejdřív změř teplotu.“
„Dobře,“ řekl Amane a
vytáhl teploměr z obalu. Začal si rozepínat košili a Mahiru se rychle
odvrátila.
Pak to kolem Fuugy začalo přeskakovat a shromažďovat se.
Boing! Boing!
Byli to vojáci na koních, kteří jezdili na stvořeních podobných kozám. Nesli jednosečné meče ve tvaru půlměsíce a luky jedinečného tvaru. Ti byli pýchou Fuugova království Malmkhitan, skákající kavalérie.
Když se skákající kavalérie shromáždila kolem Fuugy, začala ho následovat do bitvy. S tak velkým počtem shromážděným kolem něj, Fuugova schopnost prorazit nepřítele raketově vzrostla.
S Fuugou v předvoji se tato skupina hnala sem a tam po bitevním poli a dupala nepřítele, jako by jím projel twister.
Kapitola 32: Kolonie Alein Tertius
„Fuwaaa?h... Je to tak obrovské!“
„To rozhodně je... O kolik větší je tohle místo ve srovnání s Termaine Prime?“
„Eh, myslím, že jeho populace je asi pětkrát větší než u Termaine Prime. Nejsem si ale úplně jistá přesnou velikostí kolonie.“
Před našima očima se objevila obrovská vesmírná kolonie ve tvaru oktaedru. Zdá se, že se pomalu točí v dálce. Ale podle velikosti si myslím, že rychlost jejího otáčení je vlastně docela vysoká. Myslím, že neustálá rotace je potřeba k vytvoření uměle indukované gravitace. Každopádně to byla neuvěřitelně obrovská kolonie.
Kapitola 296: Upíři (2)
Satou je tady. Myslím, že přísloví [šlechtická čest] pochází z Francie, ale zajímalo by mě, kdy se to stalo populárním.
Já jsem tato slova viděl jen v manze nebo anime v Japonsku, ale zdá se, že je to poměrně běžný čin v jiném světě.
◇
„Ten stojící límec, černé vlasy a oči, a to jméno. A hlavně ten obličej! Jsi Japonec?“
„Přesně tak. Jak vidíte, narodil jsem se a vyrostl v Japonsku.“
„Je to tak dearuko.“
„Vypadá to, že tam dole tvrdě bojují,“ poznamenal Halbert.
Když Halbert a jeho muži začali sestupovat na zem, aby následovali Fuugu, jednotným silám Unie Východních Národů se dařilo rozmanitou skupinu monster nějak zadržet.
Vojáci Unie Východních Národů zůstávali v táboře určeném pro polní bitvy, který byl obehnán ploty a abatisemi (řada ostrých dřevěných kůlů a větve stromů směřující ven), zatímco lukostřelci a mágové útočili luky a magií.
To byla pravděpodobně platná taktika proti příšerám, které nepoužívaly žádnou strategii ani taktiku, vrhaly se bez ohledu na své vlastní ztráty. Tato monstra však byla intenzivně hnána a ploty byly na některých místech zbořeny.