„Nephy, jsi... zraněná?“
Nephy se ocitla v ponurém vězení, když přišla k sobě. Pravděpodobně to bylo místo, které bylo předěláno z nějaké jeskyně. Země a zdi byly celé kamenné a ze stropu viselo několik špičatých kamenů. Krápníky, jasně. Soudě podle toho, že ze země nevycházely žádné stalagmity, půda pod jejich nohama byla pravděpodobně upravena půdou. Nebyly tam žádné mříže, ale místo nich ze zdi visely řetězy.
Když se zaměřila na zdroj světla, uviděla hluboko uvnitř velkou komoru. Zdálo se, že magický kruh vyzařuje světlo, ale byl neobvykle velký.
Nephy ze své pozice neviděla každou jeho část, ale když uvážila celou velikost kruhu, mohl být dokonce větší než část sálu v Zaganově hradě.
Ozval se zvuk řinčení řetězů. Kolem Nephyina krku byl znovu nasazen obojek. Tentokrát měla dokonce kolem rukou a nohou okovy a věděla, že každý z nich má moc pečetit manu.
Vedle ní byla přivázaná také Chastille, ale její posvátný meč a pomazané brnění z ní byly sejmuty a měla na sobě okovy. Dívka, která teď měla na sobě jen košili a sukni, nevypadala nic víc než normální dívka, až bylo těžké uvěřit, že je andělským rytířem.
Jejich řetězy byly spojeny s kamennou zdí a nevypadalo to, že by mohly nechat na své síle, aby se dostaly ven.
Kdyby to byla Nephy z dřívějška, pak by se všeho vzdala. Koneckonců pravděpodobně by byla zabita. Ale teď bylo všechno jinak.
Rozhodla jsem se... že se vrátím k mistrovi. A tak prostě musela utéct.
S okovy a obojkem však nemohla používat čarodějnictví a také kolem nich nebylo dost přírody, aby používala mystiku. Mystika nebyla síla, kterou by bylo možné používat bez jakýchkoli omezení, jak si čarodějové mysleli.
Po chvíli svíjení se Nephy rozhlédla po svém okolí.
„Kde...?“
„Nevím. Myslím, že je to úkryt čaroděje, který na nás zaútočil.“ A pak se k nim přiblížily kroky.
Chastille vstala, aby Nephy zakryla, ale také byla připoutaná ke zdi. A tak vše, co mohla udělat, bylo bezbranně se odhalit.
A ten, kdo se objevil, byl podle očekávání někdo, koho Nephy znala.
„Nebyl jsi mistrův přítel... Barbatosi.“ Čaroděj, který navštívil Zagana jako přítel. Nemohla úplně říct, že spolu vycházeli dobře, ale pořád vypadali, že jsou si docela blízcí.
Když to uslyšel, na Barbatosově hubené tváři se objevil úsměv.
„Přátelé!? Oh, jak překvapivé. Nemyslel jsem si, že tam venku jsou nějací lidé, kteří by se mohli podívat na čaroděje a myslet si něco takového.“ Zatímco se Barbatos smál, uchopil Nephy za tvář stiskem orlích drápů.
„Mezi čaroději, které ten chlap zabil, byl muž jménem Zášť... Andras. Byl prvním zabitým čarodějem Zaganem. A vidíte, byl jsem jeho učedníkem...“
Když to Nephy slyšela, šokovaně se jí otevřely oči.
„Jejda, nechápeš to špatně, ano? Pomstít se za učitele není něco, co čarodějové dělají. Kdyby ho Zagan nezabil, pak bych to nakonec udělal já.“ Nephy v jeho slovech nedokázala vycítit žádný podvod nebo zášť. Ta slova pravděpodobně nebyla bluf, ale jeho skutečné úmysly.
„Nicméně ten hrad, ve kterém si ten chlap protahuje nohy, zlato, kterým tě koupil, a dokonce i moudrost, kterou získal, to všechno byly věci, které jsem měl zdědit. Nesluší jen mlčet a odevzdat to, že?“ Pak se podíval na Chastille.
„Na začátku jsem se to snažil podnítit od církve, ale nic nešlo hladce. Moji zatracení podřízení byli snadno vystopovatelní a lidé, které jsem poslal čelit Zaganovi, se s nimi tak snadno obrátili. Doufal jsem, že když bude čelit posvátnému meči, bude mu useknuta alespoň jedna paže nebo co.“
Nephy byla zaskočena. Barbatos navštívil hrad ihned po útoku andělských rytířů, a nejen to, měl obavy o stav Zaganových zranění. Zdálo se však, že to bylo pro hanebný účel, a nikoli se skutečnou starostí.
Nebýt Nephyiny mystiky, opravdu by se zasekl v boji jednou rukou.
Chastille na Barbatose určitě zírala.
„To nemůže být... Ty jsi viník za únosy!?“
„Co je to? Teprve teď sis to uvědomila?“
Strůjce únosů... Nephy si vzpomněla, že Zagan řekl že to byl incident, který vypadal, jako by se prakticky snažili přitáhnout pozornost církve.
Možná... Mistr už ví, kdo je viník. Neprozradil jméno, ale ve tváři měl poněkud hořký výraz, když o tom mluvil.
Chastille pak zařvala třesoucím se hlasem.
„Způsobil jsi tak odpudivý incident jen proto, abys obvinil Zagana, ty bastarde?“
„V žádném případě? Heeeeee.“ Barbatos se začal děsivě smát.
„Ten, kdo navrhoval používat oběti, byl ten chlápek z loupací tváří, a já jsem hrál s tím, protože jsem potřeboval způsob, jak ukázat svou sílu.“
„Ukázat...? Za jakým účelem?“
„Neexistuje na tuto otázku jediná odpověď? Dvanáct arcidémonů!“ Barbatos rozpřáhl obě ruce.
„Je to proto, abych ukázal arcidémonům, že jsem jednoznačně způsobilý vstoupit do jejich řad! Je to také jediný způsob, jak odstranit všechny ostatní kandidáty.“ A pak Barbatos přitáhl svou tvář blíž k Nephy.
„Upřímně řečeno, byl jsem trochu znepokojený, když mi sebrali mé zatracené oběti, ale padla jsi mi do rukou. S manou bělovlasého elfa budu moci otevřít dveře...“ Nephy se na Barbatose bezvýrazně podívala.
„Omlouvám se, ale to asi nemá smysl.“
„Hmm, určitě umíš mluvit. Myslíš, že tě nezabiju nebo co? Nebo... může to být tím... Co, myslíš, že tě Zagan přijde zachránit?“
„Zagan tě přijde zachránit.“ Když Nephy slyšela ta slova, sevřela se jí hruď a začala ji bolet.
Přijde Mistr... opravdu? Za prvé, ani nevěděl, že Nephy byla zajata. Z jakéhokoli důvodu se od ní také snažil distancovat.
Nephy si nemyslela, že by ji vyhnal ze svého srdce. Někdo, kdo to udělal... by neudělal tak bolestivý obličej. Ale i tak mohl mít důvod nepřijít a zachránit Nephy.
Nephy pak zavrtěla hlavou. To není ono. Znovu přemýšlela jako slaboch. Rozhodla jsem se být nápomocná, tak co dělám, že držím mistra zpátky?
Pokud nemohla s tak triviální záležitostí něco udělat, pak nemělo smysl vracet se do jeho služeb.
Poté, co si to uvědomila, Nephy upřeně zírala na Barbatose, zatímco si zachovala svůj bezvýrazný pohled.
„Mýlíš se. Nemám v úmyslu způsobit mistrovi žádné potíže kvůli něčemu takovému. Snažím se ti říct něco jiného.“
„Oh, co?“
„Mistr již zdědil titul arcidémon.“
Z Barbatosovy tváře zmizel veškerý výraz.
„...Lžeš.“
„Nemluvím nic jiného než pravdu. Zřejmě proto mě propustil.“
Barbatos nejistě na nohou ustoupil o krok zpět.
„Nemožné. Ten chlap je... arcidémon?“ Barbatos se začal zoufale drbat na hlavě.
„Nespokojil
se s tím, že mi ukradl Andrasovo dědictví, a tak dokonce usedl do křesla
arcidémona?“ Poté se obrátil k Nephy s brutálním pohledem.
Když ustoupila a cítila, jak se její tělo chvěje, zatáhl Nephy za límec.
„Ug...“ Její ruce a nohy byly svázané, takže se Nephy nemohla vzpamatovat, když spadla na zem.
„Pojď!“ Barbatos ji táhl směrem k velké síni.
„Ten chlap je arcidémon? Dobře, přines to. Jen mu budu muset ten titul ukrást násilím. Dokud budu moci dokončit tento rituál, nezáleží na tom, jestli je to arcidémon nebo cokoli jiného.“ Před nimi byl nakreslený zlověstný magický kruh. Dokonce to vypadalo spojené se stěnami. Byl to obrovský magický kruh, který viděla dříve.
Do jeho středu byl vytesán mohutný znak a kolem něj byly desítky vrstev detailních znaků, které sloužily jako ‚obvod‘. Dokonce i Nephy poznala, že celý magický kruh byl nakreslen krví. Přemýšlela, kolik obětí bylo potřeba k nakreslení tak složitého magického kruhu.
A v tu chvíli věděla, že bude přidána jako dokončovací dotek.
Chastille si uvědomila totéž a vztekle vykřikla.
„S-Stop! Pokud hodláš použít oběť, vyber si mě. Jako andělský rytíř jsem se alespoň rozhodla pro takový osud!“
Když to Barbatos uslyšel, podezíravě se na Chastille podíval.
„I když mě takhle nepřemluvíš, nemusíš si dělat starosti. Využiji tě na něco jiného. Tento rituál vyžaduje ty nejlepší nástroje, viďte?“
Nephy se při těch slovech kousla do zubů. Nástroj, řekl. Pravda, Nephy si během svého života zvykla, že se jí tak říká.
Ale... Mistr mě ani jednou nenazval nástrojem. A stále se mu za to neoplatila. Neexistoval způsob, jak by zde mohla jen tak zemřít.
Chci žít. To bylo úplně poprvé, co si to Nephy přála sama od sebe.
„Budu žít... a vrátím se... na mistrovu stranu.“ Mohl by ji odvrátit. Mohl by jí nadávat. Ale i tak chtěla tvrdošíjně zůstat na hradě.
Když by přišlo ráno, udělala by snídani a sledovala by a čekala, až Zagan uklidí talíř. A pokud vaření tří jídel denně nestačilo, zkusila by ho znovu nechat spát na svém klíně. Byla ochotná udělat cokoliv, pokud to dělalo Zaganovi radost.
Když dojde na zkoušku odolnosti, neprohraji ani s mistrem.
Byly dny, kdy nedělala nic jiného, než že poslouchala jako mrtvola. Ve srovnání s těmi časy, kdy žila na místě beze stopy tepla, bylo Zaganovo místo rájem.
Možná neměl zvláštní potřebu Nephy. A upřímně, vždycky tu byla možnost, že si nakonec přijde na někoho mnohem víc než ona, ale...
Ale nemůžeš zůstat sám, mistře.
Osamělost zabila něčí srdce. Přimělo je to ke ztrátě všech citů a celý svět ztratil svou barvu, když byl viděn takovýma očima.
Něco takového se nedalo považovat za skutečně živé. Nephy, která přežila den za dnem bez tužeb, chtěla tento živý svět dopřát nikomu jinému než Zaganovi.
Proto ho chtěla podporovat víc než cokoli jiného na světě. A tak odolala Barbatosovi.
„Nech... jít.“
„Tch, tahle děvka!“ Barbatos pak podrážděně škubl za řetěz, což způsobilo, že Nephy znovu spadla na zem. Krev se táhla po zemi a z paží a nohou jí vytékala.
Z bolesti tekly slzy. Nephy však jen zatnula zuby a zamračila se na Barbatose.
Něco takového... vůbec nebolí. Nebylo to nic ve srovnání s tím, když jí Zagan řekl, aby vypadla. Nic ve srovnání s tím, když viděla ten jeho smutný výraz.
Proto Nephy zařvala ohromující prohlášení.
„Patřím mistrovi. Nechci, aby se mě dotkli lidé jako ty!“
Barbatosova tvář se zkřivila do potěšeného výrazu, když ta slova slyšel.
„Ty pokorná otrokyně, nebuď namyšlená!“ Barbatos zvedl ruku a naznačil, aby ji udeřil. Pokud by byla zasažena plnou silou čaroděje, Nephyino elegantní tělo by se vzdalo s malým odporem.
A přesto Nephy neodvrátila pohled. Jak se připravovala na náraz... Jeskyní otřásl hromový řev, když se kamenná zeď rozpadla.
„C-co se děje?“
A z oblaku prachu vytvořeného výbuchem se náhle vynořil muž. Právě ten muž začal s Barbatosem mluvit, když ze sebe vydal „Ah“.
„Dobře řečeno, Nephy. Tolik bych očekával od svého žáka, opravdu.“
Stál před
ní její pán, kterého chtěla potkat víc než kohokoli jiného na světě.
◇
------------------------------------------------------------------------------------------------
Tak zase po roce tu je výročí začátku této stránky a tím pádem v průběhu dneška a Nového roku vyskočí o Hodně víc kapitol než normálně. Tak se těšte a průběžně kontrolujte ať vám toho moc neuteče… 🥳🥳
Žádné komentáře:
Okomentovat