Přestávka 2: Povzdechy vévodkyně Excel Walter
Pojďme se bavit o systému šlechty v této zemi.
Jakmile dáte stranou královskou rodinu a tři vévody, lid se může rozdělit do tří skupin: šlechta a rytíři, prostí lidé a otroci. (Uprchlíci, protože nejsou občany, nespadají do žádné z těchto skupin.)
Při jiné příležitosti půjdeme do instituce otroctví, ale to, co odděluje šlechtu a rytíře od prostých lidí, je to, zda drží či nedrží půdu.
Kvůli tomu může být třída šlechticů a rytířů také označována jako lordi a poddaní, kteří žijí na jejich území, mohou být označováni jako jejich poddaní. (Otroci jsou považováni za movité, a proto nejsou zahrnuti do této skupiny.) Lordi mají řadu práv ve svých zemích, a zároveň mají vojenskou a jinou odpovědnost vůči zemi.
Tituly a země šlechty a rytířů jsou obecně dědičné, ale prostým lidem, kteří se odlišují, může země propůjčit titul a půdu a povýšit je na rytířský titul (pro ty, jejichž úspěchy jsou vojenské) nebo šlechtický titul (pro ty, jejichž úspěchy jsou ve správě).
Dále je možné přiženit se do šlechtické nebo rytířské rodiny (v takovém případě si daná osoba obstará vlastní půdu). Tito lidé jsou označováni jako noví šlechtici nebo noví rytíři.
Není to rozdíl, který by formálně existoval, ale jistí tvrdohlaví lidé, kteří je považují za „zbohatlíky, kteří se nenarodili, aby byli šlechtici nebo rytíři“, o nich takto hovoří. Noví šlechtici a noví rytíři mohou dědičně předávat své tituly. (Obecně se dům přijímá přibližně po třech generacích.)
Naopak, i šlechtici a rytíři mohou být, jsou-li jejich zločiny dostatečně velké, sesazeni do hodnosti prostého občana nebo otroka. V těchto případech jsou jejich pozemky a vlastnické právo zabaveny zemí a v nejhorších případech může celý dům ztratit své postavení. Tomu se říká „zničení“.”
Důvodem, proč se, jak již bylo uvedeno, šlechtici a rytíři odlišují od nových šlechticů a nových rytířů, je to, že jsou hrdí na to, že si udrželi status svého rodu a že se tomuto „zničení“ vyhnuli po tři generace.
Není třeba, aby šlechta a rytířstvo spravovaly své země osobně. Zejména u rytířů, kteří musí strávit většinu roku ve službě v armádě, je správa jejich pozemků ponechána členům jejich domácnosti. Jedním z příkladů byl kapitán Královské gardy Ludwin Arcs.
Kromě toho jsou mezi šlechtou lidé, kteří přenechávají správu svých pozemků členům svého rodu, s bydlištěm v Parnamu, kde působí na důležitých postech, jako jsou vrcholné funkce v byrokracii nebo jako řečník v Kongresu lidu. Tito lidé jsou nazýváni noblesní šlechtici, přičemž bývalý premiér (a současný komoří) Marx je jedním z příkladů.
V současnosti však počet noblesních šlechticů klesl téměř na polovinu oproti předchozímu roku. Zmizeli ti, jejichž provinění bylo odhaleno při auditu Soumových vládních výdajů. Vyšetřovaní byli propuštěni ze svých funkcí v hlavním městě a měli domácí vězení ve svých vlastních pozemcích.
Ti, jejichž zločiny byly nepatrné, kdyby vrátili peníze, které zpronevěřili, a přenechali rodinné vedení jinému členu rodiny, jejich dům by mohl pokračovat, ale těm, jejichž zločiny byly velké, by byl zabaven veškerý jejich majetek a jejich dům by byl zničen.
Samozřejmě nelze očekávat, že lidé, kteří se do takové korupce zapojí, se tiše podvolí zničení svých domů. Vzali své osobní síly a majetek a pokusili se uprchnout.
Protože však Souma a Hakuya mohli snadno vidět jejich záměry, byly hranice uzavřeny a nemohli odvést svůj majetek do jiných zemí.
Neschopni zůstat ve svých zemích nebo uprchnout do jiné země, nakonec zamířili do vévodství vévody Carmina. Šli za Georgem Carminem, který byl nepřátelský vůči králi, a čekali na příležitost ke vzpouře.
Ústředním městem
karmínového vévodství byl Randel.
I když nebyl svým rozsahem tak velký jako královské hlavní město Parnam, byl stále velký ve srovnání s jinými městy, s dostatečně velkým počtem obyvatel, aby se sám stal městským státem.
Byl tu hrad generála armády Georga Carmina a kolem vyrostlo hradní město. Minulí generálové však byli lhostejní k vedení města, a tak na rozdíl od Parnamu, který se mohl velmi změnit se směrem, kterým se král rozhodl vydat, mělo město nostalgický nádech, pravděpodobně stejný jako před 100 lety.
Na rohu ulice v tom městě Randel parkoval jediný kočár. Uvnitř kočáru byla asi pětadvacetiletá kráska. Každý, kdo by ji viděl, by si téměř jistě obdivně povzdechl.
I když byla zabalená do kimona, které se svým stylem podobalo těm, které se nosily v Japonsku, její smyslná postava byla stále patrná. Nicméně plazí ocas, který jí trčel z hýždí kimona, a drobné parohy, které jí vyrůstaly zpod modrých vlasů, dávaly jasně najevo, že není jen obyčejný člověk.
Zevnitř kočáru naslouchala shonu a ruchu města kolem sebe. Nedaleko musela být hospoda, protože zcela jasně slyšela reptat skupinku opilců.
„Vážně, ten nový král.... Kdo si myslí, že jsme...? Hic!”
„Opravdu. Jsme to mi, kdo podporoval toto království po tolik dlouhých let.”
„Ale král jde a ignoruje nás, prosazuje politiku sám!”
„Proč král Albert nechal zemi napospas tomu spratku...?”
„Jeho družiníci nejsou o nic lepší! Je to taky banda nezkušených nováčků! Co je s tím ponurým, černě oděným blbcem?! Co je s tím lidským prasetem?!”
„Heh heh heh, určitě si cení jen těch, kteří mu umí lichotit.”
„Mladí mají k takovým věcem sklony! Vyhazuje zkušené lidi, jako jsme my, jen poslouchá lidi, kteří mu budou lichotit. Takový král dlouho nevydrží.”
„Přesně tak! Vezměme si tuto zemi zpět vlastníma rukama!”
„Jo! Za království, které milujeme!”
„Za království, které milujeme!“
Pro království, je to...? Páni, jak rádi si pouštějí pusu na špacír. Žena v kočáře si povzdechla. I ten povzdech byl lákavý.
To vy jste zradili zemi svými nelegálními činy. Když nadešel čas, abyste čelili zákonu, utekli jste, takže to chce určitě trochu drzosti, abyste řekli, že vás král vyhodil. A král si cení jen těch, kteří mu lichotí? Nedívali jste se, když shromažďoval personál? Ten král by využil i ty, kteří by s ním byli nespokojeni, pokud by za to stáli. Využívá sira Hakuyu a sira Poncha, protože jsou schopní. Důvod, proč tě nevyužívá, je ten, že nejsi.
Protože ani tolik nechápali, nedokázala se přimět ani k tomu, aby je zesměšňovala.
Je to pár měsíců, co byla koruna převedena na Jeho Veličenstvo, Soumu, přesto neudělal žádné zásadní politické chyby nebo neztratil podporu lidu. Naopak, prokázal mimořádné schopnosti tím, jak vytrvale řeší potravinovou krizi, které jsme se obávali. Nezáleží na tom, jak moc si krále Alberta vážili pro jeho bystrost, je nesmysl se ptát, „Proč si vybral zrovna tohle štěně?”
Žena si opřela lokty o parapet s bradou v dlaních.
Když si pomyslím, že šlechta upadla tak daleko od hrdých a smýšlejících lidí, kteří založili zemi... Jejich předkové se musí obracet v hrobě.
I když se zdálo, že jí je něco přes dvacet, tato žena si vzpomněla na úsvit tohoto království před více než 500 lety. Vzpomněla si na své přátele a smutně se usmála.
Jako potomek mořských hadů bude trvat více než dalších 500 let, než bude vzata na jejich stranu.
„V takových chvílích je příslušnost k dlouhověké rase nejtěžší. Zvykla jsem si loučit se s krátkodechými, ale pak jsem nucena vidět nepříjemné věci, jako je tato. Závidím vám lidé, kteří jste byli schopni zemřít bez ohledu na to, co přijde potom.”
S těmito slovy, admirál námořnictva Excel Walter, jedna ze tří vévodů, se sebekriticky zasmála.
„Mořská princezno!"
Když ji oslovil hlas zvenčí kočáru, Excel se narovnala. „...Ano?”
„Madam, přišla zpráva od Canarie,“ řekl ten hlas.
„Ukaž mi to,“ zavelela.
„Ano, madam. Je to tady.“ Řečník prostrčil dokumenty mezerou ve dveřích kočáru.
Excel vzala dokumenty, otevřela je a prostudovala jejich obsah. Když je pročítala, její tvář se konečně rozzářila úsměvem.
Aha... Tak takhle jsi ho soudila. Přesto si přeješ být po jeho boku, říkáš. Hmm... To je všechno hezké, ale myslím, že z té láskyplné chvály, která z tvého psaní odkapává, mě bude pálit žáha. Opravdu, teď... Musím ti závidět tvé mládí.
Excel dokumenty s povzdechem zmrazila a pak je pustila. Dokumenty spadly a roztříštily se na kusy, když dopadly na podlahu kočáru.
Dovolte mi, abych se opravila. Když žijete tak dlouho, jsou chvíle, kdy najdete nové světlo tím nejneočekávanějším způsobem. Tento pocit vy lidé, kteří jste zemřeli, nemůžete nikdy ochutnat, že?
Dobře vám
Excel se usmívala jako mladá dívka, která nedávala najevo ani náznak svého skutečného věku.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Canaria …. Že by nějaký
špión?
Díky za překlad.
OdpovědětVymazatDěkuju
OdpovědětVymazat