HRH 6 - Kapitola 5: I kdyby ta láska byla předem připravená 2/4

„Takže, miláčku, je tohle ta dračí holka, se kterou jsi říkal, že chceš uzavřít smlouvu?”

Když se mě na to zeptala, uvědomil jsem si, že jsem Naden úplně zanedbával.

„Ne, chci říct, ano, je drak, ale ne drak jako takový... počkej Naden?!”

Když jsem se podíval, Naden ztuhla jako přimrazená a nechápavě na mě zírala s pokleslou čelistí. Jako počítač, který zamrzl, protože toho bylo příliš mnoho na zpracování. V hlavě se jí pravděpodobně odehrávaly různé věci a její výraz se už nějakou dobu nezměnil, pravděpodobně proto, že její emoce nedokázaly držet krok.

Stáhl jsem ze sebe Roroo a mávl rukou Naden před obličejem. „H-Hej, Naden?”

„Kazuma je Souma a Souma je Vaše Veličenstvo, takže je... Vaše Veličenstvo Kazuma?“ zaváhala Naden.

„Mám teď další divnou přezdívku?! Hej! Naden, dej se dohromady!”

„Huh?!”

Když jsem chytil Naden za ramena a zatřásl s ní, zatímco jsem na ni volal, konečně přišla k rozumu. Pak, s hněvivým výrazem ve tváři, mě Naden najednou chytila za límec.

„Počkej, Kazumo! Říkají ti Souma, a Vaše Veličenstvo, co se to tu sakra děje?!”

„Soumo... neříkej mi, že jsi jí nic neřekl,“ řekla mi Liscia, očividně podrážděná.

„Vzhledem ke své pozici, nevěděl jsem, jestli je v pořádku, když jí řeknu své jméno nebo ne,“ řekl jsem. „Ale... máš pravdu. Už bylo na čase. Erm... Naden?”

„J-jo?”

„Moje pravé jméno je Souma Kazuya. Jsem král tohoto království, království Friedonia.”

„...”

Naden vytřeštila oči a strnula. Slyšel jsem, že když byli lidé opravdu šokováni, ztratili schopnost mluvit a vypadalo to, že to platí i pro ryuu.

Kdybychom spolu mluvili v noci na nádvoří, nejspíš bychom všichni dostali rýmu, tak jsme se rozhodli přestěhovat se do konferenční místnosti. Seděli jsme kolem kulatého stolu a já jsem jim hrubě vysvětlil, jak se věci mají.

Jak si madam Tiamat přála, abych přijel do pohoří Hvězdná Dračí Hora před ostatními.

Jak se blížila “bouře“ k pohoří Hvězdná Dračí Hora.

Jak nás svedla s Naden dohromady jako prostředek, jak se s tím vypořádat.

Jak byla Naden jediným ryuu ve skupině draků západního střihu.

Jak se mnou chtěla Naden uzavřít jezdeckou smlouvu.... V podstatě všechno.

Liscia a ostatní nevěděly, co se stalo poté, co jsem se vydal do pohoří Hvězdná Dračí Hora, zatímco Naden nevěděla, jak jsem se tam dostal, takže jsem nakonec musel všechno vysvětlovat.

Roroa byla první, kdo otevřel ústa poté, co slyšeli všechno, co jsem chtěl říct. „No, zatraceně, vypadá to, že tě Matka Drak celou tu dobu držela v dlani. Připadá mi, jako by tvoje setkání s Nadií, to všechno, bylo předem domluvené.”

„N-Nadie?“ Naden se při té náhlé přezdívce rozšířily oči.

Setkaly se před necelou hodinou, ale už s ní zacházela jako s přítelkyní. Překvapilo mě, jako vždy, jak zběhlá je Roroa v socializaci. Připlíží se blíž k druhému člověku a nakonec nedovolí, aby od ní cítili aspoň kousek odstupu.

„No, Matka Drak z pohoří Hvězdná Dračí Hora je známá jako bůh dohazování, víš?“ přidala se Liscia.

Roroa pokrčila rameny. „I kdyby byla, není to na ni trochu moc? Pro většinu lidí na tomto kontinentu, když řeknete slovo drak, představují si velkého ještěra s křídly. Řekla bych, že drahoušek je asi jediný člověk, který by si byl schopen uvědomit, že Nadie je zvláštní a jiný typ draka, ryuu. Od té doby, co ho dopravila přímo tam, kde byla Nadie, musím říct, že to celé vypadá trochu vykonstruovaně.”

„Myslím, že lady Roroa má pravdu,“ podpořil Hakuya Roroin názor. „Jestli mohu dodat, mohla by to být tak, že Matka Drak.... Madam Tiamat... je do jisté míry obeznámena s vaším světem. Pokud si byla jistá, že budete vědět o ryuu, znamená to, že musela vědět, že svět, ze kterého pocházíte, má představu o tom, co je ryuu.”

„Madam Tiamat... věděla o světě, ze kterého pocházím?“ zeptal jsem se pomalu.

Věděla, že jsem člověk, který pochází ze „Země,” nebo přesněji z „Japonska“. Tím jsem si byl jistý. V tom případě mohla také předpokládat, že vím o ryuu a legendách o tom, jak lezli po vodopádech. Proto nás svedla s Naden dohromady?

„Hrm... To mě nenapadlo,“ řekl jsem. „Měl jsem se zeptat na konkrétnější otázky, co?”

„Myslím, že by to bylo těžké,“ odpověděl Hakuya. „Podle toho, co jste nám řekl, pane, kdyby madam Tiamat tvrdila, že nemá autoritu, kterou by vám něco řekla, nemohl byste se zeptat.”

Uvědomil jsem si, že měl asi pravdu. Vypadalo to, že přece jen dělá co nejméně, aby ovlivnila lidstvo. Bylo to vysoce možné.

Všiml jsem si, že Juna upřeně zírá Naden do tváře.

Naden se trochu naklonila. „C-co? Mám něco na obličeji?”

„Ne, jen jsem myslela, že tvoje parohy se podobají těm, které má babička...”

„Vážně?“

„Ano,“ odpověděla ji Juna. „Je členkou toho, čemu se říká rasa mořských hadů, ale má parohy menší než ty.”

Excel, co? Pokud si vzpomínám, rasa mořských hadů měla ocasy a malé parohy a svým vzhledem se podobala Naden v lidské podobě. Nicméně, měl jsem o tom teorii.

„Excel a ostatní příslušníci rasy mořských hadů prý pocházejí z druhu mořského hada, kterému se také říká kouryuu nebo jiaolong, že?“ zeptal jsem se. „Myslím, že ti mořští hadi mohli být ryuu jako Naden.”

Například u Juniny rodiny Doma se o jejich předcích říkalo, že byli loreleis. Protože loreleis měla lidskou podobu, nezdálo se, že by bylo nemístné, aby byli potomky ryuu.

Když šlo o mořské hady, byli mnohem větší a jinak tvarovaní, od začátku jsem pochyboval o tom, zda je jejich páření s lidmi vůbec možné, natož jestli takové páření může vyvolat něco jako rasu mořských hadů. Kdyby však tito mořští hadi byli ryuu jako Naden, všechny takové pochybnosti by se rozplynuly.

„Lidé tohoto světa o ryuu nevěděli,“ řekl jsem. „A taky, Naden byla tak zručná v plavání, že dokázala plavat po Velkém Vodopádu. Kdyby viděli ryuu, který je tak zručný v plavání, nebylo by divné, kdyby si člověk na tomto světě myslel, že je mořský had. Mezitím, stejně jako Naden, by i ti ryuu byli schopni na sebe vzít lidskou podobu, a tak by byli schopni zanechat potomky v podobě rasy mořských hadů.”

Juna zatleskala rukama, jako by to pochopila. „Chápu! Rasa mořských hadů tedy není napůl drak jako dragonewti, ale napůl ryuu.”

„Ale pořád je to jen teorie.”

„Dávalo mi to dokonalý smysl. Pak je Naden jako moje vzdálená příbuzná.”

„Cože? Opravdu?“ zeptala se Naden.

Když se Juna v odpověď usmála, Nadeniny tváře se na okamžik začaly uvolňovat, ale pak její pohled náhodou padl na Juninu smyslnou hruď a její úsměv se stal nuceným. Podívala se na svou skromnou hruď a ramena jí poklesla tak silně, že si člověk nemohl pomoci, aby si nepředstavoval přehnaný zvukový efekt.

„Neexistuje žádný způsob, jak bychom byli příbuzní ...“ zamumlala Naden sklesle.

„Nevím, co to je, ale mám pocit, že si s tou dívkou rozumím.“ Roroa soucitně přikývla.

Měl jsem tušení proč, ale nehodlal jsem do toho šlápnout, tak jsem se toho nedotkl.

„Každopádně mi teď dělá starosti ta bouře, před kterou se madam Tiamat měla na pozoru,“ řekl jsem. „Zdá se, že se to netýká jen pohoří Hvězdná Dračí Hora, ale i této země.”

Převedl jsem rozhovor zpět na vážnější tón, takže se všem vrátil pocit napětí.

„Říkala, že jsi klíč k vypořádání se s tou bouří, že?“ zeptala se Liscia a já přikývl na souhlas.

„Jo. Když vezmu v úvahu, jak věděla o Zemi, asi to má něco společného s tím, jak jsem byl povolán z jiného světa. A taky se zdá, že si vybrala Naden jako tu, kdo mě ponese.”

Madam Tiamat se zmínila, že potřebuje mě, klíč, jak se s tím vypořádat, a dívku, která mě ponese. Bylo víceméně jisté, že dívka, kterou myslela, je Naden. Jestli jsem se na něco ptal, tak především na to, proč ta dívka musí být Naden.

Liscia měla hlavu nakloněnou na stranu. „Je to poněkud neurčité. Tato bouře nevypadá jako přírodní jev, že?”

„V žádném případě to tak není,“ řekla Naden pevně. Vypadala, že si tím je strašně jistá. „Když jsem ve formě ryuu, moje vousy jsou tak citlivé, že můžu říct, jaké bude počasí v nějaké oblasti příští týden. Kdyby se blížila bouře, není možné, abych to necítila.”

„Vážně?!“ zvolal jsem. „To je super příhodné!”

Kdybychom měli Naden, mohli bychom začít s předpovědí počasí! Mohli bychom začít s počasím ve zpravodajském pořadu Chris Tachyon a vysílat ho po celé zemi. V její ryuu formě by Naden pravděpodobně mohla létat po celé zemi za den, takže kdybychom toho mohli využít k sestavení alespoň hrubé zprávy o počasí, hodně by to lidem pomohlo.

Musím nechat Naden přijít do království!

„Soumo... je příliš snadné poznat, co si myslíš,“ Liscia mi to řekla, když jsem se zamyslel. Očividně to bylo napsáno po celém mém obličeji.

Cítil jsem se trapně, tak jsem si odkašlal a vrátil se k hlavnímu problému. „Každopádně, abychom se vypořádali s touhle bouří, ať je to cokoliv, jsem si jistý, že se budu muset vrátit do pohoří Hvězdná Dračí Hora.”

„Nechci, abys strkal krk do něčeho nebezpečného,“ řekla mi Liscia s ustaraným výrazem. Ale nemohl jsem jí vyhovět.

„Jestli do toho teď nestrčím krk, bude stejně zlé, když nás ta samá pohroma potká později. Kromě toho, nevím, jestli je to problém, který můžeme odložit. Jestli toho budu později litovat a říkat si, „Proč jsem tenkrát něco neudělal?“ pak je lepší vyřešit problém hned, dokud mám záruku madam Tiamat, že mohu.”

„No, ano... to je možná pravda, ale...”

Položil jsem ruku na Lisciino rameno. „Normálně, věci, které nemůžu udělat, nechávám těm, kteří můžou. Ale jestli je něco, co můžu udělat jen já, musím to dělat aktivně. Musím jít lidem příkladem.”

„...Oh, fajn, chápu to.“ Liscia neochotně přijala.

Vstal jsem a přešel za Nadenino sedadlo. Pak jsem jí položil ruce na ramena, a řekl jsem, „Aby bylo možné se s touto situací vypořádat, chci s Naden uzavřít smlouvu dračího rytíře. To v podstatě znamená, že bych bral Naden jako svou pátou snoubenku. Naden není typ, který by byl primární královnou, takže se pravděpodobně stane sekundární královnou, což jí dá větší svobodu.“ Podíval jsem se pozorně na tváře Liscie, Juny a Roroy, když jsem mluvil. „Ale nemám v úmyslu ignorovat vaše pocity. Pokud máte nějaké námitky, teď je čas je vznést.”

„U-Um... Těším se na spolupráci s vámi.“ Naden vstala a sklonila hlavu.

Liscia a další dvě se na sebe podívaly, ale Roroa se rozpačitě usmála a rozhodila obě ruce.

„Zdržuji se hlasování. Tohle přenechám velké sestře Cie jako první hlavní královně.”

„To dává smysl,“ odpověděla Juna. „Jsem sekundárníkrálovna, takže se budu řídit rozhodnutím lady Liscie i v tomto ohledu.”

První primární královna byla v pozici, kdy musela vést ostatní primární a sekundární královny, takže to byl v některých ohledech přirozený výsledek. Liscia, které svěřily rozhodnutí za obě, to musela také pochopit, protože si zhluboka povzdechla.

„…Na něco se tě zeptám, Soumo. Ta dívka... chceš si ji vzít za královnu, že?”

„Jo.”

„Je to tvé rozhodnutí jako vládce? Nebo je to založeno na tvých osobních pocitech?”

„Prozatím, myslím, že je to spíš jako vládce.“ Nechtěl jsem to říkat před Naden, ale i kdybych se to snažil ututlat, Liscia by mě prokoukla. Tak jsem se rozhodl, že jim upřímně řeknu, co teď cítím. „Jako vládce, nechci nechat odejít tak schopného člověka. Dá mi vazbu na pohoří Hvězdná Dračí Hora, a tím, že s ní uzavřu smlouvu, se mohu odvolat na autoritu prvního krále hrdinu. Kromě toho, Nadeniny schopnosti jsou také přitažlivé. Její schopnost znát počasí a manipulovat s elektřinou... obojí umožní této zemi udělat velký pokrok vpřed. Nechci dát někoho tak schopného jiné zemi. Chci ji pro naši zemi.”

Pohlédl jsem na Naden, která měla ve tváři trochu bolestný výraz. Mluvil jsem o ní jako o nějakém šikovném nástroji, takže jsem jí to těžko mohl mít za zlé. Vím, že to pro mě bylo divné, když jsem to říkal, ale bylo to špatné. Přesto... v mé pozici krále, jsem takové věci musel začlenit do svého rozhodovacího procesu.

Liscia to chápala, tak jen přikývla. „Tak co si o ní myslíš v osobní rovině?”

„Mám z ní dobrý dojem... ale ještě nevím,“ přiznal jsem. „Přece jen jsme se teprve potkali.”

Naden svěsila hlavu.

Ne, nesnažil jsem se jí vtisknout takový výraz do tváře. Chtěl jsem se ujistit, že až do konce bude poslouchat, co řeknu, a tak jsem položil ruku Naden na rameno.

„Ale myslím, že ji můžu milovat.”

Nadenina tvář vystřelila vzhůru. Usmál jsem se na ni.

„Na rozdíl od všech ostatních žen na tomto světě, Naden není svázaná věcmi, jako je starost o její dům nebo potřeba zplodit dědice. I v dobách, jako je tato, má moc žít úplně sama, pokud se jí zachce. Její svobodný duch mi připomíná ženy v mé vlasti. Když jsem byl s Naden, odpočíval v její jeskyni, četl knihy nebo sledoval vysílání na jejím zjednodušeném přijímači, připomínalo mi to život v mém starém světě. Když budu mít s sebou Naden, mám pocit, že mi to zabrání ztratit ze zřetele, kým jsem kdysi byl.”

Když jsem mluvil, díval jsem se Liscii přímo do očí.

„Kromě toho, i když Nadenino narození a schopnosti mohou být zvláštní, je to neuvěřitelně obyčejná dívka.”

„Whoa, Soumo!“ namítla Naden.

Ale nemyslel jsem to ve zlém. Způsob, jakým se smála, plakala, vyrovnávala se se svými komplexy, trucovala, zamilovala se.... V této době nemohlo být mnoho dívek, které by byly tak dívčí.

„Ta obyčejnost mi přijde okouzlující,“ řekl jsem. „Takže... Jsem si jistý, že ji dokážu milovat.”

„Chápu...“ Liscia sklopila oči a vypadala, jako by o něčem uvažovala. Když pak znovu vzhlédla, obrátila se k Naden. „Už vím, jak se cítí Souma. Takže… Naden, jsi na řadě.”

„D-Dobře!“ vybuchla Naden.

Liscia přikývla a otočila se ke mně. „Soumo, mohl bys teď dát Naden a mně nějaký čas o samotě?”

Osamotě … huh? Chtěla vyslechnout Naden soukromě?!

„To je...”

„Roroo, Juno, postarejte se o Soumu,“ režírovala Liscia.

Roroa a Juna mě pevně vzaly za paže. Snažil jsem se je setřást, ale rozhodně mě nepustily.

„No, koneckonců je to rozkaz budoucí první královny, takže s tím nic jiného nenaděláme,“ řekla Roroa.

„Hee hee,“ zahihňala se Juna. „Asi ne. Nemáme jinou možnost.”

Říkaly, že nemají na výběr, ale nevypadalo to, že si to tak nějak užívají?!

Když jsem se podíval na Hakuyu o pomoc...

„Zdá se, že je to rodinná diskuse, takže se rozloučím,“ to bylo vše, co řekl, než rychle opustil místnost.

Utekl?!

Liscia vzala Naden za ruku a chtěla od nás odejít. „Tak tedy, Naden, je trochu trapné to dělat tady, tak se vraťme do mého pokoje. Oh, ale předtím ... Co takhle se nejdřív vykoupat?“ Liscia dodala a prohrábla Naden dlouhé černé vlasy.

„Cože? Koupel?”

„Máš rozcuchané vlasy. Jako dívka se o ně musíš líp starat. Pojď, umyju ti je.”

„Cože? Půjdeme spolu? Huh?”

Táhnouc s sebou Naden, která byla naprosto v rozpacích z toho, co se děje, Liscia odešla z místnosti. Snažil jsem se ji zastavit, ale Juna a Roroa na mě tvrdě tlačily.

„Ne, pane, to nemůžete. Nejlepší je nechat dívky, ať si to vyřeší samy.”

„Nech to na Velké sestře Cie, miláčku. Zůstaň tady kvůli Nadie.”

„Juno, Roroo...“ řekl jsem pomalu.

Zdálo se, že každý má na mysli Nadenin nejlepší zájem. Byl jsem šťastný, když jsem viděl, jak dělají, co mohou, aby ji přijaly, i když to v nich mohlo zanechat komplikované pocity. Nicméně, úsměvy Roroy a Juny měly zastrašující nádech, který nenechával žádný prostor pro rozepře.

„Předtím tě donutíme říct nám, co se stalo mezi tebou a Nadií v pohoří Hvězdná Dračí Hora a proč tě má tak zatraceně ráda!“ vykřikla Roroa.

„Dneska v noci se nevyspíš, tak se připrav,“ dodala Juna.

„...Buďte na mě hodné, prosím,“ povzdechl jsem si.

Promiň Naden. Prosím, snaž se ze sebe dostat to nejlepší.

◇ ◇ ◇

------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tiamat………….🤔

Souma, zajat… Hakuya, zdrhnul… Výslech, začíná ...😂😂