Kapitola 26: Ti, kteří jsou zatíženi smůlou
Už je to den po manga masové párty. Dnes jsme se rozhodli opět hlídkovat v oblasti pásu asteroidů.
I tak se nám podařilo vydělat dost peněz, takže pro nás nebude problém, když hned zamíříme do nového hvězdného systému. Byla by však škoda nevyužít zvyšujícího se přílivu kořisti v okolí, a tak padlo rozhodnutí, že se pirátům budeme věnovat ještě o něco více. Všichni tři jsme byli v té věci stejného názoru.
„To je zvláštní.“
„Jo, opravdu divné.“
„Je to opravdu divné?“
Elma zamumlala s vážným výrazem. Vyjádřil jsem svůj souhlas. Mimi zmateně naklonila hlavu, když se na nás dva podívala.
Dnes jsme opět přišli lovit nějakou velkou, tlustou kořist, která se plíží po okolí, ale zaznamenali jsme chlápky, kteří dělali podivné pohyby a zdánlivě také pronásledovali kořist. Celkem jsme detekovali tři malá plavidla.
Pohybovali se uvnitř pásu asteroidů s výslovným úmyslem se skrýt a očividně sem nepřišli těžit zdroje. Byli jsme si většinou jisti, že tihle chlápci také nejsou piráti. Jejich manévry byly příliš organizované a vypočítavé. Očividně také lovili kořist. Snažili se ze všech sil nedostat se do kontaktu s ostatními loděmi v oblasti.
„Co si myslíte?“
„Jsou opravdu podezřelí.“
„Jo, taky jsem si to myslel.“
„???”
Vypadá to, že Mimi to stále nepochopila, ale už mám představu o identitě těchto kluků. S největší pravděpodobností se jednalo o průzkumnou nebo tajnou jednotku federace Vereverem. Nemám přesnou představu o tom, jaké jsou jejich cíle, ale je to pravděpodobně v souladu s tím, že budou sledovat a chápat rozmístění jednotek Graccanské imperiální flotily, jinými slovy, systém je vojenský.
„No, to je nepříjemné. Určitě nás odhalí v okamžiku, kdy uděláme krok.“
„Máš pravdu. Pravděpodobně nás hned najdou.“
„Co se stane, až nás najdou?“
„Pravděpodobně se nás pokusí umlčet.“
„Jo, asi ano. Člověče, to je opravdu nepříjemné.“
„Takže jsou to nebezpeční lidé?“
„Velmi nebezpeční. A také ozbrojení. Pravděpodobně jsou z armády Vereverem.“
„Cože!?“
Mimi náhle nasadila zděšený výraz, když se podívala na obrazovku radaru. Mimi by pravděpodobně sama takové spojení nedokázala vytvořit pouhým pozorováním blikajících ikon na radaru.
„Ah.“
„Tch. Našli nás.“
Tři neidentifikovaná plavidla zobrazená na obrazovce radaru změnila své pohybové vzorce. Zřejmě manévrovali, aby nás obešli a obklíčili. Byli uprostřed tajných operací, takže by dávalo smysl, že by se chtěli zbavit všech svědků.
Un, měli bychom snížit výkon generátoru, spustit chladicí systém a vstoupit do režimu tepelného utajení?
„Ne. To nebude k ničemu. Pak si nemůžeme pomoct. Pojďme se s nimi utkat.“
„Ty máš opravdu akutní smůlu, víš to?“
„Ah, to je pravda. Zvláště od tebe, Elmo.“
„Uf... Ale není to tak, že by Mimi byla o nic lepší, že?“
„Eh!? Já!?“
Elma se zarazila z mé odpovědi, ale okamžitě odvedla pozornost směrem k Mimi.
Elma, kterou jsem zachránil poté, co způsobila nehodu a dostala obrovskou dluhovou facku, měla určitě opravdu smůlu. Ale já, který jsem se náhle ocitl na tomto světě bez ponětí, jsem na tom byl asi hůř. Ale ani Mimi, se kterou jsme se poprvé setkali ve 3. bloku, když měla být napadena poté, co se zadlužila po smrti svých rodičů, nebyla ušetřena neštěstí, že?
„Zastavme se u tohoto tématu. Jen si navzájem otevíráme rány, víte.“
„Ano.“
„Máš pravdu...“
„Maximální výkon generátoru. Zachytíme je. Běž se pro jistotu zeptat na jejich příslušnost, Mimi.“
„Rozumím.“
Vyšli jsme z asteroidu, za kterým jsme se schovávali, a začali manévrovat, abychom nebyli obklíčeni neidentifikovanými loděmi.
„Tohle je loď kapitána Hira, žoldáka stříbrné hodnosti přidruženého k cechu žoldáků. Volací znak, Krišna. Jsem operátorka lodi, Mimi. Neidentifikované lodě, uveďte prosím svou příslušnost.“
Mimi otevřela komunikační kanál a kontaktovala je, ale nepřišla žádná odpověď. Mimi, která potvrdila, že nedostala žádnou odpověď, to zkusila znovu. Ale bylo to k ničemu. Zdá se, že ostatní kluci opravdu neměli v úmyslu o tom mluvit.
Ach ano, mimochodem, moje žoldácká hodnost se před pár dny zvýšila z bronzové na stříbrnou. Strýc recepční řekl, že by nebylo možné, abych zůstal v bronzové hodnosti poté, co jsem dosáhl takových výsledků při operaci podmanění a lovu spousty kořisti v oblasti pásu asteroidů.
Ale není to tak, že by se toho po umístění na stříbrném místě hodně změnilo. Jen to, že se na mě kolegové dívali s trošku větším respektem, to je vše.
„Neidentifikované lodě nasadily své zbraně!“
„Přesně podle očekávání. Budeme následovat. Rozmístit zbraňové systémy.“
„Rozumím. Rozmístění zbraní. Nech ovládání plev, světlic a výstupu generátoru na mně jako obvykle.“
„Spoléhám na tebe. Jdeme!“
Zamířili jsme k nejbližší neznámé lodi, když jsme manévrovali mezi shlukem asteroidů.
„Pilotuješ šílené jako obvykle......!“
„Už jsem si na to zvykla.“
Elmina tvář se zmítala v křečích, když jsme se proplétali mezi shluky asteroidů, zatímco Mimi se usmívala. Nemyslím si ale, že je to tak šílené. To je normální, víte. Brzy jsme zjistili, že jsme nepřátelskou loď obklíčili.
Pilotoval jsem Krišnu tak, aby zdánlivě sklouzl po povrchu velkého asteroidu a brzy jsem zjistil, že zírám na bezbranné střevo nepřátelské lodi. Jsi můj, cucáku.
„Cože-!?“
„To je jedna rána.“
Vypálil jsem naše dva velkorážné ostré projektilové kanóny a nesčetná ničivá submunice protrhla štíty a pancíř malého útočného plavidla federace (mečová ryba) a roztrhala jeho trup na kusy.
„Ty střepinové kanóny mají jako obvykle pořádnou ránu.“
„To je skvělé, co!“
„Jsi asi jediný, koho znám, kdo používá tak absurdní zbraně...“
„Ale jsou silné, že?“
Dostřel rozptýlených střepin je opravdu hodně neuspokojivý, ale není to úžasný pocit protrhnout štíty a pancíř malých nepřátelských lodí, jako by byly z papíru? Může také způsobit značné poškození velkým lodím, pokud mají vypnuté štíty.
„Lovec 2 byl...“
„Soudě podle těch manévrů, to není pouhá stříbrná hodnost. Dej si pozor. Vezmi si trochu vzdálenosti a sestřel ho!“
„Jsou příliš daleko od dosahu efektivních střepinových děl...“
Další dvě zbývající lodě se stáhly z pole asteroidů a otočily své přídě směrem k nám. Hou, takže nás chcete dorazit svou palebnou silou na dálku, co? A jdete proti Krišnovi? Zajímavé. Podívejme se, co máte.
Ukryl jsem loď za velkým asteroidem a rozmístil čtyři velkorážné pulzní laserové kanóny.
„Cože-!? Na té lodi právě vyrostly nějaké zbraně!?“
„To jsou vysoce výkonná laserová děla......! T- To není dobré! To nemůžeme vydržet!“
Federační plavidlo okamžitě provedlo úhybný manévr a palbu opětovalo. Ale jejich laserová děla nemohla zasáhnout přímo, protože jsme využívali pole asteroidů jako krytí. Naše laserová děla však měla dostatečnou palebnou sílu, aby je prorazila a nakonec je zasáhla přímo.
Byly to doslova útoky probíhající rychlostí světla. Je téměř nemožné se jim přímo vyhnout. No, jejich úhybné manévry byly do určité míry stále účinné, ale stále jsme byli schopni dosáhnout 80% úspěšnosti. A Krišnova laserová děla měla dostatečnou palebnou sílu, aby je značně poškodila i při pouhé 80% míře zásahu.
„Tch! Rozdíl v palebné síle je příliš velký!“
„Úhybná akce!“
Obě lodě federace se poté pokusily utéct, ale nechat je zde by mohlo znamenat problémy. Aktivoval jsem trysky a nechal loď také vyletět z pole asteroidů. Pak jsem se pustil do pronásledování.
„Hledač! Liška 1! Liška 1!“
„Světlice.“
„Rozumím.“
Dvě lodě fedu vypálily tepelně naváděné rakety, ale Elma na můj rozkaz okamžitě vypustila světlice a nechala rakety nás minout.
„Vy bastaaaardi!“
Zasypal jsem panikařící lodě fedu palbou z laserových děl. Smaragdově zbarvené světelné paprsky dopadaly na namodralé energetické štíty lodí fedu jeden po druhém a nakonec je vyčerpaly.
Poté bylo po všem. I když měly také pancéřování na vojenské úrovni, poté, co byly bombardovány vysoce výkonnou palbou z laserových děl, se jejich trupy brzy rozžhavily do ruda a roztavily se.
„O- Opusťte loď! Opusťt- Uwaaaaa~!?“
Dvě lodě federace byly zasypány palbou z laserových děl a brzy byly sestřeleny. Takže se jim nepodařilo uniknout, co. Možná byl trup vojenského typu příliš zdeformovaný od koupání ve vlnách palby z laserových děl, takže únikové moduly nemohly nakonec vystřelit. Někdy nebylo dobré být tak tvrdý.
„Tak dobře... Obnovíme jejich datové mezipaměti a černé skříňky a pak se vydáme zpět?“
„Vracíme se do kolonie?“
„Ano. Vsadím se, že armáda by nám za ně zaplatila docela dost.“
„Chápu.“
„Prodej dat nechte na mně. Mám určité spojení s vojenským systémem.“
„Spojení, hm. Doufám, že nám tvé takzvané konexe nepřinesou žádné potíže.“
„Hahaha. To je samozřejmé. Prostě rychle prodám data a
pak se rovnou vrátím.“
„Tak co, chceš říct něco sám za sebe?“
„Je mi to tak líto, holky.“
„Hiro-sama......“
„Hah. No, nedá se nic dělat.“
Dvě hodiny po návratu do kolonie jsem se přistihl, že klečím na podlaze jídelny jako v seize.
Ehm, podařilo se mi prodat data a všechno.
Nechal jsem Krišnovu údržbu a zásobování na Mimi a Elmě, pak jsem šel přímo na vojenskou základnu a dostal schůzku s poručíkem Serenou. Vypadalo to, že je volná, a tak se se mnou poručík Serena okamžitě setkala a zavedla mě do své osobní kanceláře. Poté jsem předal datové paměti a černé skříňky výměnou za značné odměny. Až potud je vše v pořádku, že?
Ale než jsem se nadál, já, Krišna a zbytek posádky jsme byli naverbováni jako spolupracovníci v nadcházejícím konfliktu mezi impériem a federací. A dokonce to bylo vyřešeno řádnými kanály a schváleno žoldnéřským cechem jako oficiální žádost.
Co se to sakra stalo, člověče? Nemám absolutně tušení. Byla na mě poručík Serena opravdu tak ohromená? Ne, to nemůže být. Jsem jen jeden amatérský žoldák, víte. Co? Flotila federace? Upřímně řečeno, moc se jich nebojím. Aktivní účast ve válce je však jiná otázka.
Co? Císařská armáda hledá statečné a talentované žoldáky do turnaje? Ne, ne, opravdu nejsem až tak... Chápu. To je trochu trapné, oi. Ahahaha. No, když toho řeknete tolik... Jo, asi jo. Co? Mě jste opravdu nemyslel... Asi to neudělám, říkáte si......? Já- Určitě to dokážu, víte!
„Šlo to v podstatě takhle.“
„Byl jsi jí úplně vydán na milost a nemilost, co.“
„Hiro-sama......“
„Je mi to opravdu líto. Všechno to byla moje chyba.“
Jejich kritické pohledy probodávaly mé ubohé, srdíčko. Opravdu nemám žádnou výmluvu, takže tady jen upřímně skloním hlavu a udělám učebnicové dogezu.
„No dobře. Co se stalo, stalo se. Stejně jsi kapitánem téhle lodi. Ty jsi ten, kdo rozhoduje.“
„To je pravda. Hiro-sama je koneckonců kapitánem této lodi.“
„Díky za odpuštění, holky!“
„Ale stejně nám to musíš vynahradit, ano? Co kdybys nám dal bonus?“
„Bonus, je to ......? Stále si ale myslím, že plat, který dostávám, je vyšší, než si zasloužím.“
„To je v pořádku. V takových chvílích se nemusíš držet zpátky, víš. Můžeš toho udělat aspoň tolik, že kapitáne?“
„Uvažuji o nejvhodnější částce, která by vás obě uspokojila, milé dámy.“
„Tak to je tedy ono.“
„Já- Je to opravdu v pořádku......?“
Mimi se s tou myšlenkou ještě nesmířila, ale nemyslím si, že by byl tak velký problém dát bonus, abych vynahradil svou chybu. Hm, bude v pořádku, když jim dám kvalitní alkohol a chutné jídlo? Online katalog Oishii Mart si prohlédnu později. Mohu jim zaplatit i v hotovosti.
„Takže teď musíme zůstat v pohotovosti, dokud bitva nezačne?“
„Asi ano. Bylo mi řečeno, že musíme být vždy připraveni k okamžitému bojovému letu.“
„Podařilo se ti zajistit náhradní mzdu za dny, kdy jsme v pohotovosti, že?“
„Vyjednal jsem to. Budeme dostávat denní odměnu 50 000 enelů, dokud nepřijde formální rozkaz k bojovému letu.“
„Páni. Je úžasné, že dostaneme padesát tisíc denně, i když jsme jen v pohotovosti, že......?“
„Myslím si ale, že je to rozumné množství.“
To je určitě daleko od našeho předchozího průměrného denního příjmu 200 000 enelů z minulého týdne. Ale protože jsme neriskovali své životy, abychom vydělali takovou částku, nebyl to tak špatný obchod.
V každém případě jsme skončili u toho, že jsme formálně přijali požadavek armády systému – nebo přesněji řečeno imperiální armády.
„Ale drž se zpátky od alkoholu, Elmo.“
„Já- já vím, dobře.“
Elma měla ošklivý výraz poté, co jí bylo dočasně zakázáno nadměrně pít. Je to jedině správné, víte. Kdykoli bychom mohli dostat rozkaz k boji, takže až přijde ta doba, nemůžeme se opít alkoholem.
„Neschopnost pít alkohol je malá cena za denní odměnu 150 000 enelů, Elma-san.“
„…… Myslím, že máš pravdu.“
„Jinými slovy, pokud trochu obětujete a odložíte pití,
budeme schopni obdržet 150 000 enelů denně, abychom si mohli koupit spoustu
alkoholu, až to všechno skončí.“
-------------------------------------------------------------------------------
Vlajka události už plně plápola. Událost začíná 😁
Žádné komentáře:
Okomentovat