IwS 3 - Kapitola 3: Každodenní život v jiném světě 7/7

„Naše ekonomika je v poslední době v opravdovém propadu, jo... Ztratili jsme spoustu návštěvníků a neměli jsme moc hostů, o kterých bychom mohli mluvit. Táta se snažil, aby se víc obchodovalo s použitím shogi jako reklamního místa, ale moc to nevyšlo.“ Už to byl nějaký čas, co jsem naposledy navštívil Reflet, a tak jsem se rozhodl navštívit Stříbrný Měsíc. Když jsem tam přišel, Micah začala počítat své strasti. Nějakou dobu jsem tam nebyl, ale nečekal jsem, že za tak krátkou dobu upadnou do finančních těžkostí.

Aby hostinec vydělal, musí zůstat přes noc. Aby mohl host zůstat přes noc, musí mít město nějakou atrakci. Myslím, že Reflet prostě... nebyl až tak zajímavý, vlastně neměl nic, co by vyniklo jako turistické hotspot.

Pokud by toto místo mělo horký pramen, pak by to byl úplně jiný příběh.

Možná bychom mohli jeden vykopat...? Ne, jsem si docela jistý, že musíte být ve vulkanické oblasti, aby byl horký pramen vůbec možný...

„Nebudou se v nejbližší době konat žádné městské akce? Možná festival?“

„... Ne. Jaký druh festivalu máš na mysli? “

„Ehm, no.... Nedokážu vymyslet festival na místě, jako je tento. Moje rodná země má Sněhové slavnosti, nebo Tanabata... Co třeba něco takového?“

„Tady opravdu nesněží... a co je to Tanabata? Ne, ani tohle nebude fungovat. I kdybychom uspořádali festival, bylo by to dočasné řešení. Jistě, chvíli se to tu bude hemžit turisty, ale to bude jen na jednu krátkou dobu v roce. Po zbytek času by to tu bylo normální město duchů...

Rozhodl jsem se, že nejlepší pro přilákání zákazníků bude dát Stříbrnému Měsíci něco, co může mít jen on. Opravdu, instalace horkých pramenů by byla v této situaci ideální. S tím by se turisté na míle daleko určitě nahrnuli do Stříbrného Měsíce.

Můžu udělat umělý horký pramen, když uvařím vodu kouzlem...? Ah, počkej... Musel bych to vařit každý den, takže by to nebylo moc efektivní. Nebylo by to ani moc horký pramen... Je tu ještě něco, co bych mohl udělat? Počkat ... ano, mám to! „... Horký pramen! Jeden pro tebe vyrobím, Micah.“

„C-co?“ Jo, můžu ho udělat. Ve skutečnosti bude docela snadné ho vyrobit! Jediné, co bych musel udělat, je jít k přírodnímu horkému prameni, protáhnout trochu horké vody [bránou], nechat ji protékat a pak ji vypustit jinou [bránou]. Vůbec žádný velký problém.

„Opravdu ho můžeš vyrobit?“

„Mělo by to být možné, jo. Nejspíš to taky nezabere moc času.“

„Kdybys ho dokázal vyrobit, bylo by to úžasné.... Uhm, co můžu udělat, abych pomohla?“ Právě když se Micah začala rozpalovat, vešel dovnitř Dolan. Dolan vzrušeně zvedl čelo, když uslyšel zmínku o horkém prameni, a rychle potvrdil dosavadní příběh.

„Takže říkáš, že nám můžeš udělat horký pramen tím, že spojíš vzdálený pramen s naším malým hostincem?!“

„No, jo. Pravděpodobně. Rozhodně to můžu zkusit.“ Vytáhl jsem svůj smartphone a začal hledat „horké prameny“. Jeden byl na okraji pohoří Melicia, v zalesněné oblasti na jihu. Zeptal jsem se Micah, jen pro jistotu, ale ona řekla, že o takovém místě nikdy neslyšela. Zdálo se, že je odlehlý a že o něm ví jen málokdo. To bylo pro mě víc než perfektní.

Použil jsem [bránu] k návratu do zahrady a vzal jsem Cescu s sebou. Společně jsme odpluli po obloze směrem k místu na mapě.

„Mistře... opravdu byste zašel tak daleko, že byste mě vzal do odlehlého horského horkého pramene, jen abyste mě viděl nahou...? Víte, že stačí, když dáte rozkaz a já odhodím kalhotky, jako by byly horké, že?“

„Takové úmysly nemám! Přestaň zvedat tu sukni!“ Karate švihem jsem rozsekal robo-spratka v marné snaze ukončit její sexuální obtěžování. Ta holka měla v hlavě příliš mnoho oplzlých scénářů, bylo to nepříjemné.

Nakonec zahrada dorazila na místo určení, vystoupil jsem. Oho, Cítím to... Tohle je vůně horkého pramene.

Prošel jsem křovím a našel přírodní pramen na lesní mýtině. Voda vypadala skvěle, nebyla v ní vůbec žádná špína ani nečistoty. Přistoupil jsem blíž a ponořil ruku do vody. Au, je trochu horká... ale to je pořád lepší než kdyby byla vlažná.

Dobře jsem se rozhlédl a potvrdil několik zdrojů vody pro pramen. Zdálo se, že ani s množstvím nebude problém.

Rozhodl jsem se nainstalovat potrubí okouzlené [bránou] napojenou na další kouzelnou sadu potrubí ve Stříbrném Měsíci. To by umožnilo, aby voda tekla odsud až tam a zase zpátky. Stříbrný Měsíc se stane „prostorem“ mezi oběma trubkami.

Použil jsem [sklad] a vytáhl kus mithrilu. Rozhodl jsem se ho použít spíše než železo, protože mithril by nezrezavěl. Pak jsem vytvořil několik trubek asi deset centimetrů v průměru a třicet centimetrů na délku. Pak jsem se vydal k instalaci potrubí v různých oblastech. Použil jsem [modelování] k instalaci trubky, takže do sebe bez problémů zapadly.

„Dobrá, zdá se, že je všechno připraveno. Použil jsem [bránu], abych se vrátil do Refletu... než jsem si okamžitě vzpomněl, že jsem tam zase nechal Cescu.

Naštěstí jsem si vzpomněl na svou chybu a rychle prošel dalším portálem a vyšel do zahradu. Podal jsem Cesce zprávu o svém úspěchu.

 

Když jsem se vrátil do Stříbrného Měsíce, procházel jsem se po jejich dvorku a hledal vhodné místo. Kouzlem jsem vykopal vodní kanál, byl asi 30 centimetrů hluboký. Byl také celkem asi jeden metr dlouhý. Vodní cestu jsem zpevnil kamenem, abych zabránil tomu, že se voda zablátí a znečistí.

Potom jsem znovu pomocí [skladu] vytáhl nějaký mithril a začal pracovat na dalším potrubí. Pak jsem vyrobil zdobenou lví hlavu a připevnil ji na jeden konec vodní cesty, jejíž tlama sloužila jako chrlič. Uvědomil jsem si, že když ji očaruji [bránou] hned, tak z ní nekontrolovatelně vyletí voda.

Abych tomu čelit, použil jsem [program] k nastavení portálu otevřít nebo zavřít na základě toho, zda blízká osoba dala klíčové slovo „Otevřít“ nebo „Zavřít“. Tak by bylo možné snadno kontrolovat tok vody. Prozatím jsem ji nechal zavřenou a na druhé straně malého otvoru, který jsem udělal, jsem umístil další mitrilovou trubku o něco výš. Horká voda by odtékala do pramene ze spodního potrubí a pak by odtékala vyšším potrubím a mířila by portálem zpět tam, odkud pochází. Jedno by zásobovalo vodou, druhé by fungovalo jako odtok.

„Myslím, že teď by mělo být všechno v pořádku.“ Vyslovil jsem klíčové slovo „Otevřít, a ze lví tlamy začala téct horká voda. Micah a Dolan užasle přihlíželi. „Páni!“

„Páni! Je to opravdu horká voda?!“ Horká voda vytekla z úst zdobeného lva a začala plnit malou vodní cestu. Když hladina vody dosáhla otvoru na druhé straně, hloubka zůstala na stejné úrovni. Horká voda, která se vlévala do díry, odtékala zpět do pramenů poblíž hor a vytvářela rovnoměrnou smyčku.

Odkopl jsem obuv a trochu jsem si pocákal nohy ve vodě. Jo, trochu horké, ale ve skutečnosti je to docela dobrý pocit. „Páni... to je úžasné ...“

„Ale má náš pozemek vůbec dost místa na velkou koupel z horkých pramenů? Dolan se díval na vodu s výrazem čiré bázně ve tváři, zatímco Micah uvažovala o vážném problému. Naštěstí pro ni, jsem už o tom uvažoval.

„Opravte mě, jestli se mýlím, ale ten pozemek s těmi dvěma domy je prázdný, že? Ty přímo za vaším hostincem.“

„Ehm, ano, je... ale co na tom záleží?“

„Tak já to koupím.“

„Cože?!“ Koneckonců to bylo to nejjednodušší řešení. Šel jsem do realitní kanceláře zkontrolovat, kolik ty nemovitosti budou stát. Agent mi řekl, že domy jsou za osm platinových mincí za kus. Zaplatil jsem okamžitě.

Prodal jsem rozbité úlomky, které jsem sebral z mitrilového golema, a zjistil jsem, že mám v důsledku toho absolutní množství hotovosti. Stejně jsem se nemusel tolik starat o finance, zvlášť když to bylo pro dobrou věc.

Koupil jsem nemovitosti, podepsal smlouvu a vrátil se do Stříbrného Měsíce.

„Vážně jsi ta místa koupil?“

„Jo. Mám to všechno zrenovovat najednou?“ Micah to překvapilo, ale pořád jsem měl práci. Přivolal jsem [bránu] rovnou na zem a oba domy se do ní potopily. Právě jsem celou parcelu hodil zpátky do své vzdušné zahrady. Se střemhlavým letem zmizely v mžiku dva domy.

„Cože?!“ Ti dva byli ohromeni. Ignorujíc jejich překvapení jsem stejným způsobem pokračoval v odstraňování zdi, která dělila pozemek od Stříbrného Měsíce.

Pomocí magie země jsem připravil hrubý obrys oblasti koupání. Roztáhl jsem to docela široce. Poté jsem použil některé z jemnějších dotyků pomocí [modelování].

„A co dámská koupel a pánská koupel? Mám to rozdělit na dva bazény?“

„Hm? Ach, ano! Můžeš to rozdělit?“

„Žádný problém!“ Koupel jsem rozdělil přímo na dvě poloviny. Obklopil jsem je skalní stěnou, kamennou dlažbou, která vede do umývárny, několika tatami rohožemi, střechou a sadou sloupů z cypřiše. Pak jsem postavil dělicí stěnu mezi oba bazény. Rozdělovač jsem okouzlil [paralýzou]. To bylo pro malý “božský trest“ pro případ, že by se nějaký šmírák plížil kolem.

Exteriér jsem dokončil vytvořením dvou šaten a vztyčením dlouhých závěsů pro vstupy.

Nakonec jsem očaroval horní část koupele pomocí [mirage] a zabránil tak jakémukoli z hotelových hostů, aby do nich nakoukl. Jediné, co uviděli, byl obraz šustění korun stromů. Lidé v lázních také viděli koruny stromů, když vzhlédli. Koneckonců, nikdo se nechce dívat a vidět lidi chodit kolem, jak se koupou.

Celkem vzato se z toho stala pěkná koupel v japonském stylu.

Cítil jsem, jak mě zaplavuje pocit pýchy a souhlasně jsem přikývl své práci. Pak jsem si koutkem oka všiml Dolana a Micah, oba byli ochablí a zírali.

„B-bože ... ty jsi prostě plný překvapení, huh ...“

„Postavil jsi ho během chvilky ....“ No, možná jsem to trochu přehnal. Myslel jsem, že to bude moc hezký nápad, tak jsem šel a hned to udělal. Udělal jsem všechno až po kbelíky a stoličky.

„Tak počkat, můžeme tuhle koupel vůbec použít jako obchod? Pozemek a věci jsou tvoje, že?“

„V dohledné době vám ho půjčím. Pokud to místo bude mít dostatečný zisk, nechám vás, abyste ode mě koupili tu smlouvu. Bude to ale šestnáct platinových mincí.“ Podal jsem jim doklad o koupi a zdůraznil částku, jakou má listina hodnotu. No, titulní listina byla na domácí pozemek, a já jsem šel a nahradil ho koupelí pod širým nebem... Moc jsem o tom nepřemýšlel.

„Hmhm... to vůbec není špatné. Teď můžu vydělat jak na ubytování, tak na koupeli... Dobře toho využiju, děkuji.“ Ve světě, kde bylo koupání luxusem pro vyšší vrstvy a bohaté, měli chudí štěstí, že se chvíli drhli mokrým ručníkem. Byl jsem si jistý, že obyčejní lidé by byli nesmírně rádi, kdybych dostali takovou pěknou levnou koupel.

„Lázeň sice s nemocemi nijak nepomůže, ale měla by léčit fyzické neduhy poměrně účinně. Špatné oči, bolest zad, dokonce i jed, když se do ní dostatečně dlouho namočíte. O všechno by mělo být postaráno.“

„Voda to opravdu dělá?“ Voda to opravdu dokázala. Použil jsem jiný [program], abych vtiskl pramenům [Recovery]. Způsobilo by to příliš velký rozruch, kdyby se lidem zranění hned zahojila, a tak jsem kouzlo napustil vodou a postupně se v průběhu času samo použilo.

Rozhodli jsme se otevřít prameny pro zkušební provoz. Řekl jsem klíčové slovo „Otevřít“ pro obě lázně a voda začala téct. Když jsem vše nastavoval, Micah a Dolan šli pro své přátele. Dnešní zkušební provoz by byl samozřejmě pro všechny zdarma.

Kromě Dolana a mě se v pánské lázni nacházel Barral, majitel obchodu se zbraněmi Osm Medvědů. Simon, zastavárník, a Zanac z „Módní Král Zanac“. Poměr starců k mladíkům je tady úplně mimo! Když jsem nasával vodu a ztrácel se v myšlenkách, muži přinesli do vody stůl. Dolan a Barrel na něm začali hrát shogi. Bože, oni to hrají na místě, jako je tohle?

Na ženské straně, kromě Micah, Aer a její zaměstnankyňe z Parentu si také užívaly koupel. K mému překvapení, se Cesca rozhodla, že se taky ponoří. Bude taková robo-dívka v té vodě v pořádku? Dobře. Určitě to bude v pořádku, ten perverzní doktor by takové přehlédnutí neudělal.

„Mistře, mám vám umýt záda?“

„Neříkej hlouposti! Buď zticha a užij si koupel!“ Rozzlobeně jsem zakřičel přes zeď na Cescu. Jak nevhodná chce být?! „Nebuďte tak plachý, pane...“

„C-Cesco! Na co tam šplháš?!“

„Fhgyh?!” Slyšel jsem, jak Micah volá toho idiota, pak jsem uslyšel Cescin tlumený hlas, po němž krátce následovalo “šplouchnutí“, když něco spadlo ženám do vany.

To bylo zajímavé, takže [paralýza] dokonce pracovala na bytosti jako je ona. Ale zase se zmínila, že má biologické části.

„Jestli se pokusíte vyšplhat po zdi, abyste se mohli podívat, bude v ní pro vás svět bolesti. Jen aby bylo jasno.“ Vysvětlil jsem systém mužům, kteří se mnou byli ve vaně, všichni poslušně pokývali hlavami. To znamená, že jsem nikdy nečekal, že první pachatel přijde z ženské strany...

Když byl škůdce z cesty, mohl jsem si užít relaxační horkou vodu. Ah ... cítím se tak dobře.

2 komentáře: