HRH 6 - Kapitola 3: Zužující se vzdálenost mezi dvěma 1/3

Kapitola 3: Zužující se vzdálenost mezi dvěma

        

„Studený... Vysoko. Děsivý.”

Právě teď, jsem letěl oblohou a nesla mě dračí kněžka.

Tělo jsem měl zabalené v dračí ruce, takže bylo docela teplo, ale tvář jsem měl přímo vystavenou větru a byla mi hrozná zima.

To a bylo děsivé být takhle vysoko. S akrofobií to nemělo nic společného, jsem si docela jistý, že každý, kdo by náhle zjistil, že skáká s padákem bez zkušeností z minulosti, by měl strach. Takové to bylo.

„Omlouvám se za nepříjemnosti,“ řekla dračí kněžka. „Nicméně drak nechá jezdit na zádech jen svého partnera. Prosím, odpusťte mi, že vás takhle nosím.”

Dračí kněžka mluvila omluvně, ale nebyl jsem přesvědčen, že právě v tom je ten problém.

„Ne, není to tak, že bych chtěl jet na tvých zádech...”

Upřímně, jediný důvod, proč jsem nebyl ještě vyděšenější, byl ten, že jsem měl odhalenou jen hlavu. Kdybych jel na jejích zádech a cítil rychlost a tlak větru celým tělem, jsem si jistý, že bych omdlel.

Členové našeho letectva létají také takhle vysoko... uvědomil jsem si.

Dračí kněžka se zeptala, „Bojíte se vysokých míst, sire Soumo?”

„Cože? Uh, jo. tak trochu...”

„V tom případě poletín rychleji, abychom mohli do cíle dorazit dříve.“ S tím dračí kněžka rychle zrychlila.

„Ne, to neznamená, že chci, abys letěla rychlééééééé!”

Křičel jsem nejhlasitěji, co jsem ten den mohl.

◇ ◇ ◇

„Eek!“ zaječela Naden.

Když opustila Krystalový Hrad, byla na cestě zpátky do svého doupěte, když ji zasáhl největší otřes za celý den.

Tohle nebylo jako pouhá statická elektřina, bylo to, jako když pevně stisknete nohu, když vám znecitliví, když na ní sedíte příliš dlouho, nebo když vás najednou někdo chytí za boky. Byl to takový ten lechtivý a povzbuzující pocit.

Naden si promnula tváře a řekla, „Myslela jsem, že by to mohly být moje tváře, ale mohlo by to být...“

Pak ji přerušilo něco jiného.

„Ty tam, červe,“ řekl snobský hlas

Když se Naden otočila, aby zareagovala, byly tam tři dívky. Jedna z nich byla krásná mladá dívka se vzdorovitýma očima a smotky kudrnatých vlasů, která vypadala jako ztělesnění povýšenosti, zatímco zbývající dvě byly její modro a zelené poskokyně.

Dívka s ruličkami červených kadeří byla Ruby, poskok s krátkými modrými vlasy byla Sapphire a poskok s dlouhými zelenými vlasy byla Emerada.

Naden se procházela po malé cestě v lese. Všechny tři stály a blokovali ji.

S výrazem naprostého opovržení ve tváři, Naden vykročila k těm třem. „Podívejte... tři poskoci.”

„Komu říkáš poskoci?!“ zvolala Ruby.

„Mám vám místo toho říkat draci?“ zavtipkovala Naden.

„Cože? Odkud se bere ta pauza uprostřed?”

„Podle toho, jak se to pořád vleče. Pořád mě bezdůvodně obtěžuješ.”

Jak by se z této výměny dalo usoudit, Naden tyhle tři nenáviděla. Tato země byla nevítaná, jak v geografickém, tak v diplomatickém smyslu, takže mnoho draků mělo také do sebe zahleděné osobnosti. Proto nebyla nouze o draky, kteří se jí vysmívali jako „drakovi bez křídel“ nebo „červovi“.

Draci se pyšnili tím, že jsou stvořeními uctívanými jako bohové, takže většina z nich Naden neřekla, jak na ni shlížejí. Ale stejně to řekli zlomyslně za jejími zády.

Tyhle tři byly jediné, kdo si s Naden otevřeně zahrávaly.

Zrzavá Ruby posměšně řekla, „Hmm! Slyšela jsem, že tě zavolala lady Tiamat, tak jsem se přišla podívat, jestli se konečně nenecháš vyhodit. No? Byla naštvaná?”

„Tak to máš smůlu,“ oplatila jí to Naden. „Nebylo tam nic, kvůli čemu by byla rozrušená.”

„Hmm. Tak proč jsi byla předvolána?”

„Nechápu, jak ti do toho může něco být. Teď mi uhni z cesty.”

Naden se pokusil všechny tři obejít, ale Ruby ji okamžitě zablokovala.

Naden se pokusil vrátit cestou, kterou přišla, ale Sapphire a Emerada ji uzavřely.

„...Vy tři, nechte toho, ano?!”

Když se na ně Naden zamračil, Ruby se ošklivě usmála.

„Oh, ano, brzy bude slavnostní uzavření smlouvy, že?”

Naden polkla. Všechny tři kolem ní kroužili a Ruby si pozorně prohlížela její tvář.

„Je to tak romantické,“ řekla Ruby. „Všichni mladí draci a rytíři se setkají, urození rytíři nabídnou drakům své ruce a draci přijmou jejich ruce, aby se stali celoživotními partnery. Je to vrchol života každého draka. Okamžik, kdy můžeme zazářit nejjasněji.”

Naden mlčela.

„V ten nejdůležitější den, zajímalo by mě, jestli se najde rytíř, který by se uráčil vybrat si tebe.“ Koutky Rubyiných rtů se zvedly a vykoukly špičáky podobné tesákům. Byl to nepříjemný úsměv. „Draci dávají přednost silným rytířům. Silní rytíři plodí prosperující potomky, což je znak pýchy každého draka. Rytíři preferují velkolepé, majestátní draky. Pro rytíře Nothungu jsou draci jejich partnery jak v manželství, tak na bitevním poli. Aby se vyznamenali v bitvě a posunuli se v řadách – nemluvě o přežití – vyberou si silné, majestátní a dravé draky.”

Triumfálně a výsměšně, Rubyina slova bila Naden do uší.

„Ale co ty? Najde se rytíř, který by si tě vybral? Ty, která nemáš křídla, nedýcháš oheň a neumíš létat? I kdyby byl, co udělá? Bude na tobě jezdit? Sledovat ostatní dračí rytíře, jak letí oblohou, zatímco on bojuje na drakovi, který je jen o málo lepší než kůň? Ahaha, to je idiot. Ve světě se nahoru neposune, to je jisté!”

Bzzt!

Ruby uskočila, když se ten zvuk náhle ozval z Naden.

Naden se začaly ježit vlasy a její tělo bylo zahaleno bleděmodrým elektrickým výbojem. Její objemné vlasy se rozprostřely a svíjely se ve vzduchu jako chapadla.

Naden se otočila k Ruby a ukázala na ni prstem, když řekla, „Drž tu svou špinavou hubu. Pokud ne, ochromím tě.”

„Hmm! Udělej to, jestli můžeš.”

V příštím okamžiku vystřelil z Nadenina prstu modrý elektrický výboj. Nicméně, než dosáhla svého cíle, Ruby už tam nebyla a kmen stromu, který stál za ní, byl místo toho ožehnutý.

Naden vzhlédla k obloze a zavyla, „Tchi! Pojď sem dolů, ty špinavej zbabělče!”

Ve vzduchu viseli tři draci, rudý, zelený a modrý, nebyl to nikdo jiný než Ruby a její poskoci. Když se podívali na Naden, všichni tři zamávali membránovými, wyvernovými křídly.

„Co se děje? Nechtěla jsi nás paralyzovat?” Ve své podobě červeného draka se zdálo, že Ruby je ještě zlomyslnější. „No jasně. I když dokážeš ovládat elektrické šoky, nemůžeš nás zasáhnout, když neumíš létat.”

„Drž hubu!“ zaječela Naden.

„Kdo by si tě kdy vybral?”

„Drž hubu, drž hubu, drž hubu!”

„Raději by ses měla zúčastnit obřadu. Neutíkej. I když jsem si jistá, že si tě nikdo nevybere, bylo by dobré vidět tě na svém místě.”

„Ngh!“ vykřikla Naden.

Naden utekla a otočila se k Ruby a ostatním dvěma zády.

Sakra ... Sakra ...

Nechtěla, aby viděly její slzy smutku a frustrace. Kdyby plakala, jen by se mohly vyhřívat v pocitu nadřazenosti. Ani náhodou.

I když jsem si jistá, že si tě nikdo nevybere.

Když se jí v uších rozléhala Rubyina slova, představovala si, jak se jí ostatní draci vysmívají na obřadu smlouvy.

Pai a lady Tiamat jí řekli, aby se zúčastnila, ale ona nechtěla nedovolit, aby se jí někdo vysmíval!

Kdo… Kdo by šel na ten stupidní obřad smlouvy?!

Naden zmizela v lese.

◇ ◇ ◇

----------------------------------------------------------------------------------------------------

Výška nestačí… přidáme rychlost. Chudák Souma  😂