HRH 7 - Po návratu do země oblouk – 2: Kuuův pobyt v království 1/4

Po návratu do země oblouk – 2: Kuuův pobyt v království

 

— V polovině sedmého měsíce, roku 1547., kontinentálního kalendáře —

Střechy domů v rezidenční čtvrti Parnamu byly rovnoměrně oranžové.

Kdybyste se podívali dolů z hradu Parnam, abyste viděli střed města, hradby, které město obklopovaly, a malou horu poblíž města, vypadalo by to jako obrovské oranžové moře.

Na těch oranžových střechách poskakovala stínová postava.

Postava pobíhala, jak poskakovala ze střechy na střechu, ale pak se zastavila na jedné střeše, aby si otřela pot. Bylo to v době, kdy bylo slunce vysoko na obloze.

Léto v tomto okamžiku vážně začalo a království nyní zažívalo jeden horký den za druhým.

„Člověče, to pálí,“ zabručela postava. „Takhle horko by v republice nikdy nebylo.“

Byl to host z republiky, Kuu Taisei.

Už to byly dva měsíce, co Friedonský král Souma uzavřel lékařské spojenectví s Turgiskou hlavou státu Gouranem a císařovnou Marií z říše Gran Chaos.

Aby viděl, jak Souma vládne a poučil se z toho, Kuu přijel do Friedonie se svou obsluhou Leporinou a svou přítelkyní z dětství Taru.

U Soumy bydlel zadarmo, ale protože nebyl formální vazal, neměl žádnou zvláštní práci a většinu času trávil cestováním po království, aby se učil.

Kuu podá žádost o návštěvu a dozví se o nějakém místě, a pokud Souma dá svolení, bude mít poměrně volnou ruku, aby se rozhlédl po království. Obešel tak mnoho míst a zaregistroval se jako dobrodruh spolu s Leporinou, a vydělávali malé množství mincí tím, že podnikali výpravy.

Kuu se krčil na okraji střechy a díval se na město Parnam.

Stále.... Vím, že jsem o tom slyšel od Bro, ale tahle země je ještě úžasnější, než jsem čekal.

Byly věci, které se naučil, když přišel do této země a žil tady.

Ty okázalé věci ho zaujaly jako první. Původně to byly vysílací programy z vysílacího hlasového klenotu. Představa, že bychom využili vysílání hlasového klenotu, které se dříve používalo jen pro oficiální proklamace, k tomu, abychom poskytli zábavu občanům, byla úžasná.

Pěvecký program, kde zpívalo mnoho rozmanitých loreleis, zpravodajský pořad, kde Chris Tachyon referovala o událostech a incidentech, které se staly v zemi, předpověď počasí vedená jednou ze Soumových snoubenek a další... Vše bylo pro Kuua nové a přitahovalo jeho zájem.

Ze všech byl jeho oblíbený program tokusatsu s názvem Overman Silvan.

Byla to dobrá věc. Sledovat hrdinu, jak bojuje za dobro a trestá zlo, ho rozpálilo.

Kuu byl do Silvana tak zamilovaný, že když je viděl natáčet program na hradě, dokonce dostal autogram Ivana Junira, herce, který hrál hlavní postavu. Bylo však neuvěřitelné, že v takové éře syn hlavy státu prosil herce z jiné země o autogram.

Pokud jde o další okázalou věc, která ho zaujala, byly to náboženské funkce.

Obecně platilo, že národy, které do svých náboženských funkcí vkládaly mnoho zápalu, byly obvykle monoteistické, ale náboženské funkce v tomto multirasovém, multináboženském státě byly překvapivě oblíbené.

Zdálo se, že od chvíle, kdy Souma vydal prohlášení, že „Každé náboženství, které se zaregistruje u vlády, bude uznáno jako státní náboženství,“ tato země získala různá státní náboženství a ta začala dělat velké náboženské funkce, aby přilákala věřící.

Navíc přeměnou těchto náboženských funkcí v národní události se dokonce mohli účastnit i příslušníci jiných náboženství a sekt.

Výsledkem bylo, že s výjimkou těch nejvášnivějších věřících se zvýšil počet občanů zapojujících se do více vyznání a byl vybudován kooperativní vztah, kde si různá náboženství navzájem propůjčovala prostor pro různé události.

Bylo to proto, že pokud bylo možné vyznávat více náboženství, nebylo třeba bojovat za to, aby si navzájem ukradli věřící.

Takový přístup k náboženství ve stylu bufetu se zdál jako něco, co by poměrně tolerantní uctívání Matky Drak mohlo dovolit, ale lunární pravoslaví se zaměřením na jednotu skrze víru v jednoho boha by nenávidělo.

Nicméně, hlava lunárního pravoslaví v království, biskup Souji Lester řekl, „Více náboženství? Jistě, proč ne?“

A s tímto jediným výrokem byli postupně zapracováni do bufetu náboženství.

Souji byl bezbožný jako vždy, ale jeho volné vedení mělo podporu stoupenců pravoslaví v království. Pro přívržence, kteří v království žili dlouho, i když bylo centrem jejich náboženství, neměli radost z přijímání rozkazů od ortodoxního papežského státu o všem možném.

V tomto bodě, Souji řekl, „Když se budeš držet s mírou, můžeš si dělat, co chceš,“ a ponechal je jejich vlastnímu osudu, takže to bylo pro věřící snazší.

V království nyní probíhal otevřený náboženský dialog mezi všemi vírami a ty byly ve vynikajícím stavu harmonie.

Pokud byste šli do města, jeden víkend by byl lunární pravoslavný festival, a další víkend by byl den oslav pro vyznavače Matky Drak, a pak následující víkend by vyznavači boha moře měli obřad otevření moří... Vždycky existovala nějaká záminka pro konání akce.

A tak se lidé shromažďovali tam, kde byly události, a věci a peníze se shromažďovaly tam, kde byli lidé. Pořádání náboženských akcí bylo přímo spojeno se zvyšováním ekonomické aktivity.

No, je snadné dívat se na okázalé věci, ale co je opravdu úžasné, jsou věci, které nevidíte.

Kuu vstal a začal znovu poskakovat po střechách.

Pod sebou viděl lidi v této zemi, jak si jdou po svých. Přešel obchodní ulici, kde byly manželky nakupovat, a pak ulicí pro řemeslníky, kde se neutuchajícím zvukem rozléhal zvuk kladiv.

Jak běžel, Kuu měl nápad.

Opravdu neuvěřitelné na této zemi je, jak snadno se v ní žije.

Království, jaké nyní bylo, mělo stále ty oranžové střechy, které mu dodávaly jakýsi retro vzhled, ale pod tím se stalo neuvěřitelně obyvatelným.

Velká města měla tekoucí vodovodní a kanalizační systémy a sběr odpadků byl znárodněn, což vedlo ke zlepšení kanalizace. Přestože se jednalo o velké město, vzduch nebyl tak špatný a voda používaná ke každodenní spotřebě nebyla kontaminovaná.

Byla tam dopravní síť a mnoho lidí přicházelo a odcházelo. Výsledkem bylo, že existovala distribuční síť výrobků, jejich ceny byly stabilizované a veřejný pořádek byl dobrý, protože armáda mohla být rychle odeslána kamkoliv.

Kdyby tu člověk žil třeba jen pár dní, život v jakékoliv jiné zemi by se mu začal zdát nepohodlný.

Jediná země, která s touto zemí mohla soupeřit, musela být velmoc západu, říše Gran Chaos. Republika Turgis nebyla nikde blízko.

Tati, nemůžeme zůstat tam, kde jsme.

Vytvořili mezi těmito třemi zeměmi rovnocenné lékařské spojenectví, ale tímto tempem se mezi nimi jednoho dne vytvoří neuvěřitelná propast. Aby se tomu předešlo, Kuu se dozví, jak tady Souma vládne, a najde cestu rozvoje republiky.

„Proto... Musím se pořádně podívat na Broovu zemi!“

Vyslovuje své odhodlání, se Kuu zasmál.

Pak se za ním ozval jakýsi slabý hlas. „M-mladý paneeeeee. Počkej na měěěěě.“