Kapitola 114: Domaim a Kwon
Domaim
přišel do této vesnice, proměnil se do své lidské podoby a pozdravil mě. Nyní
bydlí v pokoji v hostinci.
Poté jsem
zavolal Hakuren a začali jsme popíjet v jídelně hostince.
Je zvykem
podávat hostům hostince alkohol.
„Prosím,
vyslechněte mě. Je to opravdu hrozné.“
Důvod, proč
sem Domaim přišel?
Utekl.
Byl donucen
se oženit, a tak utekl.
Mimochodem,
já jsem z nějakého důvodu taky v hostinci.
Proč?
Hakuren mě
násilím přivedla.
„Vařit?“
Uvařil jsem
několik jídel pro Hakuren a Domaima.
Pijí, takže
chtějí něco, co je vhodné k alkoholu.
Normálně v
zimě neservírujeme hostům hostince jídlo z každé plechovky.
S Domaimovým
případem je to však v pořádku, protože přinesl jídlo jako dárek.
Jezte tedy
bez zábran.
A při vaření
jsem slyšel, co se přesně stalo....
Jeho
kandidátkou na manželku je známý drak.
Vypadá to
jako jejich sestřenice od jistého mladšího bratra jejich rodičů.
A je
silnější než Domaim.
Řekl to s
utrápeným výrazem ve tváři, takže si ji rozhodně nechce vzít.
Zdá se, že
Sekiren, Domaimova starší sestra, se zaměřuje na mladšího bratra kandidátky
jeho manželky. Podporuje kandidátku manželky.
Dokonce i
Dors a Raimeiren propagují jejich svazek.
Nemá
spojence ani doma.
Kvůli tomu
ztratil veškerou naději a utekl.
Takže tak to
je.
Un, chápu.
A v současné
době.
Kandidátka
na manželku sedí ve své lidské podobě před Domaimem na druhé straně stolu.
„Jsi
náčelník vesnice? Omlouvám se za pozdní představení. Já jsem Kwon. Můj otec je
Raimeiren-san mladší bratr a s největší pravděpodobností budu Domaimovou manželkou.
Ráda vás poznávám.“
Má na sobě
šaty.
Má dobře
upravené dlouhé vlasy v japonském stylu, které jsou černé jako havran.
I když jsem
neviděl, jak vypadá ve své dračí podobě, nepřekvapilo by mě, kdyby vypadala
jako východní drak.
„Jsem
náčelník vesnice Hiraku. Taky tě rád poznávám.“
Mimochodem,
během její návštěvy nebyl nikdo zraněn.
Tiše se
řídila Kuudelinými pokyny, když ji vítala po příjezdu do této vesnice.
Přišla mě
pozdravit do hostince, ale protože je tam i Domaim, posadila se.
V současné
době se Domaim nepohne ani o píď, jako by byl zamrzlý.
„Domaim-sama?
Co se přihodilo? Cítíš se také nervózní? Fufufu. To je ale legrační chlapík.“
„.....“
„Domaim-sama.
Odpověz.“
„Ah, ye, yeah.“
Podařilo se
mu zmáčknout hlas.
„Nejsi rád,
že mě vidíš?“
„Já-já-jsem
rád.“
„Nejsi
šťastný, že si mě můžeš vzít?“
„.........“
„Domaim-sama.
Odpověz.“
„Ma, ah, ah,
říkal jsem to už dřív, ale.....“
„Máš rád
jinou ženu než mě?“
Jídelna
hostince je nyní plná krvežíznivosti.
„Hej hej
Kwon. Nešikanuj mého mladšího bratra.“
„Hakuren-anesama,
já nešikanuju Domaim-sama. Naopak, jsem to já, kdo je šikanován.“
„Je to tak?“
„Ano. Slíbil
mi, že spolu půjdeme na místo, ale jako by o nic nešlo, tak to nechal. Když
jsem ho chtěla vyzvednout, najednou zmizel.“
„Ah.....
Domaime, ty jsi sprostý.“
Domaim
zavrtěl hlavou.
Un, chápu
to.
Chci odejít,
ale jak mohu opustit jiného muže, který je v podobné situaci jako já?
„Hakuren,
můžeš prosím ještě chvíli mluvit s Kwon? Budu si mít o čem povídat s Domaimem.“
„Ara? Nemohl
bys tady mluvit?“
I když se mě
Kwon snažila zastavit, přiměl jsem Domaima, aby nejdřív vyšel ven a pak něco
pošeptal Kwon.
„Pokusím se
ho přesvědčit o jeho svatbě s tebou, dej mi trochu času.“
„........
Rozumím. Jak se od manžela Hakuren-anesama očekávalo, souhlasím.“
Honil jsem
Domaima ve spěchu.
Jestli to
neudělám, kdo ví, jestli Domaim najednou hned nepoletí.
Vlastně se
chystal utéct.
„Počkej,
počkej.“
Odtáhl jsem
prchajícího Domaima.
„Co to je?“
„I když
utečeš, bude tě pronásledovat a bude po všem.“
„Ugh.“
„Maa maa,
zkus se uklidnit. Pojďme si trochu promluvit.“
„Promluvit?“
„Maa, přesně
tak. I když jsem ji potkal teprve před chvílí... Kwon vyzařuje takovou
nebezpečnou atmosféru.“
„Cítíš to
taky?“
„Ano.“
„D-dobrý.
Opravdu dobré. Konečně někdo, kdo rozumí mým pocitům.“
„Neplač. A
upřímně odpovězte na mou otázku.“
„Co to je?“
„Pokud jde o
tvé manželství s Kwon, můžeš uvést svůj stav?“
„Cože?“
„Aby sis
vzal Kwon, co chceš, aby udělala?“
„Ne, to je
pro začátek manželský partner....“
„Vykašli se
na to.“
„Vzdej se...“
„Právě jsem
řekl, že vyzařuje nebezpečnou atmosféru. Nemůžeš před ní utéct. Možná, že i
když se Dors a Raimeiren postaví proti vašemu sňatku, Kwon se nevzdá. Nakonec tě
štěstí opustilo, když jste se potkali.“
„Známe
se...... Ona, když jsem se narodil, byla tam!“
„To je osud.
Vzdej to.“
„Já-je to
tak?“
„Vezmeš si
ji jen, na zoufalství je ještě brzy.“
„Co se to
snažíš říct?“
„Je to o
stavu. Máš něco, co se ti na ní nelíbí, že? Nech ji, ať to napraví. Řekni jí,
že si ji nevezmeš, dokud to neudělá.“
„Opravdu si
myslíš, že mě bude poslouchat?“
„Proč ne? Už
ses jí zeptal?“
„Ah........ne,
nic jsem neřekl...“
„Tak to zkus
říct jako první.“
„Ah.........
uh.......“
„Mělo by to
být v pořádku! Nemá na vybranou, takže tě určitě poslechne!“
„Opravdu?“
„Ano. Ale
musíš to říct pevně, abys ji oslovil.“
„Ale já.
Neumím dobře mluvit, když jsem před ní.“
„Rozumím.
Napíšeme to na papír.“
„Cože?“
„Bude v
pořádku to napsat na papír. Udělej to nejlepší a napiš to. Venku je zima,
vraťme se dovnitř.“
„A-ano.“
Vrátili jsme
se dovnitř. Zamávala jsem Hakuren a Kwon v jídelně a zavedl Domaima do pokoje.
Připravil
jsem si tužku a papír a podal je Domaimovi.
„Tady to je.
Napiš všechny své požadavky své partnerce na tento papír! Nezapomeň také na
detaily! Po přečtení tohoto článku jsem si jistý, že se nad tím tvá partnerka
zamyslí a změní se! Nezapomeň napsat Kwon, že tohle je tvůj typ ženy!“
„A-ano!“
Opustil jsem
Domaima, který teď vypadá opravdu motivovaně k psaní, a vrátil se do jídelny.
„Přesvědčil
jsi Domaim-sama?“
„Předtím se
chci na něco zeptat Kwon.“
„Co to je?“
„Chceš si
vzít Domaima?“
„Samozřejmě.“
„Je pro tebe
současný Domaim už dost dobrý?“
„Ano,
Domaim-sama je pro mě už dobrý.“
„Rozumím. V
současné době Domaim píše na papír to, co doufá od své budoucí ženy.“
„Budoucí
manželky... co tím myslíš?“
„Je
adresován Kwon. Snad jen ty můžeš přijmout všechno, co napíše.“
Potkali jsme
se teprve nedávno, ale mám pocit, že jí rozumím.
„Dobře.
Protože to je to, v co Domaim-sama doufá, udělám vše, co bude v mých silách,
abych to splnila.“
„Ideální
nevěsta.“
„Děkuji
mnohokrát.“
„A co když
se váš manželský život nevyvine dobře?“
„...... Jak
to myslíš?“
„I když si
nemyslím, že jsem v pozici, abych o tom mohl mluvit... chci jen říct. Pro
manželský pár je vzájemné uznávání obou partnerů vážná věc.“
„Vzájemné...“
„Jedna
strana nesmí přemoci druhou! Kromě toho také není dobré, aby se jedna strana
podřizovala! Být manželským párem neznamená jen mít dítě, ale také musí
spolupracovat při budování domova! Kwon! Zvládneš to!?“
„S-samozřejmě!
Vybuduji šťastný domov s Domaim-sama!“
„Dobře. Pak
na tento papír napiš, v co doufáš od Domaima.“
Nabídl jsem
Kwon tužku a papír.
„Cože?“
„Chci, abys
napsala něco, co chceš, aby Domaim udělal.“
„Cože?
Eeehhhh, ale...“
„Druhá
strana chce, abys něco udělala, je normální, že ji také žádáš. Nedrž se zpátky.
Napiš to všechno."
„Rozumím.“
Připravil
jsem pokoj pro Kwon a nechal jsem ji tam psát.
Hakuren a já
jsme zůstali pozadu.
„Náčelníku
vesnice. Ty jsi se do toho docela zapletl. Jsi opravdu takový?“
„Domaim je
tvůj mladší bratr.“
„Jen proto,
že je do toho zapleten můj mladší bratr?“
„Ano.“
„Náčelníku
vesnice.“
„Cože?“
„Je tu také
něco, co chci požadovat od náčelníka vesnice.“
„Hahaha.
Jaká náhoda. Je tu něco, o co bych tě chtěl také požádat.“
Hakuren a já
jsme si užívali jídlo a alkohol a přitom jsme trochu flirtovali.
Druhý den.
Domain se
posadil na židli naproti přes stůl čelem ke Kwon, která napsala mistrovské dílo
o dvaceti listech.
„Tak pojďme
obchodovat.“
„Cože? Ano,
jsi si jistá, že je na nich všechno nutné?“
„Nešetřila
jsem úsilím, abych se ujistila, že vše, co k tobě cítím, je napsáno!“
Váhající
Domaim dostal vynadáno.
Výměna.
„Vraťte se
do svého pokoje a přečtěte si to všechno! Přečtěte si to celé! Nenechte si ujít
žádnou frázi!“
Oba se vrátili
do svých pokojů.
„Bude to v
pořádku?“
„Nevím.
Ale.....budou schopni diskutovat o pocitech toho druhého. Je to krok vpřed od
jejich současného vztahu.“
„Vskutku.“
Nevím,
jestli výsledek byl takový, jaký jsem očekával, ale Domaim a Kwon opustili
vesnici společně.
Domaimův obličej vypadá trochu svěže, takže si myslím, že je to v pořádku.
Problém přišel
a odešel.
„Hakuren-anesama,
náčelník vesnice....nespravedlivé.“
Rasuti
trochu trucuje.
„Jsme
schopni se také vzájemně poznat?“
„Samozřejmě,
že jsme.“
„Znamená to
tedy, že manžel zná i naše touhy?“
„Samozřejmě,
že ano.“
Loo, Tier,
Ria, Rize, Rafa a Ann znovu potvrdily naše vzájemné porozumění.
A.....
„Děkuji
mnohokrát. Můj vztah s Kworunem...“
Přede mnou,
která byl chválen jako zázračný rádce, který rozvinul vztah mezi Domaimem a
Kwon, teď stojí Sekiren.
------------------------------------------------------------------------------------------
Náčelník vesnice..... Dračí dohazovač 😂
ďakujem, zoznamka v plnom prúde. Jeden pár spojený a čo asi Sekiren chce?
OdpovědětVymazat