Kapitola 1: Touha být přenesen do jiného světa
Jmenuji se Machio Hiraku.
Po absolvování vysoké školy jsem ve
dvaceti začal přetěžovat své tělo v černé společnosti a ve třiceti jsem žil v
nemocnici.
Muž.
Věk v době úmrtí: 39 let.
A teď potkávám boha.
„Reinkarnovat se do jiného světa?“
„Ne, je to přechod.“
„Přechod? Myslel jsem, že jsem umřel?“
„To je správně. Proto tě oživím v
jiném světě.“
„Ehm, moje tělo je…“
„Zbavím se tvé nemoci a zregeneruji
tvé zkažené orgány. Jinak brzy zemřeš. Po tom tě také omladím.“
„Děkuji.“
„Není třeba mi děkovat. Budu mít
prospěch z toho, že tě pošlu do jiného světa. Abych tak řekl, pro mě budeš
vzkříšen v jiném světě.“
„Vskutku. Takže tam musím něco
udělat?“
„Ne, jen tam bydlet. Jemně si užívej
svůj druhý život.“
„Je to tak?“
„Máš nějaké stížnosti?“
„Ne.“
„Jak poslušný. Ale… jsi s tím opravdu
v pohodě?“
„Ano. Žil jsem na nemocničním lůžku
téměř deset let. Není co si stěžovat na to, že budu mladší a budu mít zdravé
tělo.“
„Je to tak?…Ah….to je… nemám žádnou
omluvu, proč na tebe tlačím, abych ti to přál, takže ti splním tvé přání.“
„Moje přání?“
„Umu. Například...můžu ti dát
speciální dovednosti nebo osud jen s dobrým setkáním.“
„Tak mi prosím dej tělo, které
neonemocní.“
„Tělo, které neonemocní?“
„Ano. Trpěl jsem svou nemocí. Pokud je
to možné, nechci něco takového znovu zažít.“
„U-umu. Chápu. Potom, tělo, které
neonemocní, dám ti „Zdravé tělo“.
„Děkuji.“
„Požádám tě o další.“
„Eh? Ale…“
„Prostě to řekni.“
„Uh...Tak můžeš udělat něco, co by mě
přimělo žít na místě, kde není tolik lidí, pokud je to možné.“
„Místo bez lidí?“
„Ano. Uh... Když moji rodiče zemřeli,
byli různí lidé, kteří se představovali jako příbuzní...také i ve společnosti,
do které jsem vstoupil...proto...trochu nedůvěřuji lidem...no, je to trochu
jiné. Možná si myslím, že komunikace s lidmi není tak dobrá. Myslím, že to
musím okamžitě projít, ale…“
„Proto místo bez dalších lidí? Chápu.
Zvážím místo, kam tě přenesu.“
„Nevadí mi, když je tu další.“
„Eh?“
„Prostě to řekni.“
„Uh... no uvidíme. Oh, to je pravda.
Prosím, ujisti se, že budu mluvit jazykem světa, do kterého jdu.“
„To je bezpečné. Budeš moci mluvit se
základními lidskými bytostmi. Je to druh balíčku pro začátečníky.“
„Jo-jo.“
„Pojď, řekni mi rychle své přání.“
„I když to říkáš… už jsem dlouho ležel
na nemocničním lůžku, takže už jsem rád, že se můžu hýbat. Splnilo se mi to, co
si nejvíc přeji...“
„Tak to je ono. Je něco, co chceš
dělat? Cílem je svět mečů a magie, což je běžné ve hrách, které znáš. Chceš se
stát nejlepším světovým dobrodruhem? Chceš se stát mágem s nejvzácnější
schopností? Nebo chceš být někde králem?“
„Ahaha, ne. Všechny jsou na mě moc
těžké. …… Mám to. Je něco, co jsem chtěl udělat, pokud se moje tělo může
pohybovat. To je!“
„Opravdu. Řekni to.“
„Farmaření.“
„…..“
„Když jsem byl dítě, vždycky jsem si
pamatoval, jak jsem měl na tréninku motyku. Z nějakého důvodu mě to zajímá.
Proto se chci věnovat farmaření.“
„Je to tak? Zemědělství…“
„Je to k ničemu?“
„Není to zbytečné. I když to není
zbytečné, tvé přání je mimo moji jurisdikci. Počkej chvíli.“
„Ano.“
Když jsem čekal, bůh přede mnou vytáhl
něco jako starý mobilní telefon a začal s někým mluvit.
Slyším slova, ale úplně neznám jejich
význam.
Liší se jazyk?
Zdá se, že ten, s kým mluví, je velmi
vzrušený.
„Nechal jsem tě čekat. Dovol mi, abych
ti dal tohle.“
To znamená, že předal motykou.
Rukojeť je dřevěná, pouze čepel je ze
železa.
„Všemocný zemědělský nástroj.“
TN:万能(bannō) – Znamená to univerzální, ale může to také znamenat všemocný. Později se bude používat pouze zkratka AFT
„Všemocný? Myslím, že tato motyka je
určitě vynikající, ale všemocný zemědělský nástroj je přehnané.“
„Vypadá jako motyka, ale pokud si to
jeho pán představí, dokáže se přeměnit podle aplikace.“
„Přeměnit?“
„Umu. Představ si například, že to
bude srp... Je pravděpodobné, že to bude srp. Můžeš ho také použít jako pilu,
kladivo, páčidlo a lopatu.“
„Ooh“
„Navíc je to pro tvé výhradní použití.
Vždy bude po tvém boku. I když ho hodíš, vrátí se.“
„Vysoce efektivní!“
„Mimochodem, můžeš si ho uložit do
těla, takže se nemusíš starat o místo uložení. Můžeš jej vkládat a vyjímat, jak
chceš. Zkus to.“
Jak mi bylo řečeno, dal jsem si do
těla všemocný zemědělský nástroj a snažil se ho dostat ven.
„Skvělý!“
„Postarej se o to dobře.“
„Ano, postarám se o to.“
„...Teď je čas jít dál. Jsi
připraven?“
„To je v pořádku. Díky za všechno.“
„Umu, tak buď zdravý.“
Když jsem poslouchal ta slova, měl
jsem pocit, jako by se mé tělo rozpouštělo.
A když jsem si toho všiml, byl jsem v
lese.
…
Kontrola těla.
Moje tělo... se volně pohybuje.
Není tam žádná bolest.
Je to zdravé tělo.
I když tam není žádné zrcadlo, vím, že
jsem omládl podle svých rukou a nohou.
Počátek dvacátých let?
Ne, pozdní dospívající?
Každopádně není problém.
Oblečení……mám na sobě oblečení, které
neznám.
Vypadá to jako vesničan, který se
objevuje ve fantasy hrách s mým hrubým kabátem a kalhotami.
Spodní prádlo je... trunk svázaný
provázkem.
Každopádně bylo hezké nebýt mrtvý.
Zajímalo by mě, jestli je to jeden z
balíčků začátečníků, o kterém bůh řekl.
Dále jsem vytáhl univerzální
zemědělský nástroj.
V sevření mé ruky se objevila motyka.
Děkuji ti, bože.
Když už o tom mluvím, neslyšel jsem o
božím jménu.
Nevím, ke komu se mám modlit.
No, pocit vděčnosti je to, co je
důležité.
Teď.
Vstanu a rozhlédnu se kolem.
Je to les.
I když se podívám dopředu nebo dozadu,
vidím jen les.
I když se podívám nalevo nebo napravo,
vidím jen les.
...
Doufal jsem, že budu přenesen na místo s několika lidmi… Ale toto místo nemá vůbec žádné lidi.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
ďakujem za štart tohto prekladu (inak SKVELÝ výber), pozrel som anime a osobne ma to príjemne prekvapilo.
OdpovědětVymazatAle radšej si čítam, pretože je tam viac priestoru na fantáziu a predstavivosť samotného čitateľa.
Děkuji za překlad a ať máte zdraví a klid i v tomto novém roce🥳. A nemohu se dočkat jak se bude novela lišit od mangy a anime. 😉
OdpovědětVymazatDěkuji
OdpovědětVymazat