HRH 6 - Bonus: Poncho se stává guvernérem

Poncho se stává guvernérem

Stalo se to těsně předtím, než Souma odjel do pohoří Hvězdná Dračí Hora.

V tento den, si Souma předvolal ministra zemědělství a lesnictví království Friedonia, Poncha, do úřadu pro vládní záležitosti.

Když Poncho vstoupil do místnosti, Souma seděl v křesle a z nějakého důvodu stála v rohu místnosti hlavní služebná Serina.

Přítomnost Seriny, která tam stála s vyrovnaným výrazem ve tváři, jako by upoutala jeho pozornost, ale Poncho nejprve oslovil prozatímního krále.

„P-přišel jsem na váš příkaz.”

„Je dobře, že jsi tady,“ odpověděl Souma. „Mám pro tebe práci.”

„Práce, opravdu?”

Souma rozvinul na stole mapu země. „Víš, že jsme postavili nové město, Venetinova, jako klíčový bod pro distribuci zboží, že? Vzhledem k významu města, rozhodl jsem se, že místo smírčího soudce, bych vytvořil nový post „guvernéra“ a nechal tuto osobu řídit město. Plánuji ho svěřit Weistovi, který se během války vyznamenal, ale zdá se, že je zaneprázdněn postupy pro změnu svého panství. Proto, prozatím, potřebuji někoho jiného, kdo bude dělat guvernéra místo něj. Chci, abys to udělal svou prací, Poncho”

„Já, řídit tak důležité město?!”

„Je to proto, že je to důležité město. To a také proto, že město přijalo velké množství bývalých uprchlíků jako občanů. Pokud bych udělal chybu, že jsem to nechal na hrdém šlechtici, je tu riziko, že způsobí nepotřebné tření. Chci někoho s mírnou osobností a někoho, kdo má dostatečnou podporu obyvatelstva.”

„A-ale... Chybí mi zkušenosti ...“ Poncho se zatvářil nejistě.

Ale Souma se rozpačitě usmál a dal mu pečeť souhlasu. „Mělo by to být v pořádku. Požádal jsem Serinu, aby ti dělala asistentku. Kromě toho, Komain, která byla dříve pomocná vůdkyně uprchlíků, je také ve Venetinově. Znáš ji, že?”

„A-ano... ano. Několikrát jsme se potkali, když jsem distribuoval potravinovou podporu…”

Komain byla mladá žena, která byla pomocnou vůdkyní uprchlického tábora, a byla to ona, kdo svedla dohromady bývalé uprchlíky, kteří se rozhodli odvrhnout svou vlast, aby se stali občany království. Její osobnost nebyla nikdy plachá, ani když jednala s muži, a to jí dělalo populární. S její pomocí by občané Poncha snadno přijali.

„Můžeš se s nimi dvěma poradit, zatímco budeš pracovat,“ řekl Souma. „Spoléhám na tebe.”

Teď, když mu to prozatímní král řekl, Poncho nebyl schopen říct, že to nechce udělat. „A-ano. Rozumím. Budu také počítat s vaší podporou, madam Serino.”

„Pokud je to příkaz mého pána, zdá se, že nemám na vybranou,“ řekla Serina s klidným výrazem ve tváři a pak se uklonila. „Budu tě podporovat podle svých nejlepších schopností.”

Faktem bylo, že když Souma řekl Serině, „Chci, abys šla do Venetinovy jako Ponchova asistentka,“ přijala to okamžitě. Zdálo se, že nechce být neschopna sníst Ponchovo jídlo, zatímco bude pryč z hradu. Protože to Souma věděl, mohl se jen trpce usmát.

„Tak se snaž. Oh, taky, myslím, že všechny nabídky k sňatku, které ti chodí na hrad, začnou chodit do toho města, takže hodně štěstí při třídění všech.”

„J-Ještě jednou?“ Náhlá zmínka o nabídce k sňatku způsobila, že Poncho vykulil oči a jeho hlas zněl legračně. „T-tady pro mě byly nějaké návrhy?”

„Jo. Takže víš, že jedním z důvodů mé cesty do zahraničí je poskytnout záminku k odmítnutí všech žádostí o setkání s mladými ženami s okem na manželství, které zaplavuje hrad, že? No, měli jsme na tebe spoustu stejných požadavků. Pro dobro hradu, chtěl bych, abys šel taky jinam.”

„Takže důvod, proč mě vybrali za soudce Venetinovy, byl také....”

„To k tomu taky patří. Dal jsem ti Serinu jako asistentku, tak se snaž.”

Když mu to bylo řečeno, mohl tam Poncho jen stát jako omámený.

 

O několik dní později, v kanceláři v guvernérově sídle ve Venetinově...

„Tak tedy, udělám seznam uprchlíků, kteří se k nám připojili,“ řekla Komain.

„Prosím, udělejte to, ano.”

Poncho se díval, jak dívka, která byla dříve zástupkyní vůdce uprchlíků, odchází z místnosti s papíry v ruce. To bylo to poslední, k čemu dnes potřeboval souhlas guvernéra.

„Vaše vládní povinnosti pro dnešek skončily, ale stále je třeba udělat pár věcí,” řekla jeho asistentka Serina.

Poncho, který chápal, co tím Serina myslí, se váhavě zeptal, „...Tak kolik jich dnes bude? Ano?”

„Pět lidí. Relativně nízké číslo,“ řekla Serina jasně a způsobila, že Ponchovi poklesla ramena.

Kdykoli jeho povinnosti skončily, nastal čas setkat se s potenciálními kandidátkami na sňatek. Dcery šlechticů a mocných kupců, které si ho chtěly vzít, už zřejmě stály v čekárně. Byl to běžný pracovní den, takže vystupoval s pouhými pěti, ale když měl volno, byl zavalen tolika uchazečkami, že musely vytvořit frontu.

To byl Poncho, muž uctívaný jako lord Ishizuka bůh jídla. Byl tak oblíbený, že nemohl odpočívat ani ve dnech volna. Kdyby si už jednu z nich vzal, mohlo by se to trochu uklidnit, ale bohužel, i když přišly všechny tyhle nabídky, ani jedna se nenaplnila.

„Taky se omlouvám, že jsem vás do toho zatáhl, madam Serino,“ řekl.

„Je to rozkaz mého pána, tak se tím netrapte.”

Serina doprovázela Poncha na všechna tato manželská setkání. To proto, že ji Souma požádal, aby na něj dávala pozor a ujistila se, že se Poncho nezamiluje do ženy nebo rodu, který má postranní úmysly.

Serina měla ve tváři chladný výraz, když mluvila a Poncho jí byl velmi zavázán.

„Jsem vám opravdu vděčný, madam Serino, ano.”

„Mluvit je levné.“ Serina se odvrátila a pohlédla úkosem na Poncha. „Ráda bych viděla, jak ukážete svou upřímnost.”

„Rozumím, ano.” S trpkým úsměvem, Poncho vytáhl ze zásuvky psacího stolu jistou věc. Když položil tu dlouhou černou věc na stůl, Serina se na ni upřeně zadívala.

„Je to snad... mořská řasa?”

„Koneckonců, tohle je přímořské město. Podařilo se mi získat kvalitní kombu. Dnes večer použiji vývar z tohoto a vajíčka k přípravě pokrmu zvaného „chawanmushi“, který mě naučilo Jeho Veličenstvo, ano.”

„Chawanmushi... Co by to mohlo být za jídlo?“ Tón jejího hlasu byl vyrovnaný, ale v Serininých očích to jiskřilo a bylo jasné, že ji to zaujalo.

„Je to měkké jako pudink, ale má to chuť hlubokou jako moře, bylo mi řečeno.”

„Ooh... Ať máme ty schůzky rychle z krku, sire Poncho.”

Serina vzala za paži Poncha s udiveným výrazem ve tváři. Se Serinou, jejíž hlava byla bezpochyby plná chawanmushi, která se na něj vrhla, Poncho odešel z kanceláře s napjatým úsměvem.

Mimochodem, když se Serina rozčilovala, chystala se zvýšit laťka pro Ponchovy schůzky s potenciálními partnerkami, ale... to je příběh na jindy.

(Pokračování příště ve svazku 7.)

-----------------------------------------------------------------------------------------------

Chawanmushi  - Chawanmushi – Wikipedie (wikipedia.org)

-          Chawanmushi (japonský dušený vaječný pudink) • Jen jedna kuchařka (justonecookbook.com)