IwS 6 - Kapitola II: Dva princové 1/9

Kapitola II: Dva princové       

 

V dílně jsem vyrobil několik kopií cvičného zařízení Frame Gear a ujistil jsem se, že ostatní s ním budou trénovat ve svém volném čase.

Vyrobil jsem jich celkem osm, seřadil jsem je podél protější zdi ve své herně. Sestava trochu připomínala arkádu. I když to bylo trochu vážnější než pouhá hra.

Překvapilo mě, když jsem zjistil, že ti, kteří to berou nejlépe, jsou Yumina a Linze. Ale dávalo to smysl, vzhledem k tomu, že v magii byly ty nejzkušenější. Ale co se týče adaptace na hýbání, Yae a Elze byly ve skutečnosti nejrychlejší se rozvíjet a zlepšovat.

Použil jsem [program] na rámové jednotky, aby promítaly své displeje zvenčí, jak pilotovala osoba zevnitř. Rosetta toho dále využila a program rozvinula do té míry, že konsolidovala více obrazových vstupů z různých jednotek a vytvořila mnohem jasnější obraz bojiště. Mohli jsme pak sledovat jako třetí strana selhání a úspěchy jednotlivých pilotů. Krátce jsem uvažoval, že by asi bylo efektivní dát Frame Gear program, který by umožnil bojovat samostatně.

Ale množství programování, které bych musel udělat, by bylo nemravné, nemluvě o množství magické síly, která by do toho musela jít. Navíc trvalo dvě stě let, než Leen naprogramovala Paulu na standardní úroveň odezvy. Byl jsem si jistý, že vytvoření bojového dronu bude trvat ještě déle. Rozhodně jsem neměl tolik času na práci.

„Aagh, prohrávám!“ Jedna z jednotek napravo ode mě se otevřela a vyskočila z ní vlčí šelma. Přesněji, vicekomandér Norn. Z jiné jednotky přišel liščí zvířecí muž, vicekomandér Nikola.

„Pojď, Norn. Nesmíš zapomínat, že Frame Gear není tvé vlastní tělo. Má různé proporce. I když máš pocit, že jsi mohla uhnout, pořád to může být zásah.”

„Guh... Hej, říkáš, že jsem tlustá?“ Norn dostala smrtelný úder od Nikolovy halapartny na bok Frame Gearu. Pravděpodobně se pokusila uhnout jen o vlásek, ale její vlastní tělesná konstituce byla jiná než tělesná konstituce jednotky, což způsobilo kritickou chybu.

Herna byla otevřena pro všechny členy rytířského řádu, kteří byli hotovi s jejich každodenním tréninkem. Rozhodl jsem se, že to bude v pořádku, protože potřebují čas od času relaxovat. A šťastný rytíř je tvrdě pracující rytíř. V jistém smyslu by to mohli považovat za výhodu práce pro mě.

Simulátory se staly dalším lákadlem. Rytíři uviděli hračku, se kterou si nikdy předtím nehráli, a proto ji museli mít. Pravidelně mezi sebou soupeřili, aby se pokusili zabodovat.

Ale, i když používali tréninkové nástroje, neřekl jsem jim o Frame Gear samotných. Prozatím bylo v pořádku, že to všichni brali jako hru. Asi by je znepokojilo, kdyby věděli, že jsou trénováni na tak monstrózně silnou zbraň. Nevadilo mi je tak tajně připravovat. Pokud by pro ně bylo lepší hrát simulaci jako hru, protože by to znamenalo, že budou zdatní, až přijde čas, aby nasadili své životy do skutečného Frame Gearu.

Jak jsem tak dumal nad takovými myšlenkami, velitel Lain vešla do herny. Pomalu se přizpůsobila a zvykla si na svou pozici velitele.

„Ah, Lainy-wainy! Pojďme bojovat, dobře?!”

„Norn. Máme oslovovat velitele jako velitele.“ Norn Lain přehnaně zamávala. Poněkud mě pobavilo, když jsem viděl, jak se Nikola vmísil do hovoru se svým obvyklým nehybným výrazem.

Lain se na ty dva pousmála a přistoupila ke mně.

„Můj pane. Obchodník Olba se zastavil a žádá vaše publikum.”

„Oh? Elegantní.“ Zajímalo by mě, jestli mi přinesl kovy, o které jsem žádal ... Doufám, protože masová produkce Frame Gear bude otrava. Mohu vytvořit jen jeden za den, a to konstantním tempem. Bude mi trvat celé tři měsíce, než vyrobím dost pro rytíře vévodství, takže bych se na to rád rychle dostal.

Vyrazil jsem na schůzku s Olbou. Okamžitě se pokusil vstát, ale mávl jsem na něj a posadila se na pohovku naproti němu.

„Přivezl jsem kovy, jak jsme se dohodli. Účtenka je tady, všechno by mělo být v pořádku! Prozatím, mám těch věcí pět vozů, ale budu vás zásobovat, až najdu další.“ Olba mi podal papíry a já si je krátce prohlédl. Bylo tam značné množství oceli, mědi a stříbra, ale o něco menší množství zlata, mithrilu, orichalcum a hihi'irokanu. Docela mě to potěšilo, mírně řečeno.

„Vážně jsi toho přinesl tolik? Jsem ohromen.”

„Pro mého finančně nejvýhodnějšího klienta jen to nejlepší. Každý národ, ve kterém jsem prodával vaše zboží, ho sežral jako dobří, hloupí malí konzumenti. Abych ukázal, jak si vážím vaší nejúžasnější mysli, pověřil jsem své nejlepší muže, aby získali zboží, které hledáte. Páni, ty kýčovité krámy, co jsem navrhl, se tak dobře prodaly? Obchodníci jsou určitě impozantní, co... Asi jsem zapálil pojistku, kterou nemůžu uhasit.

„Narazil jsem na malý problém konkurentů, kteří vyrábějí podobné zboží jako my a prodávají je za nižší ceny... Ale naše zboží bylo vyrobeno jako první a máme patřičnou značku. Tak jsme vyhráli.” Hádám, že to dává smysl ... Hula obruče a točící se vršky lze napodobit docela snadno, ale člověk, který to představí na trhu první pravděpodobně získá nejvíce.

„Musím říct, že je to výjimečné množství kovu. Mohu se zeptat na váš úmysl? Chystáte se postavit velkou železnou pevnost?”

„Hm... To zatím udržím v tajnosti. Aha, jasně. Zanac, obchodník s oblečením, si s vámi chce promluvit o baseballovém oblečení. Říkal, že má představu o baseballových uniformách, baseballových čepicích a různém baseballovém zboží, které se vyrábí a prodává ve velkém měřítku.”

„Ohoho. Jak zajímavé. Baseballové zboží je teď opravdu žhavé téma.“ Olba odešel za Zanacem pracovně, zatímco já jsem zamířil na cvičiště, abych si vyzvedl zásilku kovu.

Obchodní zástupce čekal v rohu pole, aby nerušil cvičící rytíře. Přistoupil jsem k němu, podepsal mu stvrzenku a pak jsem všechen kov z vozů přesunul do dílny.

Už jsem do dílny přesunul sériovou výrobu modulu Frame Gear, takže teď stačilo, aby Rosetta celý proces spustila.

Mimochodem, masová produkce modulu Frame Gear byla trochu sousto, tak jsem se zeptal Rosetty, jestli mají oficiální označení.

„Ano, pane! Tento model je FG-09, pane!“ odpověděla.

Není to moc chytlavé jméno, ale myslím, že od té doby, co to bylo přerušeno, o tom nikdy nemuseli příliš přemýšlet… Myslím, že teď už si pro to dokážu vymyslet lepší jméno!

Hmm... a co Grey? Koneckonců, je to tak zbarvené... ale možná by to bylo vhodnější označení pro mimozemského tvora než mech...

Ah! A co Chevalier? Zní to skvěle a znamená to rytíř, takže s tím souhlasím.

Když to bylo vyřešené, masovou výrobu jsem přenechal Rosettě a výrobu paliva Floře.

Prohodil jsem s Olbou pár slov na rozloučenou a chystal jsem se uvolnit. Ale samozřejmě to nebylo tak jednoduché. Slyšel jsem za sebou dusot středně velkých nohou.

„Touuuuyyyoooooo!!”

„Ughaah!!“ Obrátil jsem se ke zdroji hlasu, ale zjistil jsem, že jsem obětí násilného útoku. Au, sakra! Můj záhadný útočník mě srazil, rozkročil se nade mnou a drsně mě chytil za límec. Nebyl to nikdo jiný než Sue. To bylo samo o sobě matoucí, protože jsem neměl tušení, co dělá v mé zemi. Mladá dědička rodiny Ortlinde na mě zírala se syrovou zuřivostí v očích.

„Touyo! Vezmeš si mě za nevěstu, rozumíš? Vezmeme se!”

„Cože?!“ Byl jsem naprosto ohromen tím, co křičela. Nejdřív jsem si myslel, že žertuje, ale její výraz vyjadřoval jen absolutní upřímnost. Vypadala ještě odhodlaněji než obvykle Yumina. Ale na druhou stranu, Sue cestovala široko daleko, aby matce vyléčila zrak, takže jsem neměl být tak šokován.

„Touyo, přitahují tě holčičky, že? To mi řekla Cesca! Mělo by to být v pořádku, protože jsem ta nejmenší holka, kterou znáš!”

„Co-?! Neposlouchej tu zatracenou služku, je úplně mimo!!” H-Hele, vím, že každá z mých snoubenek je náhodou mladá, ale... je jen jeden rok rozdílu mezi mnou a Yae, pak dva roky rozdíl mezi mnou a dvojčaty, a věkový rozdíl mezi mnou a princeznami jsou čtyři roky! To není hrozné, že?!

„Má paní, prosím, nechovejte se tak ukvapeně. Jeho Výsost velkovévoda vypadá zmateně.“ Leim se náhle vynořil ze stínu a vzal Sue stranou.

Kdy se sem sakra dostal?! Ne, uklidni se... Zřejmě by nepřijela až z Belfastu sama.

„Promiňte, ale může mi prosím někdo vysvětlit, o co tady jde?”

„Jde o to, že mladá slečna nedávno dostala nabídku k sňatku.”

„Nechci si vzít nikoho jiného než Touyu! Odmítám toho druhýho chlapa!“ Zasnoubení, jo? No, to přišlo jako blesk z čistého nebe. Ale vzhledem ke společenskému postavení Sue, to asi dává smysl? Sue je jedenáct, pokud si dobře vzpomínám, král říkal něco o tom, že královská rodina obecně rozhoduje o svých zásnubních partnerech do patnácti let. Navíc, no, Yumina se se mnou zasnoubila ve dvanácti, takže....

„Chápu. Tak od koho ten návrh přišel?”

„Prvního prince království Lihnea, Zabune.“ Lihnea? Pokud si dobře vzpomínám, je to severně od Refreese... Jinými slovy, za oceánem.

Bylo to na ostrově zvaném Palnea, který byl rozdělen na dvě království, Lihnea je jižní království ostrova. Údajně se vždy dostávali do malých vojenských konfliktů se severním královstvím ostrova, Palouf. Pokud jsem si dobře pamatoval, Lihnea měla obchodní dohody nejen s Refreese, ale i s Belfastem a Regulus.

„Myslím, že by aspoň stálo za to vyslechnout si jejich verzi příběhu. Kdo ví, třeba je to skvělý chlap.”

„Požádal by velký člověk o ruku někoho, koho nikdy nepotkal!? Odmítám si vzít muže, který by se něčeho takového odvážil!”

„Jak reagoval vévoda Ortlinde?”

„Ještě mu neodpověděl. Vzhledem ke vztahům mezi našimi dvěma zeměmi z čistě politického hlediska by to nebylo špatné ani pro jednu z našich stran.“ To dávalo smysl, vzhledem k tomu, že tento návrh přišel od prince a tak. Kdyby se Sue a princ vzali, určitě by to zlepšilo politické vztahy mezi oběma zeměmi. Ale to samo o sobě by v podstatě bylo jen politické manželství zrozené jen z pohodlnosti.

„Když to odložíme stranou, divím se, že jsi přivedl Sue až sem, jen abys mi to řekl. Ví o tom vévoda?”

„Má... svým způsobem. Ano, alespoň svým způsobem... Mladá slečna odběhla tak náhle, že jsem byl nucen zanechat dopis vysvětlující okolnosti... A po pravdě řečeno, já osobně jsem proti tomuto návrhu.”

„Ty jsi proti? Jak to?“ Jestli byl tenhle chlap první princ, tak to znamenalo, že se jednou stane králem, ne? Kdyby si Sue vzala toho chlapa, pak by se stala budoucí královnou toho království a přímo by spojila vévodovu rodinu s královskou pokrevní linií druhé strany. Zatím jsem žádné negativy neviděl.

„Pověst prince Zabuneho není nijak zvlášť dobrá. Zvlášť, když jde o ženy. Podle informací belfastské tajné zpravodajské jednotky, Espion, princ Zabune si užil své s mnoha dcerami šlechticů a různými hradními služebnými. Díky takovým zvěstem o něm ještě nenastoupil na trůn, přestože je mu už přes třicet.”

„Whoa whoa whoa, podrž ten telefon! Tomu chlapovi je přes třicet!? A on žádá o ruku jedenáctiletou holku!?“ Je to vážně v pořádku? To je v podstatě celý dvacetiletý věkový rozdíl! Chci říct, jistě, dokonce i v mém světě jste někdy viděli různé programy s věcmi jako věkové rozdíly! Věřili byste tomu, jeho žena je o třicet let mladší než on, ale to bylo vždycky o věcech, jako když si padesátiletý chlap vezme dvacetiletou ženu.

Ale tohle je třicetiletý chlap, který žádá o ruku jedenáctiletou dívku! Je to vůbec na tomhle světě normální!? „Je to něco jako, víte, taková věc? Kde by teď byli zasnoubeni a skutečné manželství by se konalo, až ona vyroste?”

„Obávám se, že ne. Princ se chce oženit ve chvíli, kdy obdrží odpověď na svou žádost o ruku. Podle toho, co řekl, potkal mladou slečnu na večírku, který se konal v Refreese mezi našimi spřátelenými zeměmi, a že se zamiloval na první pohled.”

„Odmítám si ho vzít a basta!” Bože. Ne že bych byl v pozici, kdy bych mohl mluvit, ale... Ten chlap je pedo princ nebo co? Ne, počkat, podle zvěstí, že znásilňoval jiné ženy, tak to asi není pedofil. Je to jen kus hovna. Jak mu s takovou pověstí můžu vůbec začít věřit?

„Touyo, prosím! Vem si mě! Nemusíš se ke mně chovat stejně jako k Yumině. Drž mě po svém boku. Prosím, Touyo?“ Sue mě objala tak pevně, jak jen mohla, a protože jsem se nedokázal přimět, abych ji odstrčil, jen jsem tam s ní stál. Ze všeho, co jsem slyšel jsem si nemyslel, že tohle manželství udělá Sue moc šťastnou. Nicméně vzhledem k tomu, že se to politicky týkalo Belfastu, nebylo to něco, o co bych se mohl postarat jen tak.

„...Asi bych to měl jít probrat se všemi.“ “Všichni“ jsou vévoda, král a mé budoucí ženy. 

◇ ◇ ◇