HRH 6 - Kapitola 5: I kdyby ta láska byla předem připravená 3/4

„Jaké to je? Nikde tě nesvědí, že ne?”

„J-Jsem v pořádku...”

Jsem Naden. Právě jsem ve vaně a myje mě lady Liscia.

Vysvětlete mi někdo tuhle situaci!

Abych se uklidnila, zatím jsem trochu přezkoumala situaci.

Abych mohla vytvořit smlouvu dračího rytíře (nebo, v mém případě, by to byl rytíř ryuu?) s Kazumou, přišla jsem do Friedonského království, kde žil. Ale byla jsem zasažena šokujícím odhalením, že Kazuma se ve skutečnosti jmenuje Souma Kazuya a je to král (ale ještě nebyl korunován, takže jen prozatímní).

Když jsem přistála na nádvoří hradu Parnam, který sice zjevně nebyl tak působivý jako Krystalový hrad lady Tiamat, ale přesto byl úctyhodný, do hradu mě zavedly salutující stráže. Setkala jsem se s lady Liscií, nejpřednější z Kazumo... ne, Soumovych snoubenek, která byla tudíž budoucí královnou této země. Byla jsem tak zmatená, že jsem měla pocit, že už ani nevím, kdo jsem.

Tehdy Souma řekl, že si mě chce vzít jako jednu ze svých královen.

„U-Um... Těším se na spolupráci s vámi.”

Podařilo se mi sebrat takovou odpověď a uklonit se, ale v hlavě jsem měla naprostý chaos.

Huh? Bylo to opravdu v pořádku, abych si takhle vzala Soumu? Snila jsem o svatbě s rytířem, ale Souma byl král, víš?

Jistě, byli tam draci, kteří se provdali do královské rodiny Nothungu . Ale mluvili jsme o Friedonii, zemi, která až dosud stála bok po boku s říší. Bylo pro mě opravdu v pořádku stát se tam královnou?

Zatímco moje mysl stále vířila...

„Už vím, jak se cítí Souma. Takže... Naden, jsi na řadě.”

První z jeho snoubenek, lady Liscia, o které říkali, že bude první hlavní královnou, se mnou mluvila.

Byla to princezna s krásnými platinovými blond vlasy, na sobě měla zářivě červenou vojenskou uniformu. Vypadala na nějakých osmnáct let, ale působila důstojně.

Postavila jsem se zpříma a odpověděla, „Dobře!”

Lady Liscia se mi dívala přímo do tváře, pak z nějakého důvodu přikývla a řekla, „Soumo, mohl bys teď dát Naden a mně nějaký čas o samotě?“

Huh? Čas o samotě? Kandidátka na první primární královnu a já? Co jsem měla dělat?

Bude mi říkat „Ty zlodějská kočko!“ jako ten rozvraceč v to romantickém románu, který jsem už četla? Ne, protože jsem ryuu, možná by to bylo „Ty zlodějská ryuu!“ Ale ryuu měl více obraz jako ochránci, takže ... Počkat, na tom teď nezáleželo!

„Tak tedy, Naden, je trochu trapné to tady dělat, tak se vraťme do mého pokoje. Oh, ale předtím ... Co se nejdřív vykoupat?“ řekla Lady Liscia, a než jsem se nadála, odváděla mě do vany.

 

A tak jsem se sem dostala.

Byla jsem úplně nahá a stejně nahá lady Liscia mi myla vlasy. Jasná bílá pleť lady Liscie mi rozbušila srdce, přestože jsem příslušníkem stejného pohlaví. Seděla jsem s nohama v poloze „W“, zatímco lady Liscia stála na kolenou za mnou a drhla mi dlouhé černé vlasy. I když její hruď nemusela být tak velká jako hruď té modrovlasé dámy, cítila jsem, jak se mi její krásné vlny tlačí na zátylek.

...Jo, potřebovala jsem si to říct v hlavě ještě jednou...

Vysvětlete mi někdo tuto situaci!

Co se to tu proboha dělo? Měla jsem tu kandidátku na to, aby se stala první královnou Friedonie, která mi z nějakého důvodu myla vlasy.

Obrátila jsem se k lady Liscii a váhavě se zeptala. „U-Um, lady Liscio? Pokud se mohu zeptat, proč mě vlastně myjete...?”

„Protože jsi měla rozcuchané vlasy, proto. Máš dobrý materiál na práci, takže bys měla věnovat větší pozornost svému vzhledu... Tedy, ne že bych byla ta, kdo mluví, alespoň donedávna.”

„C-Chápu...”

Pai už něco podobného říkala, že?

Pak se Liscia zazubila. „Taky mi můžeš říkat Liscio.”

„Nemohu. V budoucnu se stanete královnou této země, že?”

„Přišla jsi sem, aby ses jí také stala, že? Souma vypadá, že je okouzlen tím, jak jsi normální, takže bych byla ráda, kdyby ses ke mně choval jako k příteli. Dobře, teď zavři oči.”

„Ah...!”

Zavřela jsem oči, když to řekla, a pak mi vylila na hlavu kýbl horké vody. Mýdlové chuchvalce, které jsem měla přilepené k hlavě, byly smyty a vlasy mi pevně přilnuly ke kůži. Prudce jsem zavrtěl hlavou.

Když mě viděla to udělat, lady Liscia... Liscia se na mě nádherně usmála.

„Jsi jako Tomoe, když to děláš.”

„Tomoe?”

„Moje adoptivní sestřička. Je to jedenáctiletá mystická vlčí dívka a je prostě nejroztomilejší.”

„Vážně? Možná bych se s ní chtěla setkat...”

„Jestli si vezmeš Soumu, bude taky jako tvoje sestřička. Buď na ni hodná.”

Když jsme o takových věcech mluvily, vlezly jsme do vany. Byla to velká kulatá vana a tři ženy se do ní snadno vešly. Dokud jsem se ještě cítila napjatá, potopila jsem se do vody.

„Jen abys věděla, tahle koupel je výhradně pro členy královy rodiny,“ vysvětlila mi Liscia, která se namáčela ve vodě naproti mně. „Často se tu koupu s Aishou, Junou, Roroou a Tomoe.”

„Rodina... C-Chodí sem Souma taky někdy s tebou?“ Srdce se mi při té myšlence rozbušilo.

Liscia zavrtěla hlavou a trpce se zasmála. „Souma říká, „Máme to štěstí, že máme na hradě pěknou velkou vanu, i tak bych raději použil tuhle,“ a tak se pořád chodí koupat do míst, která používá hradní stráž. Plánuje si tam výlety, až tam nebude moc lidí.”

„C-Chápu...”

„Chtěla ses dostat do téhle vany se Soumou, Naden?“ škádlila Liscia.

„Ne! Myslím, že bych byla stále trochu ... v rozpacích...“ Burble, burble.

Počkat, co jsem myslela tím, „stále“?! Vydrž! Vím, že jsem to řekl já, ale to bylo příliš trapné!

Ponořila jsem obličej do půlky do vody. Liscia mě pozorovala s úsměvem.

„Naden.... Chtěla jsi se Soumou uzavřít smlouvu dračího rytíře, že? To v podstatě znamená, že chceš být jeho ženou...”

„...Jo.”

„Proč ses rozhodla, že si chceš vzít Soumu?”

Liscia se mi dívala přímo do očí. Výraz její tváře byl jemný, ale neodvrátila pohled a snažila se důkladně vyhodnotit, co jsem za člověka. I kdybych jí dala pěkně znějící odpověď, abych se dostala do její přízně, v mžiku by mě prohlédla.

Proto jsem si narovnala záda a odpověděla upřímnými pocity.

„Protože... Souma mi ukázal mě, kterou jsem nikdy nepoznala!“ Rozhodl jsem se vstát ve vaně a praštil ji přesně tak, jak jsem se cítil. „Naučil mě, že jsem druh draka, kterému se říká ryuu. Naučil mě létat. Naučil mě to, co jsem vždycky chtěla vědět, o tom, jaká jsem bytost. Proto chci být se Soumou, s tím, kdo mi rozumí! Chci být drak, na kterém jezdí Souma!”

„To všechno jsem slyšela v Soumově vysvětlení,“ řekla Liscia tiše. „Ale můžeš s jistotou říci, že ty pocity jsou tvé vlastní? Madam Tiamat byla ta, která poslala Soumu na tvou stranu, že?”

Narazila na bolavé místo. Ale... kdybych tady ustoupila, co bych to byla za ženu?

Přiložila jsem ruku k hrudi a pak se jí podívala přímo do očí. „Máš pravdu, madam Tiamat možná zařídila setkání se Soumou. Ale můžu bez pochyby říct, že moje touha být se Soumou je jen moje.”

Lisciiny oči se rozšířily, když uslyšela mou životní zpověď.

Obrátila jsem otázku na Liscii. „Nebo co... Chceš mi říct, že láska, která začíná předem připravená někým jiným, není skutečná láska?”

Bylo mi trochu smutno, když jsem to říkala.

Liscia se prudce předklonila a se šplouchnutím ponořila horní polovinu těla do vody. Zůstala tak, bez ničeho jiného než bublinek, které vylézaly na povrch. Bylo to asi deset vteřin, co zůstala pod vodou? Měla jsem strach, tak jsem na ni zavolala.

„U-Um... Liscio?”

„Bwah!”

S hlasitým šplouchnutím, se Liscia vrátila nahoru. Co to bylo?! Posadila jsem se zpátky do vany a Liscia si setřásla vodu z vlasů a neohrabaně se poškrábala na tváři.

„Promiň. Z tvého přiznání jsem se cítila trochu trapně.”

„Cože?! Co to říkáš, Liscio?!”

„Jak jsem řekla, promiň. Ale měla jsi tam perfektní návrat. Není láska, která začíná předem připravená někým jiným, opravdová láska? Když to vezmeš takhle, moje byla stejná a myslím, že ani ostatní by se s tebou nemohly hádat. Všechna naše setkání byla nějakým způsobem zařízena.”

Liscia se usmála, jako by se oddávala milým vzpomínkám.

„Mé zasnoubení se Soumou bylo něco, co rodiče prostě udělali, aniž by se se mnou poradili. Když můj otec, bývalý král, abdikoval ve prospěch Soumy, oznámil naše zasnoubení jako způsob upevnění Soumovy legitimity. Bylo to tak náhlé, že v té době, jsem se opravdu rozčílila a vtrhla do otcova pokoje.”

„O-opravdu?”

Překvapilo mě, když jsem se dozvěděla, že vztah Soumy a Liscie takhle začal. Zvláště poté, co jsem viděla, jak hluboce si důvěřují.

„Nejde jen o mě. Teď tu není, ale kandidátka na druhou primární královnu, Aisha, přišla přímo apelovat na Soumu, aby udělal něco pro její domovinu. Juna, ta s modrými vlasy, byla špionka vyslaná současným vrchním velitelem Národních obranných sil, Excel, posoudit, zda je Souma schopen stát se králem. Roroa, ta, co mluví v kupeckém slangu, byla dříve princezna nepřátelské země, víš? Rozhodla se provdat za Soumu, aby ho donutila starat se o její lidi, kteří byli zbídačení a trpěli nedostatkem jídla.”

Neměla jsem slov. Pokud všechno, co právě řekla, byla pravda, ani jedna ze Soumových snoubenek se s ním nesetkala za normálních okolností a nezamilovala se do něj. Ne, četla jsem milostné romány, takže jsem věděla, že omezení kladená na lidi jejich rodinami se mohou zapojit do jejich milostného života. A názor, že draci na sebe berou lásku, když je jejich manželství s rytířem prakticky už rozhodnuto, nebyl o moc lepší... Ale stejně!

„A... nikdo z vás není nespokojen?“ zeptala jsem se váhavě.

Liscia se zazubila. „To ty jsi řekla, že láska, kterou někdo jiný předem připravil, může být pořád opravdová láska, Naden. Myslím, že bez ohledu na to, co nás svedlo dohromady, co je opravdu důležité, je čas, který spolu strávíte potom.”

Liscia si posunula vedle mě. Právě teď jsme seděly tak blízko, že jsme se rameny skoro dotýkaly.

S radostným pohledem v očích, Liscia řekla, „Abych ti řekla pravdu, měla jsem trochu obavy."

„Obavy?”

„Všichni jsme společně se Soumou překonali spoustu věcí. Jako postavit tuto zemi na nohy, válku s Amidonií a jednání, která přišla potom. Procházeli jsme to všechno dohromady, což vytvořilo pevné pouto, které mezi námi je. Jsme jako rodina.”

Rodina…

Liscia pokračovala v řeči. „Proto jsem měla obavy... jestli se k nám připojíš a jestli si na tu rodinnou atmosféru zvykneš. Souma klade velký důraz na to, jak moc se cítíme jako rodina. To proto, že jsme rodina, kterou Souma nakonec našel poté, co jeho jediní zbývající příbuzní v jeho původním světě, jeho babička a dědeček, zemřeli.”

Nemohla jsem říct ani slovo. Nejdřív jsem myslel na své vlastní pocity, ale Liscia myslela na Soumu a jejich rodinu. Už jsem chápala, proč jí Souma věří.

Tohle je... druh odhodlání, které vyžaduje být první hlavní královnou, uvědomila jsem si.

Na důkaz zájmu o mě, jenž jsem ztratila schopnost mluvit, Liscia pokračovala klidným tónem. „Pokud by se zdálo, že bys to téhle atmosféry nedokázala zapadnout, chtěla jsem se postavit proti vaší smlouvě. Kdyby ses nemohla stát členem rodiny, nemyslím si, že Souma nebo já, nebo dokonce ani ty sama, Naden, bys s tím byla spokojená. Chtěla jsem vidět na vlastní oči a zjistit, jestli můžeš nebo ne, a proto jsem zařídila, abychom byly spolu samy.”

Liscia se otočila a podívala se mi zpříma do očí.

„Takže, Naden, myslíš, že se tam vejdeš? Myslíš, že můžeš myslet nejen na Soumu, ale i na nás ostatní jako na rodinu? Pokud můžeš... uvítáme tě.”

Podívala jsem se na své vlastní pocity. Ještě jsem neměla Lisciino odhodlání. Ale... to platilo jen pro teď.

„Já těm rodinným věcem moc nerozumím,“ přiznala jsem. „My draci budeme chránit pokrevní příbuzné našich smluvitelů až do smrti, ale ve skutečnosti nejsme rasa se silným pojetím rodiny.”

„Chápu...“

„Přesto je to další důvod, proč znám osamělost samoty. Jsem ryuu a ve srovnání s ostatními draky jsem byla ještě izolovanější, takže chápu, jak je potěšující mít přátele, radost z hledání někoho, kdo vám rozumí, a Soumovu touhu mít někoho po svém boku. Takže...“ vstala jsem, otočila se k Liscii a sklonila před ní hlavu. „Prosím, udělej ze mě člena své rodiny.”

Zatímco jsem měla pevně zavřené oči a čekala na Lisciinu odpověď, něco se dotklo mých rukou, které mi spočívaly na klíně. Otevřela jsem oči a zjistila, že mě Liscia vzala za ruku. Pak, ruku v ruce se mnou, Liscia také vstala a s úsměvem se obrátila ke mně.

„Naden Delal, jako kandidátka na Soumyovu první královnu, tě vítám. Děkuji, že jsi přišla do této země, že jsi přišla za Soumou.”

„Liscio...”

„Hee hee! Jak jsme na tom teď, člověk by řekl, že jsme to my dvě, kdo se bude ženit.”

„Ahaha, možná máš pravdu.”

Drželi jsme se za ruce, nahé. Co to bylo za dohodu?

„Ale musíš dostat povolení od Aishi, která tu teď není, jasné?“ dodala Liscia.

„Urkh... Budu se snažit.”

„No, když se jí Souma zeptá, jsem si jistá, že Aisha s tím bude souhlasit.” S tím „Hmm...“ se Liscia doširoka protáhla. „Tak, trochu se mi točí hlava, takže je možná čas vypadnout.”

„Jistě.”

„No jasně, Naden. Kdybys přišla do mého pokoje, chtěla bych, abys mi s něčím pomohla.”

„Chceš, abych ti s něčím pomohla?”

Co to může znamenat?

Liscia měla na tváři zlomyslný úsměv.

◇ ◇ ◇