INN - Kapitola 72: Frauremin úsměv

Kapitola 72: Frauremin úsměv

„Otče? Aby ses se mnou najednou setkal, stalo se něco?“

„Došlo k problému.“

„Problému?“

„Ano, princezna shromažďuje vojáky.“

„Princezna shromažďuje vojáky? Proč? Plánuje někam vtrhnout?“

„Toto místo.“

„Toto místo... tato vesnice?“

„Ano.“

„Princezna... Nemyslím si, že je tak hloupá.“

„Když jsi tam byla, jsi typ člověka, který ovládá ostatní. Tvoje náhradnice využily toho, že jsi princeznina oblíbenkyně, aby věci rozvířily.“

„Moje náhrady?“

„Druhá dcera hraběte Glitche a čtvrtá dcera hraběte Pugyara.“

„Jsou příliš hloupé, aby pochopily slovo moc! Jak se mohou s tím IQ přiblížit k princezně!“

„Když jsem byl na západě, dozvěděl jsem se, že většina lidí, které jsme poslali, byla odstraněna. Ty dvě spolu se svými spojenci se dávají do pohybu.“

„... Tak proč chtějí zaútočit na vesnici?“

„Ti, kteří zůstali na straně princezny, žádali o tvůj návrat a princezna souhlasila.“

„Chceš říct, že plánují invazi do téhle vesnice kvůli mně? Na co myslíš, princezno?“

„Pravděpodobně si myslela, že pokud bude tato vesnice rozdrcena, vrátíš se. Po rozdrcení vesnice, kde sloužíš jako guvernér, ty dvě plánují obvinit tě z pobuřování, aby tě zlikvidovaly.“

„Haa...idioti.“

„Ano, předpokladem jejich plánu je rozdrcení této vesnice, což je v první řadě chyba.“

„Ale upřímně řečeno, jak plánují přejít horu na východ od hlavního města? Nebo plánují dorazit do lesa normální cestou? A i když sem dorazí, jak plánují zlomit obrannou hlídku této vesnice, kterou jsou andělé a kuros? Mohou sem vkročit pouze tehdy, pokud použijí teleportaci... našel jsi jejich plán, jak se vypořádat s těmito mými otázkami?“

„Nic jsem o nich neslyšel, ale... bylo mi řečeno, že princezna s nimi plně spolupracuje.“

„Ehto...“

„Prozatím je démonický král-sama drží dole, ale situace je pochybná.“

„Král démonů princeznu opravdu rozmazluje, ale neví o téhle vesnici? Měl by zastavit invazi za každou cenu.“

„Mnoho lidí nechápe hrozbu této vesnice. I když král démonů ví, jak je tato vesnice nebezpečná, nemůže to říct veřejně.“

„Jistě, moje schopnost vládnout bude jistě zpochybněna, pokud o tom veřejnost ví. Takže, co otec chce, abych udělala?“

„Ty, kteří neznají hrozbu této vesnice, chci, abys je naučila.“

„Můžeš být konkrétnější?

„Chci, abys shromáždila sílu této vesnice a vyřadila shromážděnou armádu princezny, než odejdou.“

„Chceš, aby Rasuti-san začala řádit v hlavním městě?“

„Draci budou opravdu způsobovat problémy. Andělé a upíři taky. Chci, abys je srazila, ale nenič je. Také chci, abys minimalizovala škody na hlavním městě. Ale nejprve, myslíš si, že se budou řídit tvými pokyny?“

„No, já taky bydlím v téhle vesnici. Také si myslím, že když jim úhledně zaplatíme, budou to zvažovat.“

„Je to tak?“

„Ano, v každém případě jsou Zabuton-san a Kuro-sanova skupina vyloučeni, protože je pro mě nemožné kontrolovat, kolik škody napáchají... bestie jsou ještě mladé, takže to budou vysocí elfové, oni, ještěří lidé a starší trpaslíci. Otče, mohu se tě na něco zeptat?“

„Co to je?“

„Je v pořádku, abych informovala náčelníka vesnice?“

„Tato záležitost je přísně důvěrná, takže si půjdu promluvit s náčelníkem vesnice.“

„Vysvětlení okolností náčelníkovi vesnice.... Myslím, že Hakuren-san to uslyší také, a pokud se to stane, nebude divné, když hlavní město zmizí.“

„Hlavní město zmizí? Kdo je Hakuren?“

„Je to starší sestra draka strážce brány. V současné době žije v této vesnici... Nečetl jsi mou zprávu?“

„Zůstal jsem dlouho na západě a jakmile jsem se vrátil, doslechl jsem se o okolnostech s princeznou. Je mi líto. A to je problém. Můžeš s tím něco udělat?“

„I když se mě na to zeptáš... Nemůžeme z této vesnice vytěžit válečný potenciál, aniž by o tom nevěděl náčelník vesnice.“

„Pravda.“

Oba ustaraní lidé náhle uslyšeli ženský hlas.

„Fufu. Zdá se, že máte potíže.“

„Loo-san.“

„Slyšela jsem, o čem mluvíte. Mám dobrý nápad, chcete to slyšet?“

„Prosím.“

„Tak poslušný. Pokud shromáždíte válečný potenciál mimo tuto vesnici, nemusíte to říkat náčelníkovi vesnice.“

„Mimo vesnici?“

„Lamie. I když nevím, kolik válečného potenciálu shromáždili, 10 lamií je jistě může vyděsit.“

„Co myslíš, otče?“

„Hlavní síly jsou shromážděny hrabětem Glitchem a hrabětem Pugyarem.“

„Jaká je jejich kvalita a počet?“

„Jsou to démoničtí vojáci, kteří jsou v obranné službě a je jich asi 300.“

„Pak stačí tři lamie.“

„Myslím, že jedna lamia sama o sobě je už nadměrná...“

„Bezpečnostní opatření. Frau je povede, až se vrátí domů. Ah, já budu ta, kdo bude informovat náčelníka vesnice. Nezapomeňte na suvenýry, s pozdravem.“

„Rozumím. Budu vyjednávat s lamiemi.“

„Nezapomeňte je tajně uplatit. Myslím, že o této vesnici pochopí více a nikomu, kdo je proti ní nepřátelský, nebude odpuštěno.“

„Samozřejmě. Tak pojďme hned. Otče, lamie zůstávají v žaláři jižně odtud, můžeš mě tam poslat?“

„Rozumím... ty, co je s tím děsivým úsměvem?“

„Opravdu? Určitě si věci představuješ... Nicméně, i když jsem zažila těžkosti v této vesnici, lidé z hlavního města dělají hloupé věci... trochu jim závidím.“

„To... jsou ty holky v pořádku?“

Za Frau je 10 dam. Mají nádherné účesy, krásnou pleť, ale mají na sobě dusivou, jednodílnou tuniku.

Jsou démoni jako Frau, ale vypadají jako lidé.

„Tyto dívky se chtějí přestěhovat do této vesnice. Dokonce umírají, aby tu byly, takže je můžete přijmout?“

„Nevadí mi to, ale…“

Volám Frau na stranu.

„Co je to?“

„Jejich oči jsou mrtvé, jsou v pořádku?“

Můj první dojem na tyto dívky, vzhledem k oblečení, které mají na sobě, jsou urozené dámy, které upadly do otroctví.

„Jsou v pořádku. Všechny jsou moje známé a budou chvíli pracovat jako moje podřízené. Ah, pokud udělají něco proti vesnici, neváhejte se jich zbavit.“

„Zlikvidovat je? To je děsivé. No, zpočátku pravděpodobně selžou různými způsoby, ale to by nevadilo, pokud vezmeme v úvahu dlouhodobý účinek.“

„Souhlasím.“

„Tak co ta dívka?“

Byla tam jedna dívka, které se dostávalo zvláštního zacházení.

Je přibližně stejně stará jako Frau nebo pravděpodobně o něco mladší.

Ta dívka má čistě bílé dlouhé vlasy a má na sobě drahé oblečení. Také sedí na židli a zdá se, že má vysoké postavení.

„Je to host. Je jako hostující guvernér.... Ráda by viděla každodenní život této vesnice, takže se k ní chovejte, jako by neexistovala.“

„Nemůžu uvěřit, že někdo půjde do této vesnice s takovým důvodem. Ehto... Jsem Hiraku, náčelník vesnice. Vítejte ve vesnici Velkého Stromu.“

„Hih.“

Je vyděšená.

Proč?

„Nebojí se náhodou mužů?“

„Nikdy jsem o tom nic neslyšela. Yuri-sama, zdravím.“

„O-omlouvám se. Jsem Yuri. Prosím, postarejte se o mě na chvíli. Také vás ráda poznávám.“

„Samozřejmě, pokud je něco, co potřebujete, dejte mi prosím vědět. Pak…“

Shromáždil jsem kuros a pavouky, abych je představil.

Pokud je pořádně nepředstavím, kuros je budou honit a pavouci je svážou nitěmi.

......

„Areh?“

Nově příchozí dámy, včetně Yuri, se zhroutily.

„Maa, tomu se nedá pomoct. Donutila jsem je nosit ty šaty, protože jsem to už předpověděla. Prosím, ulevte si.“

Poté, co jsem uviděl nádhernou usměvavou tvář Frau, vyrazil jsem shromáždit lidi, kteří se o ně postarají.

„Frau-san, minule jsem se dobře bavila. Prosím, pozvi mě znovu.“

„Nehodláte příště zaútočit na dungeon na severu? Zdá se, že tam sídlí obr.“

„Ah, o tom jsem nikdy neslyšela. Je na severu také dungeon? Znáte konkrétní místo?“

Později jsem viděl, jak spolu Frau a lamie vycházejí docela dobře.

I když je to dobrá věc....

O čem to mluví?