IwS 7 - Kapitola III: Prořezávání 9/11

Elze mocně zamávala směrem k Sonii, ale té se podařilo vyhnout se vyvedení z rovnováhy tím, že stabilizovala polohu ocasem. Ten její ocas byl opravdu něco. Napadlo mě, jestli ji to udrží stabilnější a vyrovnanější než běžné lidi.

Sonia pak použila svůj ocas k útoku na Elze. Elze se obrnila a přenesla hlavní nápor útoku svými rukavicemi. Pak pevně sevřela ocas, zatáhla za něj a přehodila Soniu přes rameno vší silou, kterou dokázala sebrat.

„Haaaaaah!!!“

„Guh!“ Sonia byla sražena na břicho a Elze skočila aby zasadila závěrečný úder. Ale bohužel, Sonia se převalila na stranu a obratně se vyhnula útoku. Vstala na nohy, podepřela se a natáhla dlaň. Sakra, to není dobrý!

„Haaa!!!“ S hlasitým rachotem Elze srazila v letu. Překulila se celou cestu přes jeviště a jen tak tak se jí podařilo zabránit tomu, aby vypadla z mezí.

Sakra! To bylo nebezpečně blízko tomu, aby to bylo stejné jako situace Lu.

Věděl jsem, že ten postoj znamená špatnou zprávu. Určitě to byl nějaký druh neviditelného útoku na dálku. Elze ani nedostala přímou ránu, ale pořád ji to docela srazilo.

Elze klečela na kolenou a vypadala, že má značné bolesti. Sonia se odmítala vzdát a znovu se k ní vrhla. Elze vstala a zablokovala ji, ale bolest z předchozího útoku si stále vybírala svou daň. Elze byla přesunuta do obranné pozice a hraniční čára jeviště byla hned za ní.

„Haaaaaa!“ Sonia vystřelila pravou pěst vpřed, ale Elze ji zachytila levou. Sonia poté následovala útok z levé ruky, ale Elze to zachytila pravou! Sonia zvedla nohu ve snaze Elze kopnout, a to bylo, když Elze použila dívčiny ruce, aby ji začala házet dozadu.

Elze zvedla vlastní nohu, položila celou nohu na Soniino břicho a pak začala dívku vší silou házet nahoru.

Vypadalo to dost netradičně, ale byl to nějaký přemet nad hlavou. Elzeina hlava se nakláněla přes okraj jeviště, když byla na zádech, a zvedla Soniu do vzduchu, ačkoli pravidla říkala, že musíš být venku celé tělo, aby se to počítalo jako prohra.

„Ghhh...!“ Vypadalo to, že se Elze podaří Soniu vyhodit za hranice, ale... Sonia zkroutila své tělo a praštila ocasem, aby unikla z Elzeina sevření. Její tělo se naklonilo dozadu, směrem ke středu jeviště.

Sonia sotva balancovala na okraji arény, ale nebyla za hranou. Najednou k ní zepředu přišla Elze.

„Hiyaaah!“ Elze zaječela a zamířila přímo ke svému nepříteli. A Sonia reflexivně zvedla ruce, aby se bránila úderu. Vyhýbání se nebo uhýbání nebylo možné vzhledem k její prekérní situaci.

Naneštěstí pro Soniu, úder byl tak akorát k tomu, aby zničil její rovnováhu, vymrštil ji do vzduchu a úplně mimo hrací plochu. Hra, sada, zápas.

„Vítězem je Elze Silhoueska!“ Rozhodčí vyhlásil vítěze a diváci šíleli. Těm dvěma tleskali a fandili jim.

„Vyhrála! Elze vyhrála!“ Sue vesele jásala. Ale upřímně, připadalo mi to spíš jako remíza. Elze byla opravdu zraněná. Ani jedné se nepodařilo vyřadit druhou. Ale přesto jsem věřil, že kdyby to byl skutečný boj, který by nebyl omezen pravidly, Elze by se dostala na vrchol.

Elze potřásla Sonii rukou, když jsme jí všichni tleskali.

Měli jsme jednu prohru a jednu výhru. Dokud vyhrají další dva naši zbývající bojovníci, byli bychom ve finále.

Myslel jsem, že Pam je možná mrtvá váha, ale bylo to ode mě špatné, že jsem se tak cítil. Ve třetím zápase předvedla mistrovský výkon a vyhrála pod tři minuty. S neutuchající zuřivostí srazila svého nepřítele za hranice. Dívka byla jako vichřice.

Poté byla Yae na řadě a dostala se na vrchol s největší lehkostí. Tím si kmen Rauli snadno zajistil úspěch nad kmenem Ruluch. Dostali jsme se do finále.

„Nějak jsme to zvládli.“ Necítil jsem nic než úlevu. Kmen Ruluch byl kmen, o který jsem měl největší obavy, takže poslední zápas bude pravděpodobně procházka po koláči.

Vyslal jsem na účastníky [refresh] a nějaké kouzlo obnovy. Ale pro jistotu jsem upřednostnil Elze a Lu. Potřebovaly to nejvíc.

Poté jsem seslal [slip] a donutil Rengetsu opakovaně spadnout. Seděl se zbytkem příslušníků kmene, které zastupoval, když najednou uklouzl a praštil se hlavou o zem. Vstal, úplně zmatený a neměl tušení, co se děje. Byl na půdě, takže nebyl zraněn nebo tak něco, jen šokovaný.

„Co děláš...?“

„No... zranil Lu, takže jsem se trochu naštval.“

„Ta dračí dívka mě taky zranila!“

„No, já vím... ale nemohl jsem se na tvůj boj opravdu zlobit. Bylo to jako sledovat horkokrevné drama.“ Elze mírně zabručela a našpulila se.

Nebylo to moje místo, abych se vměšoval do rychlé bitvy mezi dvěma dívkami. Přesto, kdyby jejím protivníkem byl chlap, pak bych ho určitě potrápil nebo co...

„V každém případě jsme ve finále. Ještě jeden k vítězství. Ah, vezměte si tyhle.“ Podal jsem Elze a ostatním malou lahvičku s pilulkami, které vypadaly jako ta kulatá věc v ramune sodovce. Byl to protijed, který jsem nechal vyrobit od Flory. Zcela odstranil jed z lidského těla.

„Na jevišti bude rozptýlený jed, takže si nasaďte masky, než na vás přijde řada. Když pak nastane čas, abyste skutečně bojovaly, sundejte si masku a jednu z nich snězte na začátku vašeho kola. Tímto způsobem vám jejich drápy nic neudělají, protože jed bude zrušen. Nemusíte se bát ani pasivního jedu. Jedna pilulka by měla trvat asi deset minut, takže se snažte vyhrát do té doby. Vezměte si tři z nich.“ Poté se dívky vrátily do Důvody Přání. Jestliže jed byl jednou schůdnou metodou, protijed byl další. Nebyla to magie, takže to nebylo v rozporu s pravidly.

Vrátili jsme se na svá místa v publiku, ale rychle jsme zjistili, že nastal nějaký rozruch.

Jakmile jsme usedli na svá místa, zjistili jsme, že kmen Rivet již své bitvy vyhrál a byl prohlášen za finalisty. Bez ohledu na to, jak jste se na to dívali, bylo to trochu rychlé.

„Kmen Remna zaútočil, když kolo začalo, ale okamžitě se zhroutili. Zdálo se, že kmen Rivet má foukačku. Jejich šipka byla také extrémně úzká, takže ji nikdo neviděl... I když na obranu proti rozptýlenému jedu používali masky, nedokázali nic udělat proti tomu, aby se jed přímo dostal do jejich těla! Navíc jed působil neuvěřitelně rychle. Není to hned smrtelné, ale pokud se postiženému rychle nedostane lékařské péče... No, mohlo by to být ošklivé.“ Podíval jsem se dolů na plochu, když ke mně Moroha mluvila, a viděl jsem Elze, jak předává protijedové pilulky padlým příslušníkům kmene. Jo, dobrá práce... všem jsem jich pár dal, takže sdílení je starostlivé.

„Přesto jsi říkala foukačku? Je to docela nepraktické, pokud ten jed vedle toho nefunguje.“ Kdyby používali vrhací zbraně jako shuriken nebo nože, to by byl jiný příběh... Přesto byl tento jed něco, co bylo třeba zvážit. Byl to určitě nějaký účinný toxin, ale ve skutečnosti nezabíjel nebo tak něco. Přemýšlel jsem, co je to za jed.

Pokud by to mělo paralytické účinky, mohl by to být neurotoxin, jako tetrodotoxin z pufferfish. Tento toxin však rozhodně nezaúčinkoval okamžitě. Tetrodotoxin byl ten, který vás na dlouhou dobu znecitlivil a pak vás zabil.

Ani já jsem na tomto světě neviděl žádné pufferfish, takže pro mě bylo těžké to říct. Pravděpodobnější odpovědí bylo, že jsem nebyl obeznámen s jedy tohoto světa. Flora byla opravdu neuvěřitelná, protože prakticky vyrobila všelék na jed.

Jak již bylo řečeno, byl jsem si jistý, že mohu odstranit efekty také pomocí [recovery]. Ale lepší být v bezpečí, než litovat.

Poslední fáze v Důvody Přání začala.

Tahle byla o něco větší než dosud používaná pódia pro zápasy. Všech pět šampionů z obou kmenů stálo na obou stranách.

Yae a dívky měly na sobě filtrační masky, jak jsem jim řekl, a rozhodčí také. Bylo to docela vtipné, vidět všechny v těch věcech.

Finále začalo.

Yae byla první na řadě. Jejím protivníkem byl vytáhlý, shrbený muž, kterého jsem viděl dříve. Ten s drápy. Na přední straně jeho masky byl malý otvor, odkud vyčnívalo něco podobného trubici. Pravděpodobně tam vystřelila foukačka.

Nosil masku, aby se neotrávil, což muselo znamenat, že foukačku neměl připevněnou k ústům. Nebyl jsem si úplně jistý, jak dostal vzduch, aby vystřelil šipku. Jeho maska musela být navržena zajímavým způsobem.

Yae si strhla masku a spolkla pilulku. To by ji učinilo zcela imunní vůči jejich toxickému triku. Její maskovaný nepřítel se na ni podíval poněkud zmateně, ale přesto si připravil drápy. V reakci na to Yae vytáhla katanu.

„Bojujte!“ Yae se vrhla na svého nepřítele v plamenné ukázce rychlosti, jakmile zápas začal. Muž zpanikařil a pokusil se vystřelit šipku z foukačky. Yae zvedla ruku, aby si chránila oči, a zůstala zcela v cíli. Šipka jí probodla ruku, ale ona to ignorovala a místo toho se pustila do svého nepřítele a zasadila mu jedinou ránu doprostřed břicha.

„Ugahagh!!!“ Muž zakašlal a nesrozumitelně prskal, když se prodíral mimo hrací plochu.

„Vítězem je Kokonoe Yae!“ Bleskově to skončilo. Celé místo na chvíli ztichlo, nikdo nevěděl, co říct. Ale pak burácející jásot pohltil dav jako vlna.

Musela vědět, že se blíží foukačka. Pravděpodobně o tom slyšela od jednoho z bojovníků Remna.

„Náš jed nefungoval...? V žádném případě!“ Hildein nepřítel, mladší muž, který vypadal jako žába, frustrovaně zamumlal. Asi nemohl uvěřit tomu, co právě viděl během Yaeina kola, ale i pro něj bylo příliš pozdě. Ten chlap vypadal, jako by se také trochu třásl.

Stejně jako to udělala Yae před ní, Hilde se bezohledně vrhla vpřed, úplně natankovala jedovatou šipku a poslala žabího chlapíka k porážce.

„Gurribitaaagh!“ Jed byl neúčinný, což zcela rozdrtilo nepřátelskou morálku. Pam si připravila sekeru, když před ní stál její nepřítel, velký třesoucí se muž.

Nebyl pro ni žádným soupeřem. Ani jeho šipka nic neudělala a Pam úplně zvítězila. Její sekera nemilosrdně dopadla na jeho hlavu.

„...Gh!!!“ Poslední z šampionů Rivet upadl do bezvědomí.

„Vítězem je Pam! Kmen Rauli tak získává titul! Jsou novým Kmenem Panovníka Stromů!“ Byly to po sobě jdoucí tři osoby. Na finále trochu nuda, upřímně. Ale i tak všichni přítomní jásali a tleskali, jako by jim šlo o život. Prořezávání konečně skončilo.

Pam si nasadila válečnou tvář a vykřikla k nebesům. V reakci na to vydal celý kmen Rauli svůj nejlepší jednotný válečný pokřik.

To bylo ono. Všechno v pořádku, končí to dobře.

...nebo jsem si to alespoň myslel, ale pak jsem to ucítil.

„Huh...?“ Země duněla... Dokonce se třásla. Najednou jsem viděl, jak každý strom mimo Důvody Přání začíná chřadnout a usychat. Jejich listy se všechny rozsypaly po zemi.

Co to k sakru?!

„Guhahah... Teď to vezmeme... Sílu ducha, myslím...!“ Jeden z padlých členů kmene Rivet to zamumlal.

Země se začala houpat a třást. Všude se začaly vlnit rázové vlny, jak umíralo více stromů a na zem padalo více listů.

„C-co to je?!“ Slyšel jsem někoho křičet a otočil jsem se, abych se podíval. Viděl jsem... stromy. Obrovské stromy, pohybující se. Šly naším směrem. Jak se ukázalo, ať už se dělo cokoliv, ještě to ani nezačalo.

◇ ◇ ◇