IwS 5 - Kapitola II: Moře Stromů a zasněžené hory 7/7

Alchymistická laboratoř se spojila s dílnou a zahradou, vysoko na Brunhildem. V této chvíli byla stavba velká asi jako hrad. Ve skutečnosti tam ale tolik budov nebylo. 

Cesca měla uniformu služebné, Rosetta pracovní kombinézu. Flora se naopak převlékla do sesterského úboru. Myslím, že všechny dávaly přednost neformálnímu oblečení. Nebyl jsem si jistý, proč se tak rozhodla. Ale vzal jsem v úvahu skutečnost, že alchymistická laboratoř fungovala jako zdravotnické zařízení, takže nebylo příliš přitažené za vlasy, abych to nazval rozumným výběrem oblečení.

Když se to tak vezme, myslel jsem, že její volba růžového sestřičkového úboru s bílými punčochami a podvazkovým opaskem to posouvá trochu daleko. Připadalo mi to spíš jako sexy sestřička než skutečná uniforma. Nemluvě o tom, že se zdálo, že oblečení opravdu zdůrazňuje poprsí. Netušil jsem kam se mám dívat.

Lékařské znalosti Flory byly poměrně rozsáhlé, a tak jsem se rozhodl umístit do hradu lékařskou ordinaci, kde by mohla pracovat. Svou magií bych dokázal vyléčit cokoliv, ale mít uvnitř skutečné zdravotnické zařízení by bylo velmi užitečnou nouzovou zálohou.

Mezitím jsem plánoval, že alchymistická laboratoř bude vyrábět rýžové hybridy. Získal jsem z Eashenu mnoho rýžových semen a plánem bylo vštípit jim odolnost vůči nemocem a všeobecným potížím s ničením rostlin. Vyčlenil jsem pozemek ve východní části své země, byla to moje experimentální zemědělská zóna. Doufal jsem, že to vyjde.

Ulice podél cesty do Brunhildu byla také dobře rozvinuta. Starý Naito do toho dával opravdu všechno, takže jsem z toho měl docela radost.

Brunhildská větev Stříbrného Měsíce byla také úspěšně otevřena. Bude to dobré místo pro unavené cestovatele, aby si odpočinuli. Taky jsem tam zřídil koupelnu. Ukázalo se, že je velmi populární, díky svým vlastnostem při regeneraci únavy. Micah nakonec najala celou flotilu zaměstnanců, z nichž většina byli bývalí Takeda ninjové. Připadalo mi, jako by skutečně vstupovala do manažerské pozice.

„Zdá se, že Brunhild je na tom docela dobře... opravdu docela dobře...”

Clink. (cinknutí)

„No, koneckonců je to Touyův národ. Moc mě to neznepokojovalo.”

Clink

„Ach, promiňte, Bestie. To je Pon. Hoho...”

Clink

„Heheheh. Tohle máš za to, že jsi mě odvolal. Rone, císař Tanyao, Pinfu a Lipeikou. To je 3900 bodů.” Ah, císař Refreese právě nahrál císaři Regulusu do ruky. Počkat, co tady ti chlapi dělali? Tohle bylo herní centrum hradu Brunhild. A kolem jeho mahjong stolu se shromáždili vládci západních národů. Ale já ne. Nebyl jsem tu, abych hrál mahjong.

„Tak proč jste nás sem vlastně všechny zavolal?”

„Hm? Žádný skutečný důvod. Prostě jsem si přál hrát s vámi všemi mahjong.”

Belfastský král odpověděl ledabyle. Proto tu byli? Dokonce jsem se snažil použít bránu, abych je zkontroloval. Tihle chlápci opravdu musí brát svou bezpečnost vážněji.

Zasunuli všechny dlaždice do prohlubně uprostřed a automatický stůl jim poskytl novou plně zamíchanou soupravu. Rozdali dlaždice nacvičenými pohyby a začali další hru. Opravdu si tuto hru oblíbili...

„No, Také jsem si myslel, že to bude dobrá příležitost k výměně informací.“ Císař se usmál, když odhodil dlaždici. Byl jsem rád, že spolu všichni vycházejí, ale tohle bylo trochu znepokojující. Byl by dost velký problém, kdyby všechny hlavy států zanedbávaly řízení svých zemí a místo toho celý den hrály mahjong.

„Takže jste říkal, že si vyměňujete mezinárodní drby?”

„Opravdu. V poslední době byl v Ramisshově teokracii menší rozruch.“ Ozval se Belfastský král a probíral se dlaždicemi. Matně jsem slyšel o Ramisshově teokracii, byl to suverénní národ nacházející se na jihovýchod od Regulusu. Pokud jsem si dobře pamatoval, bylo to blízko Mismede, přístupné přes Velkou řeku Gau. Do Belfastu byste se mohli dostat dál po proudu.

„Co se tam děje?”

„No, říká se, že po Isle, jejich svatém městě, pobíhal upír.”

„Upír?“ To rozhodně znělo divně. Ale na druhou stranu... Možná jsem byl mimo hru. Upíři by mohli být jen další běžný druh na tomto světě. Zkusmo jsem pohlédl na Bestii. Byl to přece jen poločlověk.

„Podle toho, co jsem slyšel, jsou tam každou noc nové oběti. Každá z nalezených mrtvol je suchá slupka, zbavená veškeré krve.” Jak děsivé. Tenhle vrah měl určitě pochybné koníčky.

„Proto si lidé myslí, že je to práce upíra... člena klanu upírů.“ Císař mi to vysvětlil, když upustil dlaždici. Upíří klan, co? Takže existovala skutečná rasa lidí známá jako upíři. No, vzhledem k tomu, že v Mismede byl vodní klan, bylo logické, že na tomto světě bude spousta různých ras.

„Opravdu nepříjemné na tom incidentu je, že to muselo být v Ramisshi. Jeho občané jsou všichni zbožní následovníci Larse, boha světla. Pohrdají obyvateli temnoty, bez ohledu na to, kým jsou. Každému, kdo má jen nějakou spřízněnost s temnou magií, se vyhýbají.“ Bestie se zašklebil, když odhazoval dlaždice. Vážně to znělo spíš jako kult než náboženství.

„Kdo je ten Lars?”

„Hm? Ty jsi o něm neslyšel, Touyo? Je to stará legenda o založení Ramisshe. Před tisíci lety zemi zaplavili démoni a duchové. Ale pak Lars sestoupil z nebes a vyčistil zemi od všeho zlého. Lidé, kteří tam žili, přišli uctívat tohoto boha světla a šířili jeho evangelium, kde se dalo. Tak vznikla Ramisshova teokracie...nebo se to aspoň vypráví.“ Zmateně jsem naklonil hlavu nad vysvětlením krále Belfastu. Bůh světla, co? Už jsem znal dva bohy, takže to možná nakonec nebylo tak přitažený za vlasy. Pochybuji, že s tím měl bůh lásky něco společného, ale vždycky tu byl ten druhý. I když jsem si to vlastně neuměl představit.

Kromě toho to vypadalo, že se rád vyhýbá zapletení do světských záležitostí. Měl také spoustu jiných světů, které musel zvládnout, takže byl pravděpodobně příliš zaneprázdněn, než aby řešil každý malý problém, který se objevil.

Vždycky jsem mu mohl zavolat a zeptat se, ale nepřipadalo mi to tak důležité, abych si to zasloužil. Asi by se naštval, kdybych mu volal kvůli každé maličkosti. Byl to koneckonců bůh.

„Jednat s Ramisshem je vždycky tak protivné. Trvají na tom, aby každé rozhodnutí bylo založeno na jejich svaté doktríně. Vše se děje „ve jménu spravedlnosti a světla.“ Všichni jsou tak ztuhlí a upjatí. Hlavně jejich papež.”

„Oh ano, S tím papežem také nemohu jednat. Kdykoliv se potkáme, vždycky dostanu přednášku. Všechno, co ta stará bába dělá, je sekýrování. No, předpokládám, že to myslí dobře.”

Císař a Bestie si vyměnili kyselé úsměvy. Papež?

„Promiňte, ale když říkáte papež, co tím myslíte?”

„Ramissh je teokracie, ne monarchie. Panovník je volen z řad nejvýše postavených biskupů té doby, nezdědí své postavení. Po zvolení papež vládne až do smrti, nebo než se rozhodne odejít do důchodu. Současným papežem je Elias Altra. Nebo spíš papežka. Toto je dvacátý rok její vlády, takže jí už musí být přes šedesát... Ah ha.“ Císař Refreese upustil dlaždici na stůl.

„To je ron, císař Pinfu se dvěma dorami. 3900 bodů.”

„Zase?!“ Císař Refree znovu nahrál císaři Regulusu do ruky. Bestie poraženecky vzhlédl k nebi.

„Ah, málem jsem měl taky chinitsu...Proč musíte pořád jít za rychlými výhrami s levnýma rukama, Vaše Výsosti?”

„Strategie, dobrý muži. I kdybych nikdy nevyhrál, dokud budu jediný, kdo vyhraje, vyjdu ven napřed.”

Odpověděl král vítězoslavně. Štěstí bylo to, co nakonec udělalo z mahjongu tak vzrušující hru. Svým způsobem jejich styly hry odrážely i jejich osobnost. Podle toho, jak hrál, by jste se toho o někom mohli hodně naučit. Belfastský král pokračoval v hovoru, zatímco tlačili všechny dlaždice do středu.

„Upíří klan je vlastně jeden z mála klanů, které tvoří demonkiny. Nejsou zrovna vzácný druh, ale rozhodně vědí, co si o jejich druhu Ramissh myslí, takže je zvláštní, že se tam jeden objevil. Na celé téhle situaci je něco podezřelého.“ Znělo to jako sebevražda, když se tam objevil obyvatel tmy. I když upíra ještě nechytili, znamenalo by to, že se docela dobře schovává. Hmm, tohle mi rozhodně přišlo divné ...

„No, pokud nás to neovlivňuje, není důvod se tím trápit. Není to tak, že by celý klan začal útočit na lidi nebo tak něco. I když jestli Ramissh kvůli tomu začne jít po celém klanu, já bych se postavil na stranu upírů.“ Bestie hlasitě hartusil a zkřížil ruce na prsou. Bestie byly stále na mnoha místech diskriminovány. Pravděpodobně nenáviděl představu, že je někdo pronásledován jen kvůli své rase nebo rodišti. I když souhlasím, že je trochu fanatické věřit, že každý, kdo patří k temnotě, je automaticky zlý.

Ramisshova teokracie...

Neznělo to jako místo, kam bych chtěl jít. Věřil jsem v bohy a pravděpodobně jsem měl víc důvodů být jim vděčný než většina ostatních, ale nemohl jsem říct, že by mi na náboženství záleželo.

Nakonec císař Reffrese s císařem z Regulusu stále prohrával a kolo skončilo s ním v čele. Čtyři vládci se dohodli, že se příští měsíc znovu setkají a odjeli domů.

Zdá se, že se rozhodli, že to budou dělat pravidelně.