DM 11 - Kapitola 291: Karininy zbraně

Kapitola 291: Karininy zbraně


Satou je tady. Mám rád maso, ale ne tolik jako bestii dívky. Nebo spíše, kromě vegetariánů by nemělo být mnoho lidí, kteří nemají rádi maso

To nemá nic společného s výše uvedeným, ale v lehkém románu, který jsem kdysi četl, byla ilustrace siluety hrdinky, na které bylo napsáno pouze slovo "maso".

Maso je fajn, že.

„Fuh, cítím se tak svěží.“

„Prosím, počkej Karino-sama, ještě jsem ti neuvázala opasek.“

„Karino-sama, nehýbej se, dokud ti nevysuším vlasy~“

Do pokoje vstoupila lady Karina a její společnice, které se po dlouhé cestě osvěžily v koupelně v hlavní budově.

Má na sobě stejný župan, který obvykle používáme po koupání, ale nemyslel jsem si, že by v něm vstoupila do obývacího pokoje.

Lady Karina má na sobě župan po kolena, takže oblast kolem pasu je zakrytá, ale oblast prsou je nebezpečná.

Mám pocit, že jsem vtažen do hlubokého údolí.

Ah, ďábel mi šeptá do uší. Jsem ve stejném duševním stavu jako Adam, který byl pokoušen hadem natáhnout ruku k [ovoci poznání].

„Vinen. ■■■■ Tma.“

--Radostný obraz byl rozřezán Miinou duchovní magií.

Na ten obrázek teď nikdy nezapomenu.

Naprosto!

„Cože? Kouzlo?“

„Nestydatý.“

„Přesně tak, nemůžeš ho nalákat těmi cheatovacími zbraněmi.“

„Karino-sama, podněty z toho oblečení jsou trochu moc, takže se omlouvám, ale prosím, převlékni se do tohohle jednoho kusu.“

Zmatená lady Karina si vyslechla stížnosti od Mii a Arisy a pak se jí ozvala i Lulu.

Nevidím je, protože jsou na druhé straně temné opony, kterou vytvořila Miina magie.

Samozřejmě, že bych to mohl vidět, kdybych použil [jasnovidnou] magii, ale to by bylo jako šmírování, takže jsem se ovládl.

Mia zrušila své kouzlo a pak se do místnosti vrátila lady Karina, která měla oblast prsou pevně střeženou.

Zdá se, že tyto dívky si s sebou na cestu nepřinesly žádné náhradní oblečení, pouze pro ni připravily šaty, které měla lady Karina na sobě.

Je mi líto, když se po koupeli musí převléknout zpět do špinavého oblečení, a tak jsme jim na dnešek půjčili oblečení Lulu a Nany.

Zdá se, že je to trochu moc těsné, nebudu říkat kde. Oblečení křičí.

„Prosím, mějte dnes strpení, zítra ráno zavolám krejčího, aby vám ušil nové šaty.“

„Pořád mám šaty, které jsem si vzala z dřívějška, takže nepotřebuju nové.“

Lady Karina můj návrh stroze odmítne.

Nevím, jestli je to tím, že právě vylezla z vany, nebo tím, že se objevila v županu z dřívějška, červenala se v lehce třešňové barvě, je to trochu sexy.

„Byli jsme pozváni místokrálovou madam na čajový dýchánek, nemůžete se přece zúčastnit ve stejných šatech, že?“

„Budu chybět. Chtěla bych, abys tlumočil mé odmítnutí desuwa.“

To se nedá akceptovat, a tak po několika vzájemných hádkách souhlasí, že si pořídí nové brnění a zbraně, aby se mohla postavit labyrintu.

A ještě jedna věc.

„Za pět dní odjíždíme do královského hlavního města na konferenci o království. Přišel dopis podepsaný společně konzulkou Ninou a baronem Munem, v němž mi bylo nařízeno, abych vzal Karinu s sebou.“

„Ne desuwa!“

„Věc je rozhodnuta.“

„N.E.“

Lady Karina má záchvat vzteku jako dítě.

„Karino, sobecká~?“

„Tvoje právo bude potrestáno, pokud nebudeš řádně plnit své povinnosti!“

Přicházejí podpory od Pochi a Tamy, ale obsah přesvědčování je jemně zvláštní.

„Můžeš se vrátit do labyrintového města, až skončí konference království.“

„Ale neřeknou mi tedy, abych se vrátila do baronství?“

Osobně si myslím, že je to v pořádku, ale návrat domů pět dní po příjezdu z dlouhé cesty mi připadá hořký.

„Až se to stane, podpořím tě.“

„Rozhodně to uděláš!“

Budu vás podporovat.

Nemůžu si ale být jistý, že se do labyrintového města vrátíte.

„Maso-san, proč jsi maso nanodesu?“

Pochi je melancholická, zatímco upřeně zírá na maso na obrázkové knize.

Byla opravdu tak šokovaná z té bezmasé večeře předtím?

A to i přesto, že já, Lulu a dokonce i Mia jsme doprovázeli Pochi tím, že jsme jedli bezmasou večeři pouze ze zeleniny.

Tamin podíl nebyl bez masa, ale bylo ho jen polovina obvyklého množství, takže vypadala trochu bolestivě.

„Pochi, zítra...“

„Myslíš to? Zákaz masa bude zítra zrušen nanodesu?!“

Pochi reagovala na moje slova přehnaně a řekla takové věci, ale tentokrát se opravdu musí zamyslet nad sebou, takže nebudu shovívavý.

„Maso není, ale udělám kari, které Pochi miluje.“

„Sklíčený~ nanodesu.“

Pochi, která měla jen chvilkové nadšení, se bezmocně hroutí na polštář.

Její oblíbené kari jí nepomohlo, co?

Zvednu sušené maso, které se Tama snažila tajně dát Pochi pomocí [magické ruky].

„Ne~?“

„Ne.“

„Tamin pocit je už dost nanodesu. Zločinec Pochi musí být potrestán nanodesu.“

Pochi vypadá, jako by se nějak chovala, když se podívá na to, jak se na mě pořád dívá, musela to navrhovat Arisa, takže to ignoruju.

Poté, co všechny uspím, přesunu se do podzemní dílny Břečťanové vily, abych vyrobil vybavení pro lady Karinu a její společnice.

Chtěl jsem dnes večer prozkoumat spodní vrstvu labyrintu, ale odložil jsem to na zítřejší večer, protože se objevily nějaké nečekané práce.

Leriril ve spacím úboru mi vyšla vstříc a pak začala připravovat pracovní stůl, ale protože byla nejistá a vypadala ospale, vrátil jsem ji do její ložnice.

Ah jo, podívejme se na stav Zeny v labyrintu, než začnu pracovat.

Spoléhám se na Zenin fix a pomocí [jasnovidné] magie se dívám na její situaci v labyrintu.

Zdá se, že jsou stále v oblasti brouků od doby večeře.

Bál jsem se, jestli půjdou do sousední oblasti kudlanky, ale pokud jsou v oblasti brouků, měli by být v pořádku, protože jedinými nebezpečnými příšerami jsou labyrintový brouk a krátkorohý brouk, kteří jsou kolem úrovně 20.

Přetékající labyrintoví cvrčci z tryskající díry by byli nebezpeční pro normální průzkumníky, ale protože jsou mezi nimi dva lidé, kteří mohou používat magii plošného útoku, nemělo by jim hrozit žádné nebezpečí. Spíše je to chutné exp.

Na vybavení začínám pracovat poté, co se mi ulevilo.

Zaprvé, pro lady Karinu jsou meče k ničemu.

Nedokázala dobře ovládat část čepele, takže jí sir Zotor na hradě Muno zakázal je používat poté, co zlomila několik mečů.

Tupé zbraně jsou pro ni pravděpodobně lepší.

Vzpomněl jsem si na chrániče kloubů a trnové rukavice, ale protože v labyrintu je mnoho nepřátel, s nimiž je nebezpečné bojovat zblízka, měl bych ji vyrobit dlouhou zbraň.

Taky jsem si vzpomněla na cepy, palcáty a tonfy, ale protože má nadlidskou sílu od Raky, asi by jí bylo líp s kladivem nebo něčím podobným.

Čisté mithrilové kladivo se rychle rozmáchne a má dobrou sílu, ale nedokážu si představit, že by lady Karina dobře ovládala magickou sílu, takže ho vyrobím z mithrilu a slitiny železa.

Udělám jedno s malým kladívkem na špičce a pak ho změním na větší kladivo, jak se její úroveň zvýší.

Rychle vyrobím odlité kladivo a pak ho vyleptám pečetí barona Muna.

Lehce jím zhoupnu, abych zkontroloval rovnováhu.

Udělal jsem to odkazem na velké kladivo, které jsem použil v trpasličím rodném městě, takže to vyšlo dobře na jeden pokus. Vzorky jsou opravdu důležité.

Její brnění by mělo být dost dobré s koženým brněním z obrněného mloka, stejně jako brnění Arisy a ostatních na veřejnosti. Helmu a brnění vytvářím tak, že odpovídá její velikosti, kterou Arisa změřila.

Pro jistotu to dělám tak, aby se oblast prsou dala upravit ve třech velikostech. Vzhledem k tomu, že velikost, kterou Arisa naměřila, se liší od toho, co jsem pozoroval, o jeden nebo dva šálky.

Vyrobil jsem brnění lady Kariny tak, aby se s ním dalo snadno přemisťovat, a také jsem přidal chrániče kloubů pro boj zblízka.

Myslím, že nějaké normální předpřipravené jednoruční meče a kulaté štíty jsou pro Erinu a tu druhou dost dobré.

„Ach, ta vůně fukufuku ve mně vyvolává pocit, že jsem v nebi nodesu.“

„Fukufuku~“

Pochi a Tama vypadají tak šťastně, když přikládají nos k vůni yakiniku linoucí se ze stánků, myslím, že si s ní pletou fukuiku (sladce vonící vůni).

I když právě snědli kari k obědu, je to pravděpodobně: „Na maso je tu další žaludek.“

„Mistře, hlásím svůj příchod.“

„Ráno, masta.“

„Dobré ráno, masta.“

Nana, která přišla se Shiro a Crow, je položila na zem.

Tihle dva mi říkají mistře, vypadá to, že je ovlivnila Nana.

„Výslovnost je jiná. Je to „Mistr“.

„To je pravda? Mastar?“

„Je to nastar? Ta výslovnost zní jinak než Nana-sama, i když...“

Shiro se chová na svůj věk, ale Crow mluví jako dospělý i přes věk žáka 1. třídy základní školy.

„Pochi, Tamo. Jdeme! Naše bitvy čekají desuwa!“

Lady Karina, která má na rameni kladivo na tyči, hledí na západní bránu směrem k labyrintu s výrazem plným bojovného ducha.

„Satou! Nech mě s tebou bojovat, až se vrátím, ano? Nechám tě zkontrolovat mé tělo, které v labyrintu rychle vyroste!“

Lady Karina, která se nebojácně směje, pronese něco lehce erotického.

Arašídová galerie, která slyšela jen polovinu, bzučí.

Nezdálo se, že by to byla poznámka s narážkou, když lady Karina vítězoslavně táhla rukama Pochi a Tamu k západní bráně.

Přijel jsem je tedy vyprovodit speciálně proto, že jsem měl jiné záležitosti.

Přišel jsem, abych uposlechl výzvu gildmistrové, ale ta babička se asi chce jen pochlubit nějakým vzácným likérem, kterého se zmocnila, takže nemůžu být neopatrný.

„Mladý pane.“

Slyšel jsem, jak na mě někdo tichým hlasem volá z uličky vedle gildovní síně.

Ze stínu se vynoří podezřele se pohupující štíhlá ruka a já pohnu nohama směrem k uličce.

--------------------------------------

Maso.... 😂😂

1 komentář: