HRH 5 - Bonus: Castorův námořní deník

Castorův námořní deník

Začátkem 2. měsíce, roku 1 547., kontinentálního kalendáře — Lagunové Město

Byla zima, ale dnes ráno byla obloha jasná a teplota teplá. Na palubě jediného křižníku, který zastavil ve vojenském přístavu v Lagunovém Městě, někdo falešně zpíval.

„Jsem odolný dragonewt od moře. Místo létání je mou trasou moře. Držte ji v klidu! Držte ji v klidu! Lai-la-la-lai-lai-lai.”

Hlas patřil bývalému generálovi letectva, Castorovi, který byl v současné době v péči Excel Walter poté, co se zúčastnil Georgova povstání. Byl uprostřed vytírání paluby, zatímco zpíval píseň, kterou si za pochodu vymýšlel.

„V-Vévodo Vargasi, co to děláte?“ K Castorovi přiběhl člověk středního věku. Byl druhým velitelem tohoto křižníku.

„Cože?“ Castor si přehodil mop přes rameno a pohlédl na muže úkosem. „Copak to nepoznáte? Vytírám palubu.”

„To je práce pro mladé mariňáky. Pokud to udělá bývalý vévoda jako vy, nižší důstojníci se budou cítit napjatě a vyšší důstojníci se budou cítit trapně.”

Castor odpověděl poněkud samolibým úšklebkem, „Jsem teď čerstvý rekrut. Neříkala vám snad vévodkyně Walter, že se tak ke mně máte chovat?”

Pod dohledem Excel, Castor se ve dne účastnil výcviku jako obyčejný mariňák a v noci dostával instrukce o operacích námořnictva od Excel.

Castor byl zmatený z toho, že se náhle musel učit o námořnictvu, ale neměl co dělat, když byl ve vazbě v jiném domě, a také kvůli hluboce zakořeněnému vojenskému smýšlení si užíval příležitosti sloužit ve vojenské jednotce, i když mezi letectvem a námořnictvem byly rozdíly.

„Taky mi neříkejte vévodo Vargasi,” dodal Castor. „Byl jsem zbaven rodinného jména.”

„Ah... Tak tedy sire Castore. Ne, ale i tak jste zeť vévodkyně Walter.”

Třebaže Castor své nové postavení přijal, lidé kolem něj ne. Protože byl dříve jedním ze tří vévodů a také manželem dcery Excel, nejvyšší představitelky Národních obranných sil (ačkoli on a jeho žena byli oficiálně odloučeni), zdejší lidé nevěděli, co si s ním počít. Čím výš v posloupnosti velení někdo byl, tím to bylo zřejmější.

Castor si všiml reakce zástupce velitele a podrážděně řekl „Nedělejte si s tím starosti. Teď jsem jen Castor. Kromě toho, ne že by se mi nelíbilo vytírat palubu. Když jsem byl u letectva, staral jsem se o svého vlastního wyverna. Je to něco, na čem budu jezdit a svěřovat svůj životu, takže v tomto smyslu se loď a wyvern příliš neliší. Tím, že takhle vyčistím každý kout a skulinu, zjistím, jak vypadá loď.”

„Přál bych si, aby někteří mladí mariňáci, kteří fňukají, že musí uklízet, mohli slyšet, jak to říkáte,“ řekl zástupce velitele s povzdechem.

On sám býval kdysi čerstvým rekrutem a dny, kdy vytíral paluby a denně se spálil, nenáviděl. Až mnohem později se z toho postupně poučil. Castorova schopnost okamžitě to pochopit byla působivá, ale ne méně, než by se dalo očekávat od muže, který velel celé armádě po mnoho let.

Castor si opřel bradu o konec mopu, který měl přitisknutý k palubě. „Kromě toho, když nebudu pracovat, nemůžu jít ven pít.”

„Je to otázka peněz? ...Když o tom tak přemýšlím, co jste dělal se svým platem?”

Bylo jim nařízeno, aby s Castorem zacházeli jako s novým rekrutem, ale technicky vzato byl pod dohledem Excel a formálně nebyl mariňákem. Přirozeně to znamenalo, že nemohl pobírat plat od Národních obranných sil.

Castorovi poklesla ramena. „Žiju výhradně z kapesného vévodkyně Walter.”

„Hm... Je peněz málo?“ zeptal se voják.

„Ne, dává mi slušnou částku na někoho, koho drží ve vazbě. Ani já nemám žádné životní náklady na bydlení v sídle Walter... Ale stejně.”

„Je něco, co vás neuspokojuje?”

„Mluvíme tady o vévodkyni Walter,“ řekl Castor. „Má to nade mnou. Pokud nebudu brát svůj výcvik mariňáka vážně a nedozvím se od ní, jak funguje námořnictvo, nedá se říct, co mi řekne. Začala by mě popichovat s úsměvem na tváři, jsem si jistý.“

„...Rozumím.”

Zástupce velitele s Castorovou situací sympatizoval.

Všichni mariňáci z úcty mluvili o Excel jako o matce, ale byli si také dobře vědomi, že má osobnost, která zašla příliš daleko, než aby se o ní dalo mluvit jako o hravě zlomyslné. Měla krásné, tvarované tělo, ve kterém vypadala jako žena kolem pětadvaceti let, a byla velmi dokonalá jak ve vojenské, tak v politické strategii, ale jen čerstvý nováček, který neznal její pravou povahu, mohl být upřímně šťastný, že se mu ozvala.

Castor si zhluboka povzdechl. „Přál bych si, abych se mohl vrátit a varovat své mladší já, které smutní po vévodkyni Walter, „Přestaň. Ta ženská je víc, než zvládneš“.“

„Takže jste tím taky prošel, že? Sire Castore? Každý muž v námořnictvu se někdy zamiluje do krásné vévodkyně Walter. Přirozeně, že láska se nikdy nenaplní a přináší utrpení, jen když si na ni po letech vzpomenou.”

„Vím, jak se cítí,“ řekl Castor. „Ale jednou za hodně dlouhou dobu se nějakému bláznivému parchantovi podaří prostřelit jí srdce šípem. Tak se koneckonců zrodila Accela.”

„Ach, když už o tom mluvíte.... Ne, to nic není.“ Zástupce velitele chtěl něco říct, ale pak se zarazil.

Castor pojal podezření a zeptal se, „Cože? Jestli tě něco trápí, tak to řekni, prosím.”

„Ne, ehm... Vaše žena je dcerou vévodkyně Excel, takže kolovaly zvěsti, že jste šel po její dceři, protože vás vévodkyně Walter odmítla…”

„...Aha, jo slyšel jsem ty zvěsti.”

Castor podrážděně pokrčil rameny. Byla to pravda, takové zvěsti se už nějakou dobu šířily. I když, když se rozneslo, jak jsou si s Accelou blízcí... nebo spíš, jak moc ho má pod palcem, fámy se samy vytratily.

„No, pravda je trochu jiná. Opak, dalo by se říct ...”

„Cože? Co to znamená?!”

„To znamená, no.... Nech mě to udržet v tajnosti.”

„Ohhh, teď jsem zvědavý.”

Když viděl výraz upřímného zájmu ve tváři zástupce velitele, Castor se kysele usmál a řekl, „A co kdybys mě dnes večer pozval na skleničku? Pokud ano, řeknu ti všechno o tom, co se tehdy stalo.”

„Ukážu ti nejlepší místo v okolí.”

A tak si ten večer zašli na skleničku.

 

Mimochodem, místo, které Castorovi představil zástupce velitele, patřilo k těm, kde se rád bavíte s hezkými dámami, zatímco pijete, a to později vedlo k jistým potížím, ale to Castor v tuto chvíli ještě nemohl vědět.

---------------------------------------------------------------------------------------

Castor si zadělává na průser. Co to z toho asi vyleze…?😁