HRH 8 - Kapitola 3: Přidělení personálu 1/4

Kapitola 3: Přidělení personálu

       

 —10. den, 10. měsíce, roku 1 547., kontinentálního kalendáře – hrad Parnam —

V tento den byla audienční síň na hradě Parnam plná lidí.

I bez zahrnutí stráží se sešlo více než třicet lidí a údajně velká audienční síň působila stísněně.

Také v sestavených tvářích byla spousta rozmanitosti.

Většina z nich byli členové Národních obranných sil jako Excel nebo Ludwin, ale byli tam i byrokraté jako Poncho a Colbert. Byli tam i ti ze zahraničí, jako biskup z lunárního pravoslavného papežského státu Souji a Kuu, syn hlavy státu republiky Turgis. Dokonce i bývalý generál letectva Castor, který měl být ve vazbě Excel, byl přítomen, což způsobilo, že přítomní bzučeli vzrušením.

Zde byla scéna, ve které byli přítomni téměř všichni Soumovi hlavní vazalové, bez ohledu na pozici.

Byli tu nějací lidé, kteří se nějakou dobu neviděli, a tu a tam bylo slyšet, jak se lidé znovu seznamují.

„Mistře, rád vás zase vidím.“ Současný náčelník letecké divize Národních obranných sil a bývalý správce rodu Vargas, Tolman se klaněl svému bývalému pánovi Castorovi.

Castor ho spěšně přiměl, aby se přestal uklánět. „Neříkej mi mistře. Už nejsem hlavou rodu Vargas. Přenechal jsem vedení Carlovi a nyní jsem ve vazbě rodu Walter. Když přede mnou skloníš hlavu, vypadá to špatně.“

„Ah… chápu. Tak jak vám mám od teď říkat?“

„Klidně mi můžeš říkat Castore, ale...jestli mi musíš říkat něco jiného, udělej to kapitánem.“

„Kapitáne...říkáte?“

„To je správně!“ Castor přikývl a pak si kapitánův klobouk, který měl v rukou, nasadil zpět na hlavu s krempou nízko nad očima. „Teď mám pod velením loď a její posádku. Není to zdaleka tolik mužů jako jsem měl kdysi, ale tahle práce se mi líbí víc, než si možná myslíš.“

„Teď, když se o tom zmiňujete, jste opálený. Jako muž z moře.“

Jak Tolman zdůraznil, Castor byl mnohem opálenější než předtím. Byl hubený, štíhlý a vypadal mladě, takže v létě vypadal jako surfař na pláži.

Když si Castor vyhrnul rukávy, aby to ukázal, vesele se zasmál. „Ve srovnání s vysokou nadmořskou výškou Města Červeného Draka je Lagunové Město horké a vlhké. Celou dobu se oblékám lehce a tohle se stalo.“

„Vypadáte tak silně a spolehlivě. Proč, kdyby vás viděla paní domu, věřím, že by se znovu zamilovala, nesouhlasil byste?“

„Je Accela... na tom dobře?“ zeptal se Castor váhavě.

„Ano. Ona i Carl se mají dobře. Nicméně na rozdíl od Carly, která se objevuje ve vysílání hlasového klenotu, o vás moc neslyším, pane... kapitáne, takže jsem měl trochu obavy. Mám zprávu, o kterou jsem byl požádán, abych ji předal, kdybych měl příležitost se s vámi setkat.“

„Zprávu?“ zeptal se Castor.

„Lady Accela mi řekla toto: „Sama jsem dragonewt, takže budu žít dlouho. Proto mohu čekat tak dlouho, jak budu muset“.“

Lady Accela byla dítětem Excel a muže dragonewta.

„Chápu... Accela na mě počká, že...?“ Když Castor vyslechl zprávu od své oddělené manželky, trochu se smutně usmál.

Byla to ponurá atmosféra, ale... tím Tolmanův vzkaz nekončil. „Um... Byla tu ještě jedna věc. „Pokud to však bude trvat příliš dlouho, požádám Jeho Veličenstvo o povolení, abych tě navštívila. Jestli zjistím, že žiješ nedbalým životem, až se tam dostanu, matka a já ti budeme společně přednášet, tak se na to připrav...“ To byla další zpráva.“

„Urgh...“

Ponurá nálada byla během okamžiku zničena a Castor se začal silně potit. Musel se kvůli něčemu cítit provinile, protože jeho oči kradmo těkaly.

„A-Accela by o mně neměla dostávat žádné informace, že?“

„Neměla by, ale...napadá vás něco?“ zeptal se Tolman.

„Ne, to nebyla moje chyba! Ano, šel jsem na místo vína a žen se svými kamarády námořníky, ale pouze jako prostředek k socializaci!“

„Kapitáne...“ Tolman si přitiskl čelo a zavrtěl podrážděně hlavou.

Byl to rozhovor mezi pánem a sluhou, nijak se nelišil od těch, které kdysi vedli v Městě Červeného Draka.

Zatímco bývalý pán a sluha měli tuto výměnu, současný tým pán a sluha, Kuu a Leporina, se poprvé od té doby v republice Turgis znovu scházeli.

„Ookyaya! Už je to chvíli, Hale!“ vykřikl Kuu.

„Hej, Kuu! Už to chvíli bylo!“

Kuu a Halbert, kteří spolu bojovali v republice, si vyměnili pevný stisk. Kaede a Leporina si vedle nich potřásly rukama.

„Taky už je to nějaká doba, co jsem tě viděla, Leporino.“

„Ráda tě zase vidím, Kaede.“

„???“ Ruby, která stála vedle Halberta s Kaede, zůstal ve tváři prázdný výraz a vypadala úplně mimo. Zatáhla Halberta za rukáv, aby to vysvětlil. „Kdo jsou tito lidé, Hale?“

„No jasně. Tohle je poprvé, co se s nimi setkáváš. Je to syn současné hlavy republiky Turgis, Kuu Taisei a jeho následovnice Leporina. Kuu, tohle je Ruby, drak, se kterým jsem uzavřel smlouvu v pohoří Hvězdná Dračí Hora. To z ní dělá mou druhou snoubenku.“

Poté se představili jeden druhému. Kuu a Leporina se usmívali, ale Ruby byla zmatená, co dělat, když se dozvěděla, že Kuu je synem hlavy republiky Turgis.

„Syn jejich hlavy státu?!“ vykřikla. „Je to syn vůdce sousední země! Je v pořádku být s ním tak ležérní?!“

„Ookyaya! Je mi to jedno, mladá slečno Ruby. Hal mi pomohl v Turgis a jsem zde jen hostem velkého bráchy Soumy. Jsem šťastnější, když se ke mně chová jako ke kamarádovi.“ Kuu se vesele zasmál.

Kaede podrážděně pokrčila rameny. „Halovi projde, když bude s Jeho Veličenstvem Soumou zacházet jako s přítelem. Příliš bych se to bála udělat, ale...možná to prostě musíme vzdát a smířit se s tím, že pod takovou hvězdou se Hal narodil?“

„Myslím, že to, že ho náš pán má rád, není nic špatného,“ oponovala Ruby.

„Jeho Veličenstvo má od Hala jistě určitá očekávání,“ kývla Kaede. „Když do něj ti nad ním vkládají velké naděje, Hal se s nimi ze všech sil snaží vyjít vstříc. Bojím se ale, že se nechá unést a udělá obrovskou chybu, víš.“

„Já...chápu, proč se tak cítíš.“

„Proto musíme pevně držet jeho otěže, aby se to nestalo.“

„Drak, který drží otěže svého rytíře, co? To není špatné.“

Halbert ignoroval konverzaci, která probíhala mezi jeho budoucí první a druhou manželkou, a předstíral, že ji neslyší. I kdyby se mu obsah nelíbil, bylo jasné, že kdyby teď otevřel ústa, určitě by se proti němu v mžiku obrátily. Halbert naštěstí začal získávat stejné techniky, jak vycházet se světem (nebo alespoň se svými ženami) jako Souma.

Aniž by věděl, jak se Halbert uvnitř cítí, šťouchl ho Kuu loktem do žeber. „Přesto, Hale, nemůžeme tě nechat ani na vteřinu samotného! V Kaede jsi měl krásnou snoubenku, pak jsi si šel pořídit další dračí snoubenku, která je stejně krásná.“

„Asi ano,“ přiznal Hal s úsměvem. „Dává mi to méně prostoru k pohybu, ale mám pocit, že takhle je to větší zábava.“

Halbert měl pocit, že už chápe proč, i když byl Souma vydán na milost svým snoubenkám, se zdá, že si to stále užívá. Mít rodinu, kterou by mohl chránit, a pevný pocit, že má domov, kam by se mohl vrátit, zvyšovalo množství povinností, které muž měl, ale jeho dny byly o to uspokojivější.

„Ty sám máš roztomilá děvčata jako Taru a Leporinu, že?“ zeptal se Hal.

„Víš - Taru je jedna věc...ale já a Leporina nejsme takoví.“

Kuu, který se nedávno dozvěděl, jak jsou ženy komplikované, zaváhal.

Hal se divil, proč se Kuu najednou stal tak trapným, ale pak se za nimi náhle ozval hlasitý hlas.

----------------------------------------------------------------------------
Castor si zadělal na průšvih ..... 😂