„No jasně. Kam zmizeli ostatní draci? Carla říkala, že zachycují věci ze země.”
„Hm? Oh, to je pravda. Dračí kněžky nám nechaly zprávu.” Liscia tleskla rukama, jako by si právě vzpomněla.
„Zprávu?”
„Prosím, pojďte do velké síně,“ říkaly. Vypadá to, že tam na nás čeká madam Tiamat.”
„Aha... Tak půjdeme?”
Madam Tiamat čekala... co. Měl jsem horu otázek, ale kolik z nich mi zodpoví?
Vstoupili jsme do Krystalového hradu a zamířili do velkého sálu.
„Huh?!”
Cestou, když jsme vstoupili do chodby k velkému sálu, stáli po obou stranách chodby seřazeni draci v lidské podobě. Když jsme se přiblížili, všichni draci poklekli a sklonili hlavy. Byli jako sedláci vítající daimjóův průvod.
„C-cože?! Co se děje?!“ zvolala Naden.
„Všichni draci se shromáždili, aby se někomu poklonili...” zašeptala Ruby
Když viděly tu scénu, Naden a Ruby vyjádřily své překvapení a úžas. Pro Lisciu, Aishu a mě to byla známá scéna, protože jsme žili na hradě, ale pro zbytek skupiny to byl bizarní pohled. Bál jsem se uvědomit si, že jsem si na to někdy zvykl.
Zatímco jsem o tom přemýšlel, mezi klečícími draky se objevila dračí kněžka. Uklonila se před námi.
„Ve velkém sále na vás čeká lady Tiamat. Mohli by mě král Souma, princezna Liscia, a jejich vazalové prosím následovat?”
S těmito slovy kráčela dračí kněžka chodbou lemovanou klečícími draky. Po jejím vzoru jsme dorazili do velké síně, kde, stejně jako když jsem poprvé dorazil do pohoří Hvězdná Dračí Hora, čekal hornatý stříbrný drak, madam Tiamat.
Členové skupiny, kteří ji viděli poprvé, jednohlasně polkli.
„Páni, ta je obrovská.... ow!“ vyjekl Halbert.
„Musíš být zticha, víš, Hale,“ zasyčela Kaede, když šlápla Halovi na nohu.
Pak madam Tiamat sklonila dlouhý tlustý krk.
Když to viděly, Naden a Ruby vytřeštily oči.
„Ani náhodou, lady Tiamat se klaní!“ vyjekla Naden.
„J-jaká velká čest!“ vykřikla Ruby.
Aha, takže to byla ona, jak sklonila hlavu. Byla tak velká, že jsem to nepoznal.
Kdyby madam Tiamat, ke které draci z pohoří Hvězdná Dračí Hora vzhlíželi jako k matce a vyznavači uctívání Matky Dračí viděli boha, sklánět hlavu naším směrem, tak jo, už jsem pochopil, proč budou v šoku. Madam Tiamat pomalu zvedla hlavu a začala mluvit tichým tónem.
„Za prvé, králi Soumo ze Spojeného království Elfriedenu a Amidonie, jako představitelce těch, kteří žijí v pohoří Hvězdná Dračí Hora, a jako matce všech draků mi dovolte, abych vám co nejvíce poděkovala za vaši snahu vyřešit krizi, které Dracul čelil.“ Madam Tiamat znovu sklonila hlavu. „Dále mi dovolte poděkovat i těm, kteří vás ve vašem úsilí doprovázeli. Naden, Ruby, vy jste si také vedly dobře.”
„A-ano, madam!”
„Jste příliš laskavá!”
Naden a Ruby poklekly a skláněly hlavy.
Udělal jsem krok vpřed a promluvil jako zástupce skupiny. „Prosím, zvedněte hlavu. Neumím si představit, že by to byl problém, který by ovlivnil jen vaši zemi. Jakmile by ta věc v oblaku, která způsobila bouři, Dracul zničila, nedalo by se říct, kam zamíří příště. Mohlo to ublížit i mé vlastní zemi. Bylo přirozené, že jsem spolupracoval.”
Potom, když jsem se zastavil, aby se nadechl, řezal jsem k jádru věci.
„Řekl bych, že to stačí na naše zdvořilosti jako hlav dvou států, madam Tiamat. Chci se vás zeptat na hodně věcí.”
Tiamat, která zvedla hlavu, přikývla, jako by souhlasila. „Já vím. Nicméně, není toho moc, co bych byla schopna říct.”
„To je v pořádku. Stačí, když mi řeknete, co můžete, tak mi to prosím vysvětlete.”
„...Dobře.”
S tím, madam Tiamat pohltilo světlo a ona na sebe vzala podobu ženy ve stříbrném rouchu, stejně jako posledně. Zavřel jsem oči kvůli jasu, a když jsem je otevřel, objevil se velký kulatý stůl a dost židlí pro všechny přítomné.
Madam Tiamat položila ruku na jednu z židlí a povzbudila nás ostatní, abychom se posadili. „Musí být těžké mluvit, když vzhlížíte. Prosím, posaďte se.”
„Na tom něco je,“ přikývl jsem.
Jakmile jsem viděl, že si všichni sedli, zeptal jsem se madam Tiamat, „Nechte mě říznout přímo k věci. Co to bylo za věc v oblaku, která způsobila bouři?”
„To není... nic, na co bych měla oprávnění odpovědět.”
Věděl jsem to, problém s autoritou se postaví do cesty. Ale nemohl jsem jen tak ustoupit.
„Můžete mi prostě říct, co jste schopna, a jestli vám tohle... oprávnění ztěžuje něco říct, můžete mlžit, ale dejte nám co nejvíc informací.”
„Podíváme se... Je to, stejně jako já, jeden ze Starých.”
S-starých? Staří ... Byli snad jako bohové?
„Každý ze Starých má svou povinnost,“ řekla Tiamat. „Moje je dohlížet, jeho je vytvářet. Za normálních okolností se od Starých neočekává, že se budou vzájemně ovlivňovat, a Staří se mají ze všech sil snažit, aby se vyhnuli ovlivňování Nových. Nicméně, ta věc se uvolnila ze svých pout a pokusila se ublížit mým dětem. I když je to neodpustitelné, také to ukazuje, jak moc ta věc chtěla...”
„Počkejte, vydržte chvilku.“ Zastavil jsem madam Tiamat, která rychle probírala svůj příběh.
To je fér, požádal jsem ji o co nejvíc informací a řekl jsem, že může mlžit, kde musí, ale pokud bude pokračovat, aniž bychom tomu opravdu rozuměli, nezbude nám nic než nevědět, co říká. Možná jsem se jí potřeboval zeptat na detaily.
Taky by asi bylo nejlepší mít jednu z továrních ruk, které jsem nechal na hradě, aby dělala poznámky, abych si je mohl později projít. Taky jsem se chtěl poradit s Hakuyou.
„Co jsou ti Staří?“ zeptal jsem se.
„Ti, kteří mají jiný původ než Noví, kteří žijí na tomto kontinentu.”
„Jste jedna z těch Starých, madam Tiamat? A co ostatní draci?”
„Jsem jediný Starý v pohoří Hvězdná Dračí Hora.”
Vypadalo to, že Madam Tiamat je opravdu bytost na jiné úrovni než ostatní z dračí rasy.
„Jsou tu ještě nějací Staří kromě vás a té kostky?“ zeptal jsem se.
„Jednu dobu ano. Nicméně, ta věc a já jsme jediní, kteří zůstali. Ostatní Staří časem zmizeli a zanechali za sebou jména jako božská zvířata a další podobné věci.”
„Říkala jste božská zvířata?!“ Aisha překvapeně vykřikla. „V mé domovině, Bohem Chráněném Lese, existuje legenda, která říká, že les chrání božské zvíře.”
„To bude les temných elfů ve Friedonii. Je pravda, že kdysi v tom lese žil Starý, který na sebe vzal podobu serowa.”
To „kdysi“ v tom, co madam Tiamat řekla, přimělo Aishu uchopit hlavu.
„Co... si mám o tom myslet?“ vybuchla. „Měla bych být šťastná, že kdysi existoval? Nebo bych měla být smutná, že už ne?”
„N-No, není to tak, jaká je víra?“ zeptal jsem se.
„Oh… Mám o tom říct svým lidem pravdu?“ zeptala se váhavě.
„...Promluvme si s Wodanem, než se rozhodneme.”
Byla to bytost, o které nikdo netvrdil, že ji viděl velmi dlouho, takže i kdyby teď neexistovala, nevyvolávalo by to pro ni jako pro objekt uctívání žádné problémy. Koneckonců, bohové byli vždycky něco, kde člověk nikdy nevěděl, jestli jsou skuteční nebo ne, ale bylo by hezké, kdyby byli.
Ale stejně... Staří a Noví, co? Byl to čas, který odděloval Nové od Starých? Tok času v tomto světě? Pokud ano... co to ze mě dělalo, z toho kdo přišel zvenčí?
„Ne. Vy nejste ani jedno,” řekla madam Tiamat, jako by chtěla odpovědět na mé pochybnosti dřív, než se stačím zeptat.
Oh, jasně, Madam Tiamat mi uměla číst myšlenky, že?
„Myslel jsem, že jsem člověk, jako Liscia a ostatní,“ řekl jsem.
„Ano. Vaše rasa je zcela jistě lidská. Nelze vás však zařadit do kategorie jako Nový jako zbytek lidské rasy.”
„To proto, že jsem byl povolán z jiného světa?”
„...Nemůžu najít způsob, jak na to odpovědět.”
„Ta kostka mě nazvala známým,“ řekl jsem. „A vy sama jste mi jednou říkala , „Vy, který máte známý zápach“.“
V tom snu, kde byla naše vědomí synchronizována, madam Tiamat přitiskla svůj nos k mému hrudníku, a oslovila mě, „Vy, který máte známý zápach.”
Nejdřív jsem myslel, že je to proto, že mě přirovnává k prvnímu králi Elfriedenu, který, jak jsem slyšel, byl také hrdinou povolaným z jiného světa a který uzavřel smlouvu s drakem z pohoří Hvězdná Dračí Hora. Nicméně ta krychle v oblaku mě také nazvala známým.
Ta kostka neměla žádnou spojitost s prvním hrdinou.
Navíc, madam Tiamat a kostka, mě oba nazvali „známým“,
byli také oba Staří. Byl jsem člověk, ale nespadal jsem do kategorie Nový, a
Staří mi říkali, že jsem povědomý. To znamenalo ...
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Takže co to bude? K jakému odhalení tu Souma
došel?
Děkuji za překlady.
OdpovědětVymazatDěkuji:)
OdpovědětVymazatTakhle nás napinat 🤣
ďakujem a zamotáva sa to viac.
OdpovědětVymazat