IwS 2 - Kapitola 1: Každodenní život 2/7

Vrátil jsem se do Stříbrného Měsíce a šel rovnou zpět do svého pokoje. Chtěl jsem něco vyzkoušet.

Dozvěděl jsem se, že dokážu okouzlit určitá kouzla do aplikací v mém telefonu, takže bylo pravděpodobné, že s tím mohu udělat víc.

Například kouzlo: Dlouhý smysl [Long Sense], které mi umožnilo promítnout všech pět mých smyslů na velké vzdálenosti. Co kdybych to okouzlil do fotoaparátu v telefonu?

„[Enchant]: [Long Sense]." zkusil jsem to vyzkoušet. Když jsem to použil, to, co naplnilo kameru, nebylo to, co bylo na druhém konci objektivu ale místo toho dokonalým zachycením toho, co jsem viděl svým vlastním zorným polem. Snažil jsem se manipulovat se zorným polem, které se v něm odráželo, tím, že jsem přesunul svůj vlastní “zrak“ do sousední místnosti. Poslal jsem svou vizi ještě dál, dokud nedorazila do Linzenina pokoje. Sama Linze tam nebyla. Zdálo se, že místnost je prázdná. V tu chvíli jsem si vzpomněl, jak říkala, že jde s Elze nakupovat.

Díval jsem se dolů na obrazovku smartphonu s mým fyzickým tělem a viděl jsem Linzenin pokoj. Byl to divný pocit, mít dva páry očí namířené na stejné místo. Bylo to jako dívat se na něco ve hře zobrazené na horní i dolní obrazovce. Mé skutečné oči a můj promítaný zrak.

Stiskl jsem tlačítko na telefonu, abych to vyfotil... a fungovalo to. To jsem nečekal. Fotografie, kterou fotoaparát pořídil, byla zevnitř Linzenina pokoje.

Nyní jsem mohl pořizovat jasné fotografie věcí z velké vzdálenosti. Dokonce jsem mohl proniknout svou vizí dovnitř a vyfotografovat vnitřek dokonale uzamčené místnosti. Ve skutečnosti bylo vysoce pravděpodobné, že bych také pomocí této metody mohl nahrávat videa.

Přesně v tu chvíli, jsem slyšel, jak se otevírají dveře, a zaměřil jsem zrak směrem k nim. Linze se vrátila. To pravděpodobně znamenalo, že se vrátila i Elze.

Zatímco se mé myšlenky líně ubíraly tímto směrem, Linze se začala svlékat. Sundala si vršek a začala si rozepínat blůzu. Její krásná, bledá pleť mi náhle zaplnila celé vidění.

W-Whoa, vydrž chvilku?! To není dobré, to není dobré! Měl jsem si toho všimnout dřív, ale jediné, co jsem s tím kouzlem udělal, bylo, že jsem se proměnil ve šmíráka! Vypnul jsem svůj [dlouhý smysl] tak rychle, jak to jen šlo.

To bylo o fous... Ještě chvíli a byl bych schopen vidět... všechno...? Sakra, bylo to opravdu tak blízko... ne! Ne, ne, ne! Kdyby se někdo o tom incidentu dozvěděl, okamžitě bych ztratil důvěru všech. Musel jsem se tomu za každou cenu vyhnout. Důvěra byla dost těžká na to, aby se získala napoprvé, ale ztratit ji jednou, bude ještě těžší získat ji zpět. Rozhodl jsem se správně...! Alespoň jsem tomu rád věřil. Ne, počkejte chvíli... I kdybych se na to jen tak díval, nikdo by na to nepřišel… Správně…? Hmm...

„... Touyo, jsi tam?"

„A-ano?!“  Co-Cokoliv by se mohlo stát?! Můj vnitřní konflikt přerušil Linzenin hlas a několik zaklepání z druhé strany dveří mého pokoje. Spěšně jsem strčil svůj smartphone zpátky do kapsy, pak jsem pomalu otevřel dveře a dovnitř vkoukl Linzenin obličej. Měla teď na sobě jiné šaty.

„Ah ...? Děje se něco?“

„N-Ne vůbec ne! Proč, jak tě to mohlo napadnout?! N-Tak tohle se vyjasnilo, můžu ti s něčím pomoct?“ Kousl jsem se do jazyka. Opravdu jsem se potřeboval uklidnit.

„Dnes, jsem to našla v obchodě se starožitnostmi, a koupil jsem to, a umm ..." Linze mi ukázala srolovaný předmět. Byla to nějaká zabalená dřevěná trubice obsahující pergamen. Podíval jsem se na to a bylo to napsáno v jazyce, který jsem nikdy předtím neviděl.

„Tak co to je?"

„Věřím, že je to kouzelný svitek, ale je napsán ve starověkém magickém skriptu, takže si mohu přečíst jen jeho malou část ..." Ah ... to vysvětlovalo, proč mi ho přinesla.

Nejprve jsem ze stolu vzal prázdnou sklenici a nějaké stříbrné mince z peněženky. Poté jsem na předměty vrhl [modelování] a přeměnil je na brýle. Použil jsem svou magii k tomu, abych brýle okouzlil schopností číst starověký magický skript. Tím jsem dokončil proces vytváření mých dokonalých překladových brýlí.

Brýle, které jsem předtím vyrobil pro Charlottu, byly vyrobeny ke čtení antického duchovního písma, zatímco ty, které jsem vyrobil pro Linze, byly ke čtení starověkého magického skriptu. Neměl jsem tušení, v čem je rozdíl, ale byl jsem jen ten, kdo kouzla sesílal, takže jsem nemusel vědět, k čemu jsou.

Každopádně jsem podal překladové brýle Linze. Nasadila si je, a vyhovovaly jí tak dobře, že jsem si ji představoval jako nějakou studentku. Vypadala opravdu roztomile v brýlích. Nyní plně vybavená mladá vědkyně obrátila zrak k magickému svitku.

„Ah...! To je... neuvěřitelné! Už jsem o tom slyšela, ale vidět to na vlastní oči je něco úplně jiného!“ Linze mluvila s velkým překvapením, když hltala každé písmeno na svitku před sebou.

„Co to říká?“

„Zdá se, že je to záznam kouzla prastaré magie. Vodní kouzlo... zvané bublinová bomba [Bubble Bomb] ... útočné kouzlo, zdá se...?“ Linze vydala několik zmatených sténání, když pokračovala ve čtení svitku. Zdálo se, že jsem jí přišel na pomoc. Pořád jsem se cítil trochu provinile, že jsem na ni nakoukl, když se převlékala, ale tohle byl asi dobrý krok k tomu, abych to napravil.

Když jsme si prošli svitek, Linze trvala na tom, aby kouzlo vyzkoušela co nejdříve, ale už bylo dost pozdě, tak jsem jí řekl, že se druhý den připojím a přiměl ji, aby to na noc vzdala. Ve chvíli, kdy Linze odešla, vytáhl jsem svůj smartphone a smazal fotku, kterou jsem pořídil z jejího pokoje. Lepší je zbavit se důkazů, dokud ještě můžu. Rozhodně jsem nepotřeboval mít na hlavě titul šmírák.

Teď, když o tom přemýšlím... [Apport] pro krádež, [Long Sense] pro šmírování, [Gate] pro vloupání do domu, a nyní okouzlená aplikace fotoaparátu pro voyeuristickou fotografii... Zdá se, že v poslední době nashromažďuju spoustu kriminální neelementární magie...

Rozhodl jsem se, že od té doby budu své pochybné dovednosti cvičit s mírou.

Druhý den, jsem šel s Linze do východního lesa. Mohl jsem použít [bránu], protože to bylo místo, kde jsme už předtím byli. Vzpomněl jsem si, že uvnitř lesa je široká otevřená plocha, tak jsme si ji stanovili jako cíl. To místo bylo perfektní pro trénink magie, pokud to nebyla ohnivá magie, protože jsme nechtěli riskovat zakládání lesních požárů.

Prošli jsme lesem a vyšli na mýtinu. Linze vytáhla svitek a několikrát si ho pečlivě přečetla překladovými brýlemi, než si připravila stříbrnou hůlku a soustředila svou magii.

„Vystup, vodo! Balistické bubliny: bublinová bomba [Bubble Bomb]!“ Kolem Linzeniny hůlky se objevilo několik malých kuliček vody, ale všechny bez života dopadly na zem. Vypadalo to, že její pokus selhal.

Znovu si připravila hůlku a znovu se pokusila zaříkat kouzlo.

„Vystup, vodo! Balistické bubliny: bublinová bomba [Bubble Bomb]!“ Znovu se jí kolem konce hůlky nashromáždily kuličky vody a znovu prostě spadly na zem. Další selhání. No, mluvili jsme o prastaré magii. Měl jsem pocit, že asi není tak snadné dostat se té věci na kloub.

Linze znovu pročetla svitek, než se o něj znovu pokusila, ale vedlo to jen k dalšímu neúspěchu.

Zkoušela to samé pořád dokola a pokaždé se ve vzduchu vytvořily malé kuličky vody, lehce se pohnuly a pak spadly na zem. Řetězec neúspěšných pokusů.

Po deseti pokusech se Linze stala nestabilní na nohou a krátce poté padla na jedno koleno. Přiběhl jsem k ní, abych jí pomohl vstát.

„Linze, jsi v pořádku ?!"

„...Jsem v pořádku, jen mi... dochází magie... Bude mi... líp po ... malém... odpočinku...“ Linze se postavila, když mi vysvětlovala situaci. Takže takhle vypadalo mít nulové MP. Nemohl jsem ji jen tak nechat v takovém stavu.

„...Hmm, T-Touyo...?!Zvedl jsem vrávorající Linze a nesl ji pod paží, zatímco jsem otevřel [bránu]. Vypadalo to, že se někde zranila, protože její tělo ztuhlo a tvář jí zrudla. Jen jsem ji s tím musel na chvíli nést.

Vrátili jsme se do zadní zahrady Stříbrného Měsíce a já odnesl Linze nahoru do jejího pokoje. Položil jsem ji na postel a všiml si, že má ještě jasně rudý obličej, a tak jsem jí položil ruku na hlavu, abych se ujistil, že nedostala horečkou. Doufám, že je v pořádku.

„...Ha, hahh...!”

„Vypadá to, že přinejmenším nemáš horečku. Zůstaň tu, jdu pro Elze.“ Zavolal jsem Elze z vedlejšího pokoje a nechal ji, aby sundala Linze zbroj. Neexistoval způsob, jak bych se mohl dotknout celého Linzenina těla sám, i kdyby to bylo s dobrými úmysly.

Pak jsem nechal Linze v Elzenině péči. Když jsem viděl, jak cvičí, dokud její magie úplně nevyschne, nemohl jsem se rozhodnout, jestli prostě bere svou magii velmi vážně, nebo jestli bojuje o drahý život jen proto, aby obstála. Tehdy jsem se také poprvé setkal s Charlotte. Takhle vypadali mágové na tomto světě? Přinejmenším se zdálo, že v jejich řadách je pěkných pár lidí s tak přímočarými dispozicemi. Říct, že do toho dali všechno, byl jen jiný způsob, jak to vyjádřit.

Další den se Linze vrátila do normálu. Dozvěděl jsem se, že jakmile někdo vyčerpá magii, obvykle se po denním odpočinku zotaví.

„... O-omlouvám se, že jsem včera způsobila potíže!" Linze se omluvila, ale neměl jsem pocit, že by udělala cokoli, co by potřebovalo omluvu. Stejně jako předchozí den jsme vyrazili do lesa, aby si Linze mohla vyzkoušet, jak se naučit nové kouzlo.

Linze to zkusila a neuspěla, zkusila a neuspěla. Hlídal jsem ji z dálky a po devátém neúspěchu jsem ji donutil zastavit. Ještě chvíli a skončíš ve stejném stavu jako posledně.

„Pojďme si na chvíli odpočinout."

„...Dobře." Předal jsem Linze lahvičku studeného čaje.

„Cítíš jako bys tomu začínala přicházet na kloub?“

„...Ani v nejmenším. Při seslání kouzla je konečný výsledek značně ovlivněn znalostí o něm, což dělá výzvu naučit se kouzla, která jsem nikdy předtím v akci neviděla...“ Jinými slovy, nedokázala si vytvořit jasnou představu o kouzlu ve své mysli, protože nevěděla, jak má vypadat.

Odpočívali jsme tam hodinu, ale její magie se příliš nevzpamatovala a Linze byla po dalších dvou neúspěšných pokusech o kouzlo opět na zemi. Potom jsme to pro dnešek vzdali.

Linze cvičila a cvičila stejným způsobem několik dalších dní. Každý den, dokud její magie nebyla na pokraji vyčerpání. Trvalo asi hodinu nonstop používání, než Linzenina magie dosáhla svých mezí, takže jsme si po zbytek času dávali přestávky. Věci neprobíhaly vůbec hladce.

„Opravdu do toho dáváš všechno, co můžeš, co, Linze? Ani po všech těch neúspěšných pokusech tě nenapadlo hodit ručník do ringu.“

„Jsem... nemotorná, když jde o věci... jako je tato... Jen tím, že udělám to samé... znovu a znovu... můžu konečně získat nějaká nová kouzla. Vždycky to tak bylo, takže se o mě nemusíš bát.“ Linze promluvila s úsměvem. Byla to silná dívka. To, co ji nezabilo, ji jen posílilo. Velmi dobře chápala, že je důležité se nevzdávat, pokud chcete s něčím skutečně pokročit.

I tak musel existovat efektivnější způsob, jak věci řešit. Jako třeba způsob, jak nechat Linze udělat víc pokusů o kouzlo, než jí dojde energie, nebo něco podobného... Hrmmm... Rozhodl jsem se, že se o tom poradím s Charlotte, protože byla zřejmě nejlepší mág v zemi.

Zastavil jsem Linze těsně předtím, než jí její magie pro dnešek došla, a odvedl ji zpátky do hostince. Jakmile jsem tam byl, požádal jsem Yuminu, aby se přidala, zatímco jsem otevřel novou [bránu] a odešel na hrad, abych se setkal s Charlottou. Bez Yuminy po mém boku bylo těžké projít se po hradě... Zřejmě by mě považovali za podezřelého jedince…

Charlotte jsme našli ve výzkumné věži hradu, ale z nějakého důvodu měla pod očima pytle. Řekla nám, že v poslední době moc nespala. I tak mě vyslechla a dokonce přišla s řešením našich problémů. Výměnou za to mě však donutila slíbit, že jí pomůžu s výzkumem, až budu mít příště čas…

Další den jsem šel znovu s Linze do východního lesa. A Linze se znovu pokusila a nedokázala použít své nové kouzlo. Když si Linze uvědomila, že její magie se chystá dosáhnout svého limitu, sama se rozhodla, že je čas to ukončit. To byla moje chvíle.

„Linze, pojď sem na chvilku."

„Hm...? Co je to?“ Linze stála přede mnou a já uchopil obě její ruce do svých.

„H-H-Huh ?! C-Co se děje ...? “

„Uklidni se. Jen se uklidni.“

„U-Uklidni se?!”

„Ehm... to je řečnický obrat. Znamená to trochu se uvolnit.“ Uklidnil jsem panikařící Linze a soustředil svou magii, vrhaje zaklínadlo na nulové kouzlo, o kterém jsem se onehdy dozvěděl od Charlotte. Ruce mi začaly zářit teplým světlem.

„[Transfer].”

„H-Huh?!“ Světlo opustilo mé ruce a ponořilo se do Linzeniných, na což zareagovala s trhnutím. Bral jsem to jako znamení, že to fungovalo správně.

„Moje magie ... se úplně zotavila. Ale za okamžik ...? Jak...?" Všechno díky mému novému nulovému kouzlu, přenos [Transfer]. To mi umožnilo sdílet své vlastní magické rezervy s ostatními lidmi. Zjevně bylo několik lidí, kteří to mohli použít, přičemž jedna taková osoba byla Charlottenin starý mentor.

Z toho, co mi Charlotte řekla, byla nucena praktikovat svá kouzla, dokud se její magie úplně nevyčerpala, jen aby se vzpamatovala, a pak musela cvičit na pokraj zhroucení ještě jednou. Ten její učitel musel být monstrum v přestrojení.

Ale nebyl jsem z těch, kteří by mluvili, protože jsem chtěl Linze podrobit tomu samému. I když na rozdíl od Charlottiny staré mentorky, bych ji do toho nenutil.

Teprve tehdy jsem si vzpomněl na magickou daň, kterou jsem platil za to, aby se Kohaku zhmotnil v tomto světě, ale dokázal jsem plně obnovit Linzeninu magii za ještě méně. V podstatě to znamenalo, že i to, že jsem dělal obě věci najednou, bylo v rozmezí přirozené míry obnovy mé magie. I když to neznamenalo, že Linze má zvlášť malou schopnost kouzlit, ale spíš to naznačovalo, že moje vlastní magie je tak obludná.

Celkem vzato bylo dobře, že Linze teď mohla provozovat svou magii bez obav, že se v nejbližší době zhroutí.

„Vystup, vodo! Balistické bubliny: bublinová bomba [Bubble Bomb]! Linze strávila dalších několik hodin tím, že se snažila ovládnout kouzlo. Překvapila mě její vytrvalost. I když jsme se zabývali problémem magického vyčerpání, nemohl jsem nic udělat pro fyzickou únavu.

Přinutil jsem ji, aby si udělala přestávku pro vlastní blaho.

„Opravdu je to těžké.... Prostě nedokážu pochopit podstatu toho kouzla...“

„To ano...“ Ukázalo se, že starověká magie je tak obtížná, jak jsem čekal. Vzhledem k tomu, že tu nebyli skoro žádní lidé, kteří by ji ještě používali, neexistovaly žádné skutečné příklady, které by se daly následovat. Jediné, co Linze mohla dělat, bylo snažit se upevnit si svůj vlastní mentální obraz kouzla, dokud nebude fungovat.

„...Kdybych tak alespoň věděla, co znamená [bublinová bomba]...“

„... Ještě jednou?" Zněl jsem jako naprostý idiot, ale Linzenina slova mě na vteřinu rozhodila. Huh? Neví, co znamená jméno toho kouzla?

„Chceš vědět, co znamená [bublinová bomba]?"

„Eh? No, ano. Jméno každého kouzla má svůj význam. Například část [oheň] z ohnivé bouře znamená vytvářet plameny, a...“

„Whoa whoa whoa, ne, počkej chvilku.“ Co to znamenalo? Jméno kouzla bylo překládáno... příliš doslovně? Samotná slova byla používána bez ohledu na to, zda osoba, která je četla, věděla, co znamenají? Na chvíli jsem si od Linze vypůjčil svitek a hodil na něj [čtení] ... Viděl jsem slova pro „Bublinovou bombu“... ale bylo to napsáno v katakaně... No, to hodně vysvětlovalo.

Takže viděli jméno kouzla jako [Fireball], ale ... netušili, co to ve skutečnosti znamená. Podobně byste museli pochopit význam různých tvarů kouzel. [Fire Arrow], [Fireball] a [Fire Storm] všichni sdíleli slovo [Fire], takže bylo bezpečné říci, že mohli seskupit kouzla a hádat účinek na základě toho i bez porozumění slovům. Ale i kdybyste z názvů mohli říct, že všechny souvisely s ohněm, nepomohlo to se zobrazením tvarů každého jednotlivého kouzla.

Tak co to znamená? Že kolem pobíhá parta lidí a křičí jména kouzel, která se právě naučili, aniž by skutečně chápali, jak fungují? Připadalo mi to všechno... trochu divné. Lidé o těchto kouzlech mluvili pořád, ale oni jen používali slova a fráze, které jim byly naprosto cizí? Když Elze použila [Boost] nevěděla, že jméno kouzla je o zvýšení její vlastní síly? Zdálo se, že na to všichni alespoň hrubě přišli, ale jen díky metodám hrubé síly. Dobře, myslím, že je to koneckonců angličtina... Vážený bože, oprav prosím své překlady, aby také zprostředkovávaly význam, a nejen přímo převádět slova.

...Byl obraz bublinové bomby tak těžko pochopitelný? Jistě, doma to nebyla zrovna běžná každodenní slova, ale stejně by nemělo být tak těžké si to představit...

„Co se děje...?"

„Ah, nic ... ehm, o tom kouzlu ... [bublinová] znamená jako vodnatá pěna a [bomba] znamená dobře ... bomba, jo? Víš, kaboom a tak.“

„...Co je to vlastně bomba?“

„No, je to předmět, který vybuchne. Víš, jako to kouzlo [Exploze], které můžeš seslat. Linze seděla a mlčky přemýšlela nad mými slovy. Po chvíli zvedla hlavu a připravila si hůlku, aby ještě jednou vystřelila kouzlo.

"Vystup, vodo! Balistické bubliny: bublinová bomba [Bubble Bomb]!  Před Linzeninou hůlkou se objevila jediná hrouda vody... nebo spíš kulatá koule podobná mýdlové bublině.

Bublina měla průměr asi dvacet centimetrů. Vypadalo to, že Linze dokáže bublinu ovládat tím, že se na ni soustředí. Nechala ji chvíli plavat ve vzduchu, než ji namířila na jediný strom, do kterého narazila.

V příštím okamžiku se strom s ohlušujícím řevem rozpadl na třísky. Mohl jsem jen sedět a dívat se v němém úžasu.

Zdálo se, že Linze potěšilo, že to fungovalo.

„...Dokázala jsem to... [Bubble Bomb], huh... jedno zatraceně staré kouzlo. Zasadilo to to pořádnou ránu.

Linze to zkusila znovu. Tentokrát se objevilo pět bublin, pak šestá. Všechny bubliny poslala k různým stromům. V okamžiku, kdy se bubliny dotkly stromů, vyvolalo to sérii prudkých explozí, které vysekaly kus lesa přímo před našima očima.

Toto kouzlo mě už děsilo ... Mezitím se ke mně Linze přiblížila a sklonila hlavu.

„Toto kouzlo jsem zvládla jen díky tvé pomoci, Touyo. Děkuji mnohokrát!"

„Ne, řekl bych, že k tomu vedlo tvé vlastní úsilí. Na konci jsem jen trochu pomohl.“ Opravdu jsem nebyl zvyklý, aby mi lidé děkovali za každou maličkost. O to víc na mě zapůsobilo, jak se Linze odmítla vzdát naučení kouzla bez ohledu na to, jak moc ji při tom ta zkušenost vyčerpala. Připadala mi jako pracovitý typ, který dělá věci krok za krokem, začíná tím, co ví, a staví na tom vlastním úsilím.

Byl jsem šťastný, že jsem se o Linze dozvěděl něco nového. S pocitem, že naše úsilí bylo náležitě odměněno, jsem otevřel [bránu], aby nás dovedla zpět do Stříbrného Měsíce.

◇　◇　◇