„Yee. Emoh.“ Otočil jsem se a zjistil, že na mě opálená dívka zírá. Neměl jsem tušení, co chce teď.
„Už jsem ti říkal, nemluvím vaším jazykem!“ Jak jsem přemýšlel, jak ji přimět, aby mi rozuměla, Leen se náhle vmísila do hovoru.
„Ptá se, jestli jsi to ty, kdo vyléčil zraněné.“
„Počkej, ty jí rozumíš?“ Zíral jsem na Leen, užaslý, že to pochopila. Možná je v tom jazyku nějaký vzorec...?
„Uvědomuješ si, že jsem starší, než naznačuje moje podoba, že? V Mismede jsou dnes dokonce tací, kteří mluví mateřským jazykem kmene Rauli.“
No jo... říkala, že kmen požádal Mismede o pomoc. V Mismedské vládě by museli být nějací tlumočníci, aby to dávalo smysl.
Leen se otočila a promluvila si s opálenou dívkou.
„Hm, tvé jméno... ehm... Ontoh, Nomoho?“
„Pam.“ Takže ta dívka se jmenovala Pam.
Byla to taková bolest, poslouchat je, aniž bych jim plně rozuměl. Leen začala s Pam otevřeně mluvit o různých věcech v kmenovém jazyce, ale já neměl tušení, co říkají. Bylo to trochu znepokojující. Pam se na mě během jejich rozhovoru neustále kradmo dívala, někdy s užaslými výrazy ve tváři. To bylo ještě znepokojivější.
„Ende se nakonec neobjevil, co?“ Myslel jsem, že se určitě objeví vedle fráze, ale zjevně jsem se mýlil. Možná jsem si špatně vyložil jeho záměry a on nebude pořád nablízku, aby je zastavil.
„Dokonce to způsobilo obrovský rozruch a zničilo to tu, i když...“ Znovu jsem se podíval na okolí. Byly tam potrhané látky, zničené budovy a další pozůstatky kdysi mírumilovné vesnice rozházené mezi vyvrácenými stromy a všeobecným krveprolitím.
Zdálo se, že si zdejší vesničané vytvářejí domovy na stromech a staví je vysoko ve větvích. Přesouvali se ze stromu na strom pomocí lanových závěsných mostů.
Lesy tu byly husté, skoro jako deštný prales, takže sluneční světlo prosvítalo baldachýnem jen v místech, kde pavoučí fráze řádila a vyvrátila stromy.
„Zdá se, že několik lidí zemřelo...“ Lu se podívala na skupinu truchlících žen a sama vypadala dost zarmouceně. Když jsem se podíval na plačící lidi svírající kousky svých bývalých přátel a rodin, projela mnou lítost. Kéž bych byl rychlejší.
„Škoda, že neexistuje žádné kouzlo, které by přivedlo lidi z druhé strany...“ Tiše jsem ta slova zamumlala a Linze náhle z blízka promluvila.
„To nemusí být nutně pravda. Takové kouzlo existuje...“
„Cože?!“ Počkej, vážně existuje způsob, jak přivést mrtvé zpět? Počkej, počkej, proč jsem tak překvapený? Nestalo se mi to?!
„Nejvyšší úroveň světelné magie může vzkřísit mrtvé... Následky takového kroku jsou však vážné.“
Následeky? Co, potřebuješ splnit určité podmínky nebo tak něco? Není to jako jedno RPG, kde musíte darovat církvi, že? Stejně to není tak, že by ty peníze šly k Bohu...
„Pro začátek musí být tělo čerstvé. Což znamená, že od smrti nesmí uplynout ani jedna hodina. Za druhé, tělo musí být neporušené. Nic, co by mohlo bránit funkčnímu tělu, nemůže být přítomno. A konečně je zapotřebí obscénního množství magické síly. Stejně jako obscénní množství samotné životní síly.“
„Životní síla?“
„Abych byla upřímná, mám na mysli život, který v člověku plyne. Vzkřísit někoho není nic triviálního. Touto metodou musí uživatel vsadit část svého života na linii, aby mohl obřad provést. Je tu šance, že by vrhač mohl zemřít.“
To zní opravdu riskantně. Myslím, že to není metoda, kterou by někdo mohl použít, pokud by nebyl absolutně připraven vsadit svůj život za jinou osobu. Ale když o tom tak přemýšlím, mohlo by to být odhodlání potřebné k tomu, aby se někomu vrátil život. V mém případě cena, kterou jsem zaplatil za návrat do života, byla, že jsem úplně ztratil svůj starý svět. Nechci teď o tom přemýšlet, ale.... Je mi smutno, že se tím zabývám.
„To stranou...Před chvílí jsem si toho všiml, ale v kmeni bylo strašně moc žen. Zajímalo by mě, kde jsou muži. Už je pavoučí fráze všechny zmasakrovala?“ Když jsem o tom přemýšlel, Leen ke mně přistoupila a odpověděla na otázku, na kterou jsem myslel.
„Kmen Rauli se skládá pouze z ženských členek a jsou to válečnice. Muži jsou zde zakázáni. Mladá válečnice z dřívějška, Pam, je vnučkou klanové matriarchy.“
Počkej, co, jsou jako Amazonky nebo co? Nečekal jsem, že tady na to narazím ...
Podle toho, co mi Leen řekla o kmeni Rauli, dívky zamířily unášet muže, jakmile dosáhly plodného věku. Pak by toho muže použili k... dost zřejmým účelům.
Pokud by dítě narozené z tohoto svazku byl chlapec, on a jeho otec by byli z vesnice odstraněni. Pokud by se dítě narodilo jako žena, otec by byl vyloučen sám a kmen by společně vychovával dívku. Vypadalo to, že takhle se vypořádají s dětmi. Tak či onak, otce vyhodili. Ale zřejmě před více než sto lety toho muže prostě zabili poté, co mu vzali semeno, takže možná tohle bylo lepší...
Jak mi to Leen vyprávěla, trochu jsem se zachvěl. Muž ve mně byl vyděšený, což bylo umocněno tím, že Pam na mě z nějakého důvodu zírala. Co se dělo za těma jejíma očima...?
„Cože?“ Pohlédl jsem na Pam ze strany a ona náhle vyrazila vpřed a vyskočila do vzduchu přímo na mě!
„Cože?“ Vylekala mě, ale nakonec byla lehčí, než jsem čekal, takže chytit ji bylo fajn. Byl jsem zaskočen pocitem její měkké kůže, ale v příštím okamžiku mi tělem projela bolest, která začala u krku.
„OwwwaaaAAAaugh?!”
KOUSLA MĚ?! PROČ MĚ KOUSLA?! TO BOLÍ! JE TO OPICE NEBO NĚCO? NECH MĚ NA POKOJI! Pohnul jsem rukou, abych se pokusil Pam odtrhnul hlavu, ale ta se z vlastní vůle okamžitě stáhla.
Položil jsem si ruku na krk a byl si jistý, že mi odebrala krev.
Co to sakra bylo?! Pam se na mě náhle uchechtla a otočila se na patě, než se rozběhla pryč. Ne, vážně, co to sakra bylo?! Všichni ostatní členové Rauli v okolí, kteří viděli, co se stalo, také pozvedli hlas v bouřlivém smíchu.
„Touyo, jsi v pořádku?“ Linze přišla a vyléčila mi krvácející ránu na krku. Aah, to bolí jako čert!
„Zdá se, že si tě oblíbila.“
„Promiň?!“ Leenina nedbalá poznámka mě vytočila. Jak se sakra mohlo kousání do krku, dokud nekrvácel, vykládat jako láskyplné gesto? Normálně bylo takové chování spojeno s nenávistí, že? Obvykle od divokého zvířete nebo toulavého psa.
Nemohl jsem uvěřit, že mě právě takhle kousla jiná osoba. Rozhodl jsem se, že nejlepší bude ustoupit. Situace byla příliš divná a všichni z Rauli se na mě také začali dívat podivným způsobem… Neměl jsem tušení, co to má znamenat. Otevřel jsem [bránu] a vrátil se do Babylonu. Odtud jsem vyzvedl Cesku a Rosettu a mrknutím oka jsem se vrátil do hradu v Brunhildu.
„Aaaah, pane. Vítejte zpěěět!“ Ripple visela uprostřed odpočívadla napůl ze svého rámu. Takové věci se pro nás v této chvíli staly normou.
„Hej, Ripple, díky. Přišel jsem o něco?“
„Ehm, to anooo. Máte hostaaaa!“
Host? Opravdu by mě zajímalo, kdo by
to mohl být...
◇ ◇
◇
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Hryz... 😁😁
Děkuji :D :D
OdpovědětVymazatDěkuji za překlad.
OdpovědětVymazatďakuje, štart v tomto roku je raketový.
OdpovědětVymazat