Kapitola 150: Cesta zpět domů (tři) a sloučení (tři)
Magie,
kterou předek-san používá k zaplnění tunelu, spočívá ve vytvoření armády zemních
válečníků a jejich vyslání do tunelu.
Podívejte se
na to.
Zemní
válečníci postupují vpřed do trojúhelníkové formace pro stabilitu a poté se po
dosažení předem určené pozice vracejí do své zemní podoby.
Jeden po
druhém…..
Sakra.
To je kruté.
Ne tak
docela, protože nemají život….
Přede mnou bylo vytvořeno deset zemních vojáků.
Kapitola 149: Cesta zpět domů (dvě)
Připravili
jsme si ubytování na místě, které Rasuti spálila.
Nepřátelé v
okolí byli vyhlazeni, takže nebude žádný problém.
Stali se
také naším jídlem.
„To je
skvělé, ale byli jsme příliš závislí na magii předka-san.“
Chci se na
předky-sanů spoléhat jen v nouzi, ne na takovou triviální práci.
Lež.
Chci si jen sobecky užít atmosféru kempování víc než cokoli jiného.
Kapitola 148: Cesta zpět domů (jedna)
Podle
příběhu předka-san se podzemí u titánů zřítilo, protože pod ním byl velký tunel
táhnoucí se od východu na západ.
Na západní
straně končí u místa, kde Rasutina skupina našla černou skálu.
Východní
strana také dorazila k místu s černou skálou, ale tunel se dále táhne na
východ.
Poslední bod
se zdá být místem za pohořím na východě Lesa Smrti.
Tunel je
jedna rovná tyč, ale zdá se, že tam byly odbočky, která vedly k zemi.
A to se stalo několikrát.
Kapitola 147: Král duchů
Jsem král
duchů.
Nevím, proč
existuji ani co mám dělat.
Jenom spím.
To je vše.
Ale někdo mě
probudil.
To je
otravné.
Navíc mi ten
někdo dal rozkaz.
Je to zrušit pečeť na tomto místě.
Kapitola 146: Sloučení (dva)
Nikdy jsem
neměl možnost, ale je tu něco, na čem se opravdu chci svézt.
Ale teď
konečně jezdím na lodi. Jedu na lodi ve vaně.
Je to
vydlabaná kánoe, kterou jsem si vyrobil ze stromu.
Po ohřátí u
horkého pramene jedu na lodi, abych se ochladil.
Pak se znovu
dostanu do horkého pramene.
Není to
špatné.
Je také
možné se na lodi najíst.
Chci zkusit plavbu na lodi, ale potřebuji větší místo.
Kapitola 145: Sloučení (jedna)
Velkou vanu,
kterou může používat 20 lidí najednou, jsem rozdělil na dvě poloviny. První
polovina je dámská a druhá pánská.
Vyrobil jsem
také dvě malé vany, do kterých se vejdou tři lidé.
To jsou
rodinné vany.
Vlastně jsem
si jednu z nich dělal jako soukromou vanu, ale Tier ji viděla, tak jsem ji
předělal na rodinnou.
Říkám si,
jestli se nevzdávám kvůli jejímu tlaku pohledu.
Jsou tam dvě, protože mě viděla i Kierbit, která je svobodná, tak jsem si vyrobil soukromou vanu.
Kapitola 144: Hlídač
Jmenuji se
Donovan.
Jsem
trpaslík, ale liším se od obvyklých trpaslíků.
Pocházím z
velké rasy starších trpaslíků.
Náš rozdíl s
trpaslíky je… Zajímalo by mě.
Opravdu
nevím.
Je to
fyzická síla? Délka života?
Nebo možná tolerance k alkoholu.
Kapitola 143: Díra zemní krysy na východě
Jmenuji
se….Gavaru….je to tak?
Myslím, že
moje jméno je delší než to….
Maa, na tom
nezáleží.
Představte
si mě jako milého, pracovitého předka upírů.
Vymazal jsem
si paměť, takže to vlastně nevím, i když se snažím si na to vzpomenout.
A teď se
vraťme k tomu, co chci říct. Překvapil mě zázrak, že někdo s mou krví porodil
dítě.
Nemyslel jsem si, že je to možné, a tak jsem ji okamžitě hledal.
Kapitola 142: Díra zemní krysy na západě
Jsem
Rasutisumoon.
Jsem drak,
jehož nejoblíbenější je sušený tomel.
I když jsem
se tak dříve nechovala, jsem hrdá na to, že v poslední době se chovám jako
dospělá.
Zdá se, že
odvádím dobrou práci, takže mě chválí i můj otec a dědeček.
A pak je tu
zkáza v severním dungeonu.
Je to
selhání, které jsme udělali já i Hakuren-aneesama, když jsme lovily krvavé zmije.
Myslela jsem si, že zřícení části podzemí je maličkost ve srovnání s vyhubením krvavých zmijí, ale nikdy jsem si nemyslela, že jsem příliš naivní.
Kapitola 141: Horký pramen?
Toto je
třetí den stavby cesty k horkému prameni.
Konečně jsme
dorazili.
Jídlo, které
jsme cestou konzumovali, bylo převážně maso krvavé zmije a medvěda drapáka.
Had je
lahodný, ale medvěd ne.
Kuros z něho
ale mají radost.
Kromě chuti nám ho nechybí ani množství.
Kapitola 140: Titáni a obnovení vyšetřování
Zdá se, že to,
že titáni jsou chlupatí, je jakási evoluce, kterou se brání proti krvavým
zmijím ze severního dungeonu.
I když je
spolknou krvavé zmije, jejich chlupy je ochrání před žaludečními šťávami a
přežijí tím, že budou zuřit uvnitř žaludku.
Zdá se, že
krvavé zmije o tom vědí, takže se titánů nedotýkají.
A i když se
titánů dotknou, nesežerou je.
Ale to platí pouze pro dospělé.
Kapitola 139: Zemní krysa
Teleportační
magie předka-san nedokáže teleportovat mnoho lidí, takže nás teleportuje pomocí
běžné teleportační magie.
Vstoupil
jsem do černé díry a v příštím okamžiku jsem už na jiném místě.
To mi přijde
neobvyklé.
Místo, kam
jsme byli teleportováni, je otevřená oblast v lese. Jsou tam také naskládané
kameny a mezi nimi je mezera, která by mohla být vchodem do severního dungeonu.
Když o tom
přemýšlím, tyto naskládané kameny vypadají jako nějaké ruiny.
Za těmi
kameny je velká hora.
Než se k ní
dostaneme, je to ještě kus cesty, ale je to docela působivé.
Vypadá to jako zeď.
Kapitola 138: Obnova skupiny pro vyšetřování horkých pramenů
Andělé
pozvaní Gran Marií nepřišly.
Co se děje?
„Opravdu
bych to ráda věděla.“
Gran Maria
je trochu nervózní.
Na druhou
stranu, Kierbit si sem často chodí hrát…
„Keirbite,
víš něco?“
„O čem? Řekla jsem jim ale, že jsem si sem přišla hrát.“
Kapitola 137: Problémy Vyjící vesnice
Trochu se od
Gulfa odloučíme, když poslouchám Frauino vysvětlení.
„Asi
nepřemýšleli o tom, co znamená manželství, a chovají se k ní jako k ozdobě.“
„Pokud někdo
chce prohloubit svůj vztah s tebou a dá ti něco, co myslíš, že se stane, když
to něco nebude vhodné pro vesnici? Opravdu ho můžeš prostě vrátit?“
„Teď, když
jsi to řekla... zdá se, že nejsou ochotni svůj vztah prohloubit.“
„Ano. Přesně
tak.“
„Ale tady se to nestalo, že se to stalo ozdobě, ale člověku. Z mého pohledu Vyjící vesnice prostě nechce převzít odpovědnost a nechce mít potíže s tím, že by tam zemřela.“
Kapitola 136: Podzimní sklizeň a to a tamto
Přišel
podzim.
Je také čas
sklizně.
Zatím jsme
už sklidili všechny plodiny. Teď už jen musím znovu orat a použít AFT, aby se
vše proměnilo v půdu a pole se rozšířilo.
I když
podzimní sklizeň znamená, že je skoro zima, stále je musím přeměnit na zeminu.
Musím být
ale opatrný, protože tentokrát je to jiné než obvykle.
Je to proto, že vesnice dvě a vesnice tři budou normálně farmařit.
Kapitola 135: Pojmenování a budoucnost
Jména byla
rozhodnuta.
Riin syn je
Ririus.
Rizein syn
je Riguru.
Rafin syn je
Ratte.
Annin syn je
Torain.
Děti vysokých elfů byly pojmenovány svými matkami.
Kapitola 134: Porod po soutěži v bojových uměních
Soutěž v
bojových uměních končí a následuje obvyklá hostina.
Po zhlédnutí
soutěže v bojových uměních, která vaří krev, si teď všichni užívají jídlo a
pití.
Ačkoliv Ria
a Ann při předávání cen pracovaly, dokázaly vytrvat.
Ria bezpečně
porodila chlapce.
Ann také bezpečně porodila chlapce.
I když trochu pozdě než u prvních dvou, Rize a Rafa také porodily.
Kapitola 133: Druhá soutěž v bojových uměních: Rytířská sekce
Než soutěž
znovu začala, harpyje předvedly svůj dešťový tanec, nyunyu-daphnes předvedly
neobvyklý tanec a elfové zahrály muzikál.
Harpyje se
soutěže v bojových uměních nezúčastnily, takže se na toto své vystoupení zřejmě
těší.
Nyunyu-daphnes
a elfové jsou na tom stejně.
Zdá se, že
se také na své vystoupení speciálně připravovaly.
I když jejich vystoupení jsou jen výplňová, je opravdu dobré je sledovat.
Kapitola 132: Druhá soutěž v bojových uměních: Běžná sekce, sekce bojovníků, modelový zápas!
Když jsem přemýšlel o přípravě druhé
soutěže bojových umění, informoval jsem ostatní organizátory.
Čas letí.
Ria a
ostatní však ještě nerodily.
I když jsem
z toho trochu netrpělivý, nemá smysl se příliš obávat.
Festival
bojových umění se letos také skládá ze tří sekcí: běžné sekce, sekce válečníků
a rytířská sekce.
Hosté se také množí.
Kapitola 131: Existuje rozmanitost
„Vynikající,
ještě jeden šálek.“
Kierbit a
ostatní andělé si užívají večeři.
Během večeře
hostů se podává i alkohol.
A jakmile se
začne podávat alkohol, stane se z toho hostina.
Protože se hostiny zúčastní i obyvatelé…
