Kapitola 120: Informační kancelář?
Po dlouhé době jsem si opět mohl promluvit s Beezelem.
„Nedělají kentauři potíže?“
„Ne, ale je tu něco, o co bych chtěl
požádat.“
„Co to je?“
„Můžete zkontrolovat lidi, kteří jsou
zde uvedeni?“
Podám Beezelovi kus papíru.
Je tam napsáno více než 100 jmen.
Jsou to buď manželé, nebo příbuzní
kentaurů žijících ve vesnici Tři.
„Válka na tomto místě stále probíhá.
Podívám se po nich a pak vás budu informovat.“
„Děkuji.“
„Ne, to, že jste je tady přijali, nám
hodně pomohlo.“
Zároveň ho požádám, aby migranti
bydleli ve vesnici Jedna.
„Co se týče migrantů, máte někoho z
města? Jako... i když se na ně nedívám svrchu nebo tak něco, sirotci?“
„Jsou, ale bylo by těžké je přimět,
aby sem šli.“
„Opravdu?“
„Ano. V království krále démonů jsou
všichni sirotci vychováváni v sirotčinci a po ukončení studia budou pracovat na
různých místech. Děláme to už stovky let, takže tam jen zřídka uvidíte
obyčejného sirotka.“
„Chápu. Omlouvám se, že jsem řekl něco
divného.“
„Ne, království krále démonů je prostě
úžasné. Určitě se setkáte se sirotky, na které si vzpomenete, v jiných zemích.“
„Je tedy možné je získat z těchto
zemí?“
„To by bylo těžké. I když máte dobré
úmysly, budete se podobat únosci a to může dokonce způsobit válku.“
„Opravdu?“
„Ano. Kromě toho můžete shromáždit
pouze ženy tehdy, pokud se na těchto místech ucházíte.“
„Je to tak?“
„Muži jsou užitečnou pracovní silou.
Jsou lidé a organizace, které investují a pečují o svou budoucnost, ale u žen
je to jiné.
„Nejsou tu obchody, kde by mohly
pracovat i ženy? Proč do nich neinvestují?“
„Určitě existují obchody, které si to
mohou dovolit, ale většina obchodů ne, zejména ty malé.“
„Nepovede to k budoucímu trestnímu
stíhání?“
„Určitě .“
„....“
Právě jsem zaslechl něco temného.
Existuje však limit toho, co mohu
udělat.
Není to tak, že bych mohl zachránit
všechny nešťastné lidi na světě a ani to nemám v úmyslu.
Mojí prioritou je rodina.
Další jsou obyvatelé vesnice.
Pak moji známí mimo vesnici.
I když teď vím, jak nešťastné jsou
ženy z jiných zemí, nemůžu nic dělat.
......
Chci něco udělat, ale nemám na to
schopnosti.
Nebo ne?
Je to jiná země.
Normálně je to nemožné.
Vím, že je to nemožné, ale....
„Změňme téma... Nechystáte se vytvořit
organizaci, která bude shromažďovat informace z cizích zemí?“
„Co se snažíš říct?“
„Organizace, která shromažďuje
informace o jiných zemích. Agenti tam budou bydlet a budou vám podávat zprávy,
když uslyší důležité informace.“
„Ah, tohle. Bohužel jsme démoni. I
když možná vypadáme jako lidé, rozdíl je zřejmý. Docela těžké, že?“
„Ne každý občan je démon, že? Je tam
město Shashaato a slyšel jsem, že na východ od Vyjící vesnice jsou lidské
vesnice a město.“
„Zástupci těchto vesnic a měst jsou
lidé, ale ne každý občan je člověk. Maa, je pravda, že je tam hodně lidí.“
Lidé a démoni zde v podstatě žijí v
harmonii.
Říká se také, že lidé žijící v
království krále démonů nechtějí dělat nic příliš nebezpečného.
„Chápu. A co takhle zaměstnat místní
lidské obyvatele?“
„Místní lidští obyvatelé s námi budou
pravděpodobně spolupracovat... ah.“
Spojím to s předchozím tématem.
Ano, chtěl jsem najmout místní lidi.
Dalším problémem bude, jak využít ty,
které budou zaměstnávat.
Pokud jde o mě, já jen hledám záminku
k předání peněz.
„I když je to jen malá částka...
přispěji. Budu se ptát na různé věci.“
„Rozumím. Vážím si vaší spolupráce.“
To je hranice toho, co můžu dělat.
I když si to nemůžu dovolit, protože
jsem o tom už slyšel, udělám, co bude v mých silách.
Pak fond obce....
„Hakuren.“
„Co?“
„Některé z tvých šupin se včera
odlouply, nemám pravdu? Můžu je prodat?“
„Je velmi neobvyklé, aby se náčelník
vesnice na něco takového ptal. To je v pořádku.“
10 kusů Hakureniných šupin.
„Je toto zboží v pořádku?“
„Eh, ah, ne, ano, eh?“
I když se to dá nazvat pokrytectvím,
je to to nejlepší, co jsem mohl udělat.
Beezel ochranitelsky převzal Hakureniny
šupiny.
O několik let později, hrad krále
démonů
„Ah?“
„Na několika místech došlo k různým
změnám a okamžitě jsme obdrželi hlášení. Úžasné.“
„Je to tak? Vše je podle plánu hraběte
Chrome. Jak se od něj očekávalo.“
„Správně. Zpočátku jsem si myslel, že
shromažďování informací pomocí lidí z jiných zemí je k ničemu.“
„Já taky. Nikdy jsem si nemyslel, že
vybudování sirotčinců na různých místech pro sběr informací bude tak efektivní.“
„Informace, které dostáváme, jsou jako
deníkový záznam nebo denní tisk. Není třeba o nich pochybovat.“
„Správně. Ale kde vzal prostředky na
vybudování takového počtu sirotčinců?“
„Podle pověsti to vypadá, že to vydal
nějaký investor.“
„Slyšel jsem o tom, ale..... Nikdy
jsem neslyšel jméno té osoby.“
„Maa, každý je v pořádku, pokud
daroval dost.“
„Máš pravdu. Sestavme zprávu, kterou
prozatím dostáváme. Hlavně o tom, kde se nachází hrdina.“
„Uf.“
Informační kancelář krále démonů začala pracovat.
„Glattsi, jak to jde?“
„Opravdu překvapivé. Vzhledem k tomu,
že na různých místech existuje mnoho informací, jsou viditelné pohyby druhé
strany. Nemám pocit, že bych v obranném zápase prohrál.“
„Správně. Ani já jsem nečekal, že se
nám podaří shromáždit tolik informací.“
„Nečekal jsi, že se něco z toho stane?“
„Hahaha. Je to důsledek filantropie.
Mimochodem, i s tolika informacemi bude nepříjemné, pokud zaútočíš.“
„Já vím. Nebudu útočit.“
„Dobře. Máš nějaké informace, které
chceš vědět?“
„Ah, no, je tu okamžitá potřeba...
Spoléhám se na tyto informace, protože je to jako šachová partie. Nepřátelský
velitel je mi podobný, takže je to pro mě nepříjemné.“
„Vskutku. Co takhle kreslit na tuto
stranu?“
„Správně. To bude nejlepší, ale neměli
bychom na to tlačit, jinak to udělá nepřítel.“
„Já vím.“
„Ah.... vy lidi. Zajímalo by mě,
jestli můžete přestat s těmi chytrými řečmi a nevynechat z rozhovoru toho krále
démonů. Nebo jinak, smysl mé existence....“
„Co chcete?“
„Pojďme si promluvit o něčem do čeho
se zapojím i já. Pokud je to možné, něco, co by moje dcera ráda slyšela.“
„.....“
V armádě krále démonů je klid.
„V poslední době jsem neviděl žádného
spratka.“
„Hnn? Ah, spratci. Tak ty jsi takový,
co.“
„Ne, ne takový spratek.“
„Aha, myslíš ty, co spí na cestách?
Pravděpodobně jsou v té velké budově na okraji města.“
„Hnn? Myslíš tu, na které tesaři
předtím nadšeně pracovali?“
„Ano. Je to sirotčinec.“
„Heh, pán vybral spoustu peněz, co?“
„Hahaha. Pán s tím nemá nic
společného. Financovala to velká společnost z jiného města.“
„Hnn? Společnost? Proč by něco
takového dělali?“
„Nevím. My obyčejní lidé nedokážeme
pochopit, jak velké společnosti přemýšlejí.“
„Správně. Maa, aspoň se cítím dobře,
když nevidím ty špinavé spratky.“
„Hahaha. Až do té míry, že občas těm
špinavým spratkům dáš jídlo. Pokud se s nimi chceš setkat, jdi. Slyšel jsem, že
hledají dobrovolníky.“
„T-to není ono. Prostě, no,
tohle....což.“
„Pojďme spolu. Taky mě to docela
zajímá.“
„Vzhledem k tomu, že tě to zajímá,
nedá se nic dělat. Půjdu s tebou.“
„Ano ano.“
Sirotčince na různých místech byly
přijaty příznivě.
-----------------------------------------------------------------------------------
Vzhledem k rozsahu ... Pár šupin = národní rozpočet.
Vesnice Velkého Stromu má "zatím" dva draky .... kolik šupin asi tak odpadá do fondu vesnice? 😂
Žádné komentáře:
Okomentovat