Když jsem ještě vypadal zamyšleně, Roroa otevřela ústa, jako by našla své odhodlání. „V regionu Amidonia se shromáždil slušný počet podpisů. Za měsíc nebo tak nějak uplyne rok od bitvy u Van, že? Říkají, že by chtěli mít památník všem vojákům knížectví, kteří tam padli.“
„Jestli je to už rok od té bitvy... pak je to první výročí jejich smrti,“ řekl jsem pomalu.
Roroa mlčela.
To znamenalo, že bude první výročí smrti Roroina otce.
Byl jsem nucen zabít Roroina otce kvůli království. Stalo se to na bojišti a ona s ním nikdy nevycházela, takže Roroa často říkala, ať se tím nenechám obtěžovat, ale... I tak to ve mně zanechalo nepříjemný pocit.
Už jsem o Roroe přemýšlel jako o rodině. Ať se stalo cokoliv, musel jsem chránit svou rodinu.
Cítil jsem, že jsem s tím došel tak daleko, jak jsem si myslel.
Nicméně. Zabil jsem člena rodiny své rodiny. To byl fakt, který nikdy nezmizel.
Možná ji moje mlčení znepokojilo, protože Roroa začala mluvit s nucenou veselostí.
„Tenhle mě fakt porazil. Ani já nevím, co mám dělat. Řídit takovouhle akci má riziko, že to roznítí jejich vlastenecké duchy. Ale teď, když jsme požádali o návrhy akcí, musíme to dotáhnout do konce. Pak je tu moje pozice bývalé princezny z Amidonie, na kterou musím myslet. Když to budu ignorovat, mohlo by to vyvolat ještě větší odpor.“
Roroa mluvila rychle, jedna věc vycházela za druhou. Její výstřednost musela být vyjádřením jejího neklidu.
Pravděpodobně se bála, že když to navrhne jako bývalá princezna z Amidonie, vyvolá neshody ve vztahu s Liscií a se mnou. Oči se jí chvěly neklidem.
Nemohl jsem se jí divit. Byla uvězněna mezi svou rodinou, která byla na straně Elfriedenského království, a lidmi z knížectví Amidonia, kteří k ní stále vzhlíželi jako ke své princezně.
Nemůžu dopustit, aby Roroa takhle vypadala věčně…
Chtěl jsem, aby se Roroa zase začala smát jako její otravně veselé já.
„Jistě, nevidím důvod, proč ne. Pojďme na ten Gaiusův vzpomínkový festival.“ Odložil jsem papíry, dělal že o nic nejde, a usmál se na Rorou.
Roroina tvář, která byla trochu skleslá, vyskočila a oči se jí rozšířily. „Cože?! Myslíš to vážně?!“
„Jméno je už tak asi v pořádku,“ řekl jsem. „Ale nedržte ho jen jako památník lidu knížectví, ale všech lidí, kteří ve válce zemřeli. Koneckonců na straně Elfriedenu bylo víc než jen pár obětí, když sem vtrhla vojska knížectví. Přepracujte to na událost, která uctí všechny mrtvé z války, prosím.“
„To je v pořádku, ale.... opravdu? Opravdu je to v pořádku?“ Roroa se stále tvářila ustaraně. „Můj starý muž... Gaius VIII. byl nepřítelem království, že?“
Vstal jsem ze židle a postavil se před Rorou. Položil jsem jí ruku na hlavu, když ke mně nejistě vzhlédla, a trochu hrubě jsem jí pocuchal vlasy.
„Páni, drahoušku, ne tak drsně,“ protestovala.
„Když se chováš rezervovaně, vyvádí mě to z rovnováhy. Vsadím se, že sis říkala, „Nechci, aby mě nenáviděl kvůli nepříjemné situaci v knížectví,“ nebo tak nějak, že?“
„Ah!“
Vypadalo to, jako bych se trefil do černého. Roroa opakovaně zamrkala.
Povzdechl jsem si. „Nemusíš si dělat takové starosti. Liscia a ostatní se naštvou, víš?“
„No, jsem tvoje snoubenka, drahoušku! Je přirozené, že se bojím!“
„Ale kdyby se naše postoje obrátily, taky by ses naštvala, že?“ zeptal jsem se.
Roroa ztichla, tak jsem ji znovu poplácal po hlavě, tentokrát jemněji.
„Nemusíš si dělat starosti. V mé zemi nebylo tak neobvyklé uctívat ty, které jsme ve válce porazili, jako bohy, jakmile byli mrtví.“
„Nebylo?“ zeptala se ustaraně.
„Jo. Protože poražený medvěd má zášť a lituje, když zemře. Abychom se takovými věcmi nenechali proklít, ukonejšili jsme jejich hněvivé duchy a zakotvili je jako ochranná božstva té země.“
Kunitsukami, který byl poražen Amatsukami, Sugawara no Michizane, který byl vyhnán z hlavního města, Taira no Masakado, který měl sny pro oblast Kanto a byl podroben... Možná to byla láska mé země k dobrým příběhům smolařů, ale ti, kdo se snažili ze všech sil a neuspěli, byli uctíváni jako bohové a ochranná božstva.
Samozřejmě to byl také vypočítavý tah. Udělali to, aby utěšili jejich tragické duše a vyhnuli se prokletí jejich záští.
Když jsem to vysvětlil, Roroa překvapeně zamrkala. „Myslela jsem na to, když jsme měli problémy s lunárním pravoslavím, ale drahoušku, tvoje země měla na náboženství opravdu volný pohled. Je to strašně světské, dalo by se říct...“
„Cožpak víra a slavnosti nejsou od přírody takové?“ zeptal
jsem se. „Myslím, že vzpomínkové slavnosti jsou spíš pro lidi, kteří žijí, než
pro mrtvé, abychom si vynahradili smutek ze ztráty někoho, kdo je nám drahý,
nebo abychom se s tím smířili a šli dál.“
„...Jo. V tom máš možná pravdu.“
Roroa mi konečně ukázala úsměv. Pak, když se jí možná podařilo dostat se do nového rozpoložení, nasadila tvář, která kombinovala její obvyklý šarm s obchodní lstivostí.
„V tom případě, drahoušku, protože ti nevadí, že jsi dal souhlas k oslavě, jestli to máme udělat, udělejme z toho velkou výstavní akci. To je to, na co jsme sbírali návrhy pro začátek. Chtěla bych, aby se na to shromažďovala spousta lidí a shazovali peníze.“
Roroa se zazubila, jako by byla dítě, které mě kvůli něčemu provokuje.
Bylo to hodně podobné Roroe začít obchodní jednání ve chvíli, kdy se dostala do nového rozpoložení. Cítil jsem se tím trochu podrážděný, ale... bylo to lepší, než aby se dívala dolů.
„Vzpomínkový festival, který má výstavní událost, co...“ Když jsem to slyšel, vzpomněl jsem si na jednu z druhého světa. „Co kdybychom udělali Tourou Nagashi?“
„Toronagashi?“ Roroa naklonila hlavu na stranu.
Budu držet v tajnosti, že mi to tak trochu připadalo roztomilé, když to udělala.
„Je to způsob, jak poslat mrtvé ohněm. V mém světě měly vody moří a řek spojitost se smrtí. Jako řeka Sanzu, která oddělovala tento svět od toho příštího... například.“
„Ohh. I my máme v tomhle světě takovou představu. Mezi tímto a oním světem je velká řeka a potřebujete převozníka, který vás přes ni převeze.“
V tomhle světě to tak bylo taky, co? Pokud si vzpomínám, spojení „voda = smrt“ a „voda = hranice mezi životem a smrtí“ existovalo jak na východě, tak na západě v mém světě. Vypadalo to, že je to tu stejné.
Překvapivě by to mohlo být základní pochopení pro všechny živé bytosti.
„Tourou Nagashi zahrnuje nechat lodě s oběťmi plout po řece, což je spojeno se smrtí, utěšit duchy,“ řekl jsem. „Připadá mi to jako něco z fantazie, vidět všechna ta světla, jak se pomalu sunou po řece.“
„Páni, zní to pěkně, dokonce už jen z poslechu, jak o tom mluvíš!“
Pak Roroa oběma rukama uchopila ruku, kterou jsem jí položil na hlavu.
„Já si ten nápad beru! Pojďme udělat tu věc s Toh-roh Nagashi na vzpomínkové slavnosti! Teď, když je rozhodnuto, nemůžu tu ztrácet čas! Jdu za panem Colbertem prověřit čísla!“
S tím, Roroa odcházela z pokoje... a zastavila se u dveří.
Pak otočila celé své tělo a jemně se na mě usmála.
„...Díky, drahoušku,“ řekla zpěvavým hlasem a pak s vervou odešla z místnosti.
Na rozdíl od jejího příchodu, slyšel jsem, jak se její hlasité kroky odrážejí do dálky.
„Takhle se mi líbí moje Roroa...“ zamumlal jsem.
Její ozvěna kroků mi připadala jako znázornění její energie a já je miloval.
◇ ◇ ◇
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Kunitsukami - Kunitsukami – Wikipedie
(wikipedia.org) - zemský/venkovský/místní bůh
Amatsukami - Amatsukami – Wikipedie
(wikipedia.org) - nebeská božstva – božstva zrozená nebo pobývající v Takamagahara
- Takamagahara – Wikipedie
(wikipedia.org). Jedná se převážně o celonárodní božstva jako například Izanami-no-Mikoto
a Izanagi-no-Mikoto (jedni z prvotních
božstev považovaných za stvořitele Japonska) a Izanagiho potomků, Amaterasu
Ōmikami (bohyně slunce a vesmíru), která je bájnou předkyní japonského
císařského rodu, Tsukuyomi-no-Mikoto (božstvo měsíce, není ani pčesně známo,
jakého je pohlaví), Susanoo-no-Mikoto (bůh moře, bouří a polí (a sposty dalších
věcí)) a mnoho dalších kami/bohů.
Sugawara no Michizane - Sugawara no
Michizane – Wikipedie (wikipedia.org) dnes známý hlavně jako bůh učenosti Tenman-Tenjin / Tenjin,
ke kterému chodí školáci před zkouškami.
(anime Noragami)Taira no Masakado - Taira no Masakado –
Wikipedie (wikipedia.org) velmož a samuraj, který vedl první písemně
zaznamenané povstání proti centrální vládě v Kjótu.
Tourou Nagashi - Tōrō nagashi - wikiital.com ,
【石川県】金沢市 加賀友禅 灯篭流し／Kaga-Yuzen Lantern Floating Festival in Kanazawa (youtube.com) ,
ďakujem, tak celkom sa mu to podarilo upraviť.
OdpovědětVymazatDekuji :)
OdpovědětVymazatDěkuju
OdpovědětVymazat